Krev není voda. O tom, že je mnohdy víc než zlato a všechno další bohatství, se přesvědčují denně pacienti i lékaři, když jde o záchranu zdraví a života. Dárců však dlouhodobě ubývá, a proto spolek Zdraví-život, z.s., inicioval projekt Smrt nemá šanci, když budeme dárci. Jeho úkolem je podpora získávání nových pravidelných bezplatných dárců krve. I letos 14. června mohla veřejnost v jeho rámci dorazit na Transfuzní oddělení pražské Thomayerovy nemocnice darovat tekutinu, která může mít hodnotu celého života. Šlo o symbolické datum, neboť na ně připadá Světový den dárců krve. Nejde ale o jediný den. Bezplatné darování krve může změnit život každého z nás bez ohledu na datum v kalendáři. Partnerem projektu Smrt nemá šanci je rovněž české zastoupení kosmetické značky GERnétic.

Stav zásob krve v českých nemocnicích je nyní sice dostatečný, lidé dostanou to, co potřebují, ale transfúzní stanice potřebné množství krevních konzerv zajišťují s čím dál většími obtížemi. Dárce častěji musí individuálně oslovovat a obracejí se přitom na stále užší okruh osob. Prvodárců, kteří pak přicházejí na transfúzní stanice pravidelně a darují opakovaně, neustále mírně ubývá. V letním období se situace ještě dramatizuje. Přitom by bylo trend třeba zvrátit a počet pravidelných dárců navýšit, jinak by Česká republika již nemusela být v zajištění krevních konzerv soběstačná. „Největší potřeba transfúzí se soustředí ve velkých městech, kde se koncentruje náročná zdravotní péče, tedy relativní nedostatek je nejmarkantnější právě tam. Praha je určitě jedno z nich, ale podobné potíže vidíme i v Ostravě a dalších větších městech. Počty dárců pak závisejí na tom, jaká populace v těchto místech žije. Praha je sice městem studentů, ale také z velké části městem důchodců. Věkové rozložení hraje podstatnou roli. Vzhledem k demografickému vývoji v České republice potenciálních příjemců přibývá, jak populace stárne, ale dárců naopak zaznamenáváme kontinuální úbytek,“ popsal situaci v tuzemsku MUDr. Petr Turek, CSc., primář Transfuzního oddělení pražské Thomayerovy nemocnice.

Nemocnice v tuto chvíli nejvíce potřebují pro urgentní podání červených krvinek krevní skupinu nula negativní. Obecně je pak největší nouze o krevní skupiny s faktorem Rh negativním. Před prázdninami je důležité zásoby krve ještě navyšovat. „V období léta je třeba počítat s tím, že řada pravidelných dárců odjíždí na dovolené, mimo republiku i Evropu. Když se vracejí, jsou posléze často z epide­miologických důvodů dočasně vyřazeni. Nelze vyloučit podezření, že v zahraničí získali nějakou infekční chorobu. Při pobytu ve Středomoří jde často o západonilskou horečku, v exotických zemích o malárii. Znamená to dočasný úbytek lidí, kteří mohou krev darovat. Zároveň v letním období přibývá vážných úrazů, lidé jsou aktivnější, více sportují, na silnice vyjedou motorkáři, četnější jsou dopravní nehody. Potřeba krve pak logicky roste,“ objasnil MUDr. Petr Turek, CSc.
Darovat krev není náročné. Problém spíše spočívá v tom, že lidé o něm mají nesprávné představy a obavy, které jim v tom mnohdy zabrání. Na transfúzní stanici člověka před vlastním odběrem čeká trocha administrativy, vyšetření krevního obrazu, vyplnění dotazníku o hodnověrnosti s lékařem. Pokud je vše v pořádku, přichází na řadu odběr, který trvá asi deset minut a naprostá většina dárců ho snáší velmi dobře. „V posledních letech dárci vítají to, že řada pracovišť přešla na systém online rezervací, mohou si tak odběr lépe naplánovat, což jim samozřejmě šetří čas,“ uvedl MUDr. Petr Turek, CSc.

„Z našich statistik vyplývá, že jsou četnějšími dárci muži. A je to logické, opravdu na rozdíl od žen, které ztrácejí železo během menstruace, čímž se jim zhoršuje krevní obraz, mohou muži krev darovat častěji,“ komentoval

MUDr. Petr Turek, CSc. Darovat krev nemohou ti, u nichž by mohl odběr negativně ovlivnit jejich zdravotní stav. Jde o jedince s chronickými onemocněními jako cukrovka, se zhoršeným zásobováním srdečního svalu, ty po infarktu. Vhodnými dárci nejsou ani lidé, jejichž životní styl, pracovní zátěž, osud je vystavily zvýšenému riziku vzniku infekční choroby, již by mohli na příjemce přenést. Jde například o osoby, které prodělaly žloutenku typu B nebo C, HIV pozitivní.

Za dvě dekády se spolku podařilo získat tisíce nových dárců. Projekt Smrt nemá šanci, když budeme dárci je však o něco mladší, vznikl v roce 2017 a podporuje ho řada známých osobností, například Zdeněk Troška, Vlastimil Harapes, Václav Upír Krejčí, Petr Pilát a mnoho dalších. Jeho patronkou je od roku 2018 herečka Iveta Sedláčková.

GERnétic podporuje projekt nejen dárcovstvím, ale také finančně. Se spolkem značka spolupracuje už několik let. „Podílet se na takovém projektu považuji za velmi důležité a především lidské. Tematika zdraví je pro nás zásadní. Rozhoduje o kvalitě lidského života. Tato myšlenka je rovněž jádrem filozofie GERnétic. Předpokladem pro dárcovství je optimální zdravotní stav, a o ten je třeba v průběhu života vědomě dbát. Vedle odborné poradny pro zdraví na webových stránkách www.zdravi-zivot.eu proto aktivním dárcům krve a kostní dřeně poskytujeme v Partnerských salónech GERnétic benefity. Lidé, kteří se snaží pomáhat a dělat pro společnost něco prospěšného, si zaslouží, aby se i jim dostalo náležité péče, třeba v podobě relaxačního zážitku,“ dodala Ing. Andrea Trčková, výkonná ředitelka značky GERnétic pro ČR a SR. Jako partner projektu Smrt nemá šanci, když budeme dárci GERnétic pravidelně na Transfuzním oddělení v Thomayerově nemocnici v Praze poskytuje během tohoto dárcovského dne lidem, kteří se přišli o svou krev podělit, regenerační pečující program.

(tz)