Vdechnutí nebo polknutí cizího tělesa je velmi častým jevem u dětí a počet takovýchto případů se kontinuálně zvyšuje. Například v USA vdechnutý předmět či potravina způsobí smrt u cca 4000 dětí ročně. Ve FN Motol je každý rok ošetřeno kvůli poleptanému jícnu, polknutému či vdechnutému cizímu tělesu více než 100 dětí. Strmý nárůst případů čeští lékaři zaznamenávají u požití malých lithiových baterií, které dokáží rozleptat sliznici jícnu již do jedné hodiny od požití. V posledních 5 letech řeší ve FN Motol tento stav minimálně jednou za měsíc.

Polknutí cizích těles

Předmětů a látek je opravdu velké spektrum. „Ošetřovali jsme již děti, které spolkly různé malé části hraček, připínáčky nebo drobné šperky včetně prstýnků," říká As. MUDr. Jiří Skřivan, CSc., přednosta Kliniky ušní, nosní, krční 2. LF UK a FN Motol. Podle něj jsou velkým nebezpečím také nepoživatelné kapaliny a předměty, které jsou na první pohled zaměnitelné s nápoji nebo vůni a tvarem lákají k ochutnání (např. tableta do myčky). Lákavé jsou rovněž ty látky, jejichž balení či etiketa je zaměnitelné s nápoji a pokrmy.
Zvláštní skupinu tvoří lithiové baterie, tzn. ploché články např. do hodinek, kalkulaček, miniaturních svítilen, dálkových ovladačů. Rozleptání sliznic a svalů nastává již do jedné hodiny po kontaktu s baterií. V polykacích cestách dochází nejen k uvolnění alkálií z baterie při jejím rozpadu, ale hrozí též riziko nízkovoltážního poranění stejnosměrným el. proudem. Při neřešeném a dlouhotrvajícím stavu dochází k nekróze tkáně a trvalému poškození.

Vdechnutí cizího tělesa do dýchacích cest

Vždy se jedná o velmi závažnou situací s různými projevy a při jakémkoliv podezření musí být provedena bronchoskopie, neboť opožděné řešení může vést k trvalému poškození a těžkým následkům, dokonce i smrti. Proto musí být odstranění cizího tělesa provedeno co nejdříve.
Nejčastěji vdechovanými tělesy jsou: oříšky, arašídy, zelenina, části rostlin a semena, malé součásti hraček, korálky, špendlíky, obaly a fólie apod.
„Více než 80 % případů vdechnutí se stane ve věku do 15 let," říká prof. MUDr. Petr Pohunek, CSc., lékař Pediatrické kliniky 2. LF UK a FN Motol.
I když lékaři dokáží tyto případy úspěšně řešit, na prvním místě stále zůstává prevence. Důraz má být kladen zejména na důsledný klidový režim při jídle, trvalý dohled nad malým dítětem a zvýšenou pozorností především v jiném prostředí. A samozřejmě každé podezření raději bezprostředně ohlásit lékaři.

(tz)