Mendelova univerzita v Brně se účastní tříletého evropského projektu, který se v deseti zemích zaměří na posílení role žen v zemědělství a venkovském životě. Financuje ho Evropská komise, bude kombinovat různé metody výzkumu. Aktivně zapojí farmářky i venkovské podnikatelky. Bude identifikovat vize udržitelné budoucnosti a inovace potřebné k realizaci těchto vizí nejen v rámci farem, ale i celého venkova. V čele projektu stojí irská Univerzita Galway. Na projektu participují univerzity, malé a střední podniky i odborníci ze zemí Evropské unie.

Projekt FLIARA (Female Led Innovation in Agriculture and Rural Areas) pomůže zvýšit povědomí o roli žen v udržitelnější budoucnosti venkova. Napomůže také rozvoji účinnějších politických a správních rámců, díky kterým mohou ženy žijící a pracující ve venkovských oblastech k udržitelnější budoucnosti aktivně přispívat. „Respektujeme a oceňujeme roli generací předkyň, které hrály klíčovou roli v udržování venkovského života, víme, že role žen je klíčová pro přítomnost i budoucnost,“ uvedl profesor Ciarán Ó hÓgartaigh, rektor Univerzity Galway.

MENDELU je jednou z partnerských institucí, která se podílí na celkovém řešení projektu. Tým Milady Šťastné z Ústavu aplikované a krajinné ekologie Agronomické fakulty bude prioritně zapojen do řešení problematiky role žen v inovacích potřebných pro udržitelné zemědělství a venkov. „Jsme jediným reprezentantem zemí, kde v minulosti proběhla téměř úplná kolektivizace a nacionalizace zemědělství, což se nepochybně projevilo na sociálním prostředí venkova, včetně postavení žen. Naší zvláštností je významný podíl velkých firem, zatímco v ostatních partnerských zemích se klade důraz spíše na rodinná hospodářství,“ přiblížila roli MENDELU Milada Šťastná. Cílem českého vědeckého týmu je následně využít získané zkušenosti pro místní podmínky.

„K překonání výzev evropského venkova a využití jeho plného potenciálu je třeba, aby se všichni jednotlivci i komunity účastnili inovací na venkově. Tradičně byly totiž pracovní příležitosti venkovských žen i jejich přínos v tomto směru zastíněny a potlačovány patriarchálním étosem,“ zhodnotila postavení žen Laura Farrell z University Galway, která projekt vede.

Ženy mají v Česku nižší příjmy než muži a zastávají méně pozic ve vrcholovém vedení firem. „Otázkou však je, čím je to způsobeno – nakolik jde o přetrvávání patriarchálního modelu v konzervativnějším venkovském prostředí, nakolik jde o nižší podíl kariérně zaměřených žen a nakolik může jít o problémy spojené s mateřstvím, včetně otázek rozpadajících se rodin a samoživitelství. Na druhé straně se personalisté začínají shodovat v tom, že optimální jsou smíšené pracovní kolektivy, zahrnující mladé lidi i seniory, muže i ženy,“ přiblížila Milada Šťastná. Podle ní je přínos žen specifický díky kombinaci sociálních a ekonomických potřeb žen, které mohou být v tomto prostředí realizovány díky podpoře jejich potenciálu a inovací.

(tz)