V roce 2024 se opět mění podmínky pro pracovníky zaměstnané na dohodu. Upravuje je jak část vládního konsolidačního balíčku, tak novela zákoníku práce. Obě změny mají ve svém důsledku přiblížit dohodáře ke klasickým zaměstnancům.

„Zaměstnanci pracující na dohodu, a to jak DPP, tak DPČ, získají od 1. ledna 2024 díky novele zákoníku práce nárok na dovolenou, a to za současného splnění dvou podmínek: čtyři týdny nepřetržitého trvání pracovněprávního vztahu, a zároveň odpracování aspoň 80 hodin u daného zaměstnavatele,“ uvedl Adam Hussein z advokátní kanceláře BDO Legal. Podmínky pro vznik nároku na placené pracovní volno jsou v zásadě stejné jako u klasického zaměstnaneckého poměru, pouze se týdenní pracovní doba pro účely výpočtu dovolené stanoví fiktivně na 20 hodin.

„Konkrétně těmto zaměstnancům za odpracování každých 20 hodin vznikne právo na zhruba 1,5 hodiny dovolené,“ konkretizoval Adam Hussein. Výsledek se následně zaokrouhluje na celé hodiny nahoru. V případě, že dohodář vzniklou dovolenou nevyčerpá, po skončení domluvené práce mu bude muset zaměstnavatel vyplatit náhradu – stejně jako v klasickém pracovním poměru.

„Samotná práce na dohodu je podle důvodové zprávy k novele v rámci Evropy spíše anomálií, se kterou se setkáváme jen v Česku a na Slovensku. Aktualizace legislativy tak reaguje na shodu v Evropské unii, která požaduje dovolenou pro všechny pracovníky jako součást standardních pracovních podmínek,“ dodal advokátní koncipient z BDO Legal.

Ostatní novinky vyplývající z novely zákoníku práce jsou již v účinnosti od 1. října 2023. Týká se to například povinnosti zaměstnavatele včasně poskytovat i dohodářům písemný rozvrh práce, přičemž ti získali také nárok na příplatky o víkendu, za noční práci a příplatky či náhradní volno za práci ve svátek.

U osob zaměstnaných na dohodu o provedení práce se od 1. července 2024 změní také režim pojistného vlivem vládního konsolidačního balíčku. „Zatímco doposud do příjmu 10 000 Kč nevznikala povinnost odvádět pojistné, od 1. července 2024 již nepůjde o fixní částku účasti na pojistném, ale o hranici 25 % průměrné mzdy. Ta se však týká případů, kdy daný člověk vykonává práci jen u jednoho zaměstnavatele. Pokud má osoba podepsaných více dohod o provedení práce u různých zaměstnavatelů, ty se sečtou dohromady a bude platit hranice ve výši 40 % průměrné mzdy,“ sdělila daňová poradkyně BDO Monika Lodrová.

Změna má zamezit řetězení dohod o provedení práce u několika zaměstnavatelů bez nutnosti hradit pojištění, jelikož limit 10 000 Kč platil separátně pro každého zaměstnavatele. Pro část pracovníků na dohodu o provedení práce tak tento způsob zaměstnávání za nových podmínek nebude tak výhodný jako v minulosti.

Jelikož se limit bude odvíjet od průměrné mzdy, která byla pro rok 2024 stanovena na 43 967 Kč, bez nutnosti řešit pojistné bude možné si na dohodu o provedení práce u jednoho zaměstnavatele vydělat 10 500 Kč, při souběhu několika dohod u více zaměstnavatelů pak půjde o limit 17 500 Kč.
Zároveň konsolidační balíček přináší v souvislosti se změnou podmínek účasti na pojistném nové administrativní povinnosti pro zaměstnavatele, kteří ve svém podniku mají pracovníky na dohodu o provedení práce. Nově budou muset zaměstnavatelé mimo jiné vést evidenci osob činných na základě DPP, předkládat správě sociálního zabezpečení měsíčně nový přehled o těchto osobách a jejich příjmech či tyto pracovníky informovat o možné povinnosti vzniku odvodu své části pojistného za sebe. Správa sociálního zabezpečení pak bude zaměstnavatele zpětně informovat, pokud některý pracovník překročí druhý limit pro účast na pojistném. Zaměstnavatelé tak v době uzavření dohody o provedení práce nebudou mít informaci, zda z dohody budou povinni odvádět pojistné.

Administrativní proces ohledně zavedení druhého limitu pro odvod pojistného zatím není nikterak řešen v oblasti předpisů o veřejném zdravotním pojištění, přestože se ho nové limity účasti týkají také. Odložená účinnost na 1. července 2024 by měla sloužit k tomu, aby se celý proces nastavil a co možná nejvíce zjednodušil.

„Obě novinky přinášejí pro firmy administrativní zátěž navíc. Zaměstnavatelé by měli na změny vhodně reagovat a mimo jiné uvážit, jaká forma zaměstnávání se jim vlastně vyplatí,“ doporučila Monika Lodrová.

(tz)