Ministerstvo financí zveřejnilo 15. ledna dlouho očekávaný návrh zákona o účetnictví, který má nahradit ten stávající z roku 1991 a který by měl přinést soulad s mezinárodními zvyklostmi. Ministerstvo návrh zveřejnilo po zapracování všech připomínek, kterých bylo celkově uplatněno 991.

Nyní je tento návrh připraven k předložení a projednání v orgánech Legislativní rady vlády, aby mohl být následně předložen Poslanecké sněmovně. S jeho účinností se předběžně počítá od 1. ledna 2025. Tématu se dále v komentáři věnuje Jiří Sedláček, certifikovaný auditor a expert v oblasti účetního a transakčního poradenství ze společnosti BDO.

Návrh zákona klade mnohem větší důraz na účetní výkaznictví a jeho cíle, tedy poskytnout vnějšímu uživateli účetní informace užitečné pro jeho ekonomické rozhodování, předvídání budoucích peněžních toků a posuzování důsledků jednání osoby odpovědné za řízení účetní jednotky. Dále vymezuje požadavky na kvalitu účetních informací, které musí být relevantní, věrohodné, včasné, srozumitelné, ověřitelné a srovnatelné. Vedení účetnictví je pak nutné chápat jako nezbytný prostředek zabezpečující řádné a spolehlivé podklady pro účetní výkaznictví.

Návrh obsahuje nově vymezení prvků účetních výkazů, kterými jsou aktiva, dluhy, vlastní kapitál, výnosy a náklady. Dále definuje související pojmy, jako jsou pohledávky, deriváty a rezervy.

Nový návrh je pro oblast vlastního účtování v principu konzervativní, tj. nepředpokládá v dané oblasti revoluční změny, a spíše preferuje cestu evoluce. Níže jsou zmíněny nejpodstatnější oblasti, ve kterých i v oblasti účtování dochází k principiálním změnám:

Změny účtování leasingu a pronájmů
Navrhovaná úprava vykazování leasingu vychází z respektování zásady přednosti obsahu před formou. Navrhuje se tedy leasing pojmout jako způsob pořízení „práva užívání“ (s de facto hmotnou podstatou, jde-li o právo užívání k hmotnému aktivu), tj. tuto operaci v principu vykazovat obdobně jako koupi. Konkrétní způsob účtování by pak vycházel z pojetí leasingu podle mezinárodních účetních standardů. Zásadní změnou tak bude stav, kdy nájemce daného aktiva, při splnění podmínek pro uznání, bude vykazovat právo užívání ve své rozvaze v příslušné položce hmotných aktiv a toto aktivum bude odpisovat. Současně se mimo jiné předpokládá aplikace diskontování jednotlivých částek v čase.

Goodwill
Podle stávající úpravy byla obdoba goodwillu vykazována jako oceňovací rozdíl k nabytému majetku nebo jako konsolidační rozdíl. Nově bude tento rozdíl vykazován v nehmotných aktivech jako goodwill a bude odpisován po stanovenou dobu. Záporný goodwill se jednorázově vykáže ve výnosech období, do kterého věcně náleží.

Dotace
Přijatou dotaci účetní jednotka vykáže jako výnos příštích období. Dotace bude následně vykázána do výnosů v období určeném v dotačních podmínkách, po které bude podle dotačních podmínek dané aktivum účetní jednotka používat k zamýšlenému účelu.

Současná hodnota
Dochází k implementaci nové metody ocenění založené na současné hodnotě, tzn. ocenění v diskontované hodnotě budoucích čistých peněžních toků.

Rezerva na likvidaci
V případě, kdy je účetní jednotce známo, že bude muset po ukončení činnosti či skončení životnosti dané aktivum zlikvidovat, bude dána možnost zahrnout do pořizovacích nákladů i rezervu na likvidaci.

Rozhodný den přeměny
Rozhodný den přeměny již nebude mít za následek ukončení stávajícího účetního období a začátek nového, ale účetní jednotka, která je zúčastněná na přeměně a která při přeměně nezaniká, pouze od rozhodného dne začne účtovat s ohledem na změnu způsobenou přeměnou, ale její stávající účetní období bude dál pokračovat.

Další novinky
Dále Ministerstvo financí předložilo spolu s návrhem zákona teze prováděcích vyhlášek, ve kterých budou doplněny některé účetní metody, uspořádání a rozsah účetní závěrky, obsahové vymezení některých položek účetní závěrky a směrný účtový rozvrh. Návrh těchto tezí pro podnikatelské a neziskové účetní jednotky například obsahuje návrhy týkající se povinnosti vykazování aktiv v jejich netto hodnotě, tj. uvádět aktiva po zohlednění znehodnocení a odpisů, řazení informací v příloze účetní závěrky podle informací v účetních výkazech, rozdělení rezerv na krátkodobé a dlouhodobé a další změny.

Významnými úpravami projde i celý proces sestavení konsolidované účetní závěrky, kdy dojde k upřesnění role mateřské společnosti a povinnosti sestavit konsolidovanou účetní závěrku. Připravované vyhlášky by měly obsahovat způsob výpočtů hodnot pro velikost konsolidačních celků, a to nejen na konsolidovaném základě, ale nově i pro prostý součet hodnot. Současně budou zahrnovat obsahové vymezení položek konsolidované účetní závěrky a metody jejího sestavení.

Součástí návrhu zákona je změna povinnosti auditu účetní závěrky. Nově povinnost auditu řádné účetní závěrky a mezitímní účetní závěrky, má velká účetní jednotka a střední účetní jednotka. Konkrétně jde o účetní jednotky, které překračují alespoň dvě z těchto kritérií:

• aktiva nad 120 miliónů korun,
• obrat nad 240 miliónů korun,
• průměrný počet zaměstnanců nad 50.

Předpokládaná účinnost nového zákona o účetnictví je od ledna příštího roku. Samotné Ministerstvo financí v rámci vypořádání připomínek uvádí, že datum účinností zákona bude závislé na implementaci všech návaz­ných předpisů, jako jsou prováděcí vyhlášky a ostatní změny navazujících zákonů.

(tz)