Úspěšná mezigenerační spolupráce ve firmě je zásadní pro harmonické a produktivní pracovní prostředí. Základem je vytvořit kulturu, která je rozmanitá a pracuje se silnými stránkami všech generací, z nichž každá přináší jedinečné pohledy, zkušenosti a dovednosti.

Podstatou je generace propojit, ne je oddělovat. Jednotlivé skupiny mají vlastní hodnoty a očekávání, které jsou formovány historickými, kulturními a technologickými vlivy. Z výměny nápadů a různých perspektiv napříč generacemi přitom může těžit celá firma. Podpořit mezigenerační spolupráci se jí vyplatí.

„Pro úspěšný rozvoj a zapojení různých generací ve firmě je nezbytná flexibilita, empatie a kvalitní komunikace. Firmy by se měly snažit aktivně s rozdíly jednotlivých generací pracovat a hledat společný základ a synergie pro efektivní spolupráci,“ řekla Martina Jandečková, jednatelka a koučka vzdělávací společnosti MgC Group.

I když se mohou lidé v rámci generací lišit, přesto mají společné některé rysy. Za Gene­raci X jsou považováni lidé narození v letech 1965–1980. Během své kariéry se setkali s mnoha významnými změnami. Jsou schopni se učit a přizpůsobovat pokroku. Mnoho z nich dosáhlo vedoucích pozic. Jsou pracovití, cílevědomí, pragmatičtí a umí jít příkladem. Důležitou otázkou je pro ně rovnováha mezi pracovním a osobním životem versus vyšší plat.

Generace X má často bohaté pracovní zkušenosti a odborné znalosti. „Ukažte těmto kolegům, že oceňujete jejich expertízu a že máte zájem se od nich učit. Jednou z možností může být zavedení mentoringových programů, v rámci kterých mohou zkušení zaměstnanci mentorovat mladší a naopak. Usnadňuje to sdílení a rozvoj znalostí, dovedností, a vytváří to kulturu neustálého vzdělávání. Variantou může být také platforma, kde mohou zaměstnanci sdílet své odborné znalosti, zkušenosti a postřehy,“ uvedla Martina Jandečková.

Mileniálové se narodili v letech 1981–1996. Oproti předchozí generaci jsou více technicky zdatní, protože vyrůstali s moderními technologiemi a sociálními médii. Klíčový je pro ně osobní a profesní rozvoj. Mají rádi, když má jejich kariéra jasný smysl a je v souladu s jejich hodnotami. Jsou velmi flexibilní a spolupráce a týmová práce je pro ně důležitá.

„Zdravou rovnováhu mezi pracovním a soukromým životem přinese to, že budete zaměstnance podporovat, aby se po pracovní době odpojili. To může být důležité zejména pro mladší generace, které si cení integrace pracovního a soukromého života,“ doplnila Martina Jandečková.

Mezi generaci Z se řadí lidé narození zhruba od poloviny 90. let do poloviny roku 2000. Jsou digitální domorodci, na technologiích a online světě vyrostli. Diverzita a inkluze jim není cizí, rozmanitost na pracovišti je pro ně důležitá. Cení si nezávislosti a samostatnosti. Mají podnikatelského ducha a jsou otevřeni zkoumání příležitostí mimo tradiční kariérní cesty. Dávají přednost příležitostem, které jim umožňují převzít odpovědnost za projekty a smysluplně se na nich podílet. Klíčové je pro ně neustálé vzdělávání a osobní rozvoj. Zároveň mají rádi finanční jistotu a stabilitu.

Od svých vedoucích vyžaduje generace Z pravidelnou vazbu. Chtějí vědět, kde a jak se mohou zlepšit. „Aktivně pracujte se zpětnou vazbou a uznáním. Zpětná vazba umožňuje uvědomit si své silné stránky a zároveň poskytuje možnost k dalšímu rozvoji,“ uvedla Martina Jandečková.
Pozornost však tato generace udrží krátce. Má totiž přístup k velkému množství online informací. Vyvažuje to ale její kreativita. Více než ostatní generace oceňuje flexibilitu a práci na dálku. „Různé generace mají různé preference, pokud jde o pracovní rozvrh a flexibilitu. Nabídka možností, jako je práce na dálku, pružná pracovní doba nebo zkrácený pracovní týden, může pomoci přizpůsobit se potřebám různých generací,“ dodala Martina Jandečková.

Na škodu nemusí být ani vzdělávání o generačních potřebách a rozdílech. „Firma může zajistit workshopy s cílem zvýšit povědomí a porozumění generačním rozdílům mezi zaměstnanci. To může snížit počet nedoro-zumění a konfliktů,“ uzavřela Martina Jandečková.

(tz)