Život nám klade do cesty stále nové a náročnější výzvy. K nim letos nečekaně přibyla koronavirová krize se zpřísněnými hygienickými předpisy, karanténou a prací z domova. Pro manažerky a podnikatelky to obvykle znamenalo stát se ženou nejméně na tři sta procent. Dokázat ve ztížených podmínkách řídit své zaměstnance a firmu, zároveň doma zajistit dětem školní výuku a zastat i celodenní stravování pro celou rodinu. Zvládly novou situaci se stejnou samozřejmostí a elegancí jako běžné úkoly a povinnosti? Abychom se to dozvěděli, položili jsme několika osobnostem ze světa českého businessu následující otázky:

Jak řídit firmu z kuchyně, obýváku, chalupy? V čem pro vás byla práce na home office zajímavá, nebo naopak nečekaně složitá? Bylo pro vás letošní jaro velkou výzvou?

Ing. Andrea Trčková
výkonná ředitelka společnosti Mgr. Ladislav Kavan – LK SERVIS
generální zastoupení GERnétic pro ČR a SR
Jaro bylo pro nás v GERnétic velkou výzvou, uvědomění si, jak se všechny plány a projekty dokážou ze dne na den změnit... a jak bezprecedentní situace může vzniknout... Jak je ale velmi důležité nic nevzdat, mít odvahu a rychle hledat řešení, jak to všechno lidsky i ekonomicky zvládnout. Jsme na trhu
24 let a spolupracující kosmetičky a další profesionálové, stejně jako klientky a klienti kosmetických salónů pro nás znamenají hodně, protože milují GERnétic stejně jako my. Utvrdila jsem se v tom, jak je klíčové mít kolem sebe tým, který pracuje v synergii a s nadšením, a jak významné bylo a je budování dlouhodobých vztahů s obchodními partnery založených na vzájemné důvěře a win-win spolupráci. S řízením firmy „na dálku“ mám zkušenosti, díky počítači a telefonu mohu pracovat kdykoliv odkudkoliv. Nyní to bylo s celou rodinou doma trochu nezvyklé (potřebnost každodenního vaření!), ale rychle jsem se přizpůsobila, a naopak si společné okamžiky náramně užila. Ušetřila jsem čas, který jsem nemusela trávit v autě každodenním cestováním a ocenila možnost využít videokonferencí a webinářů. Bylo úžasné v jeden okamžik propojit Gerneticienne ze všech koutů ČR i ze Slovenska a společně sdílet nové poznatky, zkušenosti, radost i nadšení. Vzájemná podpora byla ohromná. Děkuji vám, milé Gerneticienne.

Jana Suchánková
vedoucí marketingu
JAP FUTURE s.r.o.
Musím říci, že pandemie koronaviru mnoha podnikům výrazně pomohla a nabídla nečekaně skvělé možnosti jak pro zaměstnance, tak i pro zaměstnavatele. V době, kdy všichni mluvili o tom, jak se zabavit a utéct před nudou, jsme paradoxně měli nejvíce práce. Využili jsme situace a pustili se do hledání nových příležitostí na trhu a do tvorby nového webu. Máme v plánu náš vizuální styl více sjednotit. Práce z domova je dle mého názoru a zkušeností velmi přínosná jak pro firmy, tak pro zaměstnance. Stále se často setkávám s představami manažerů, že zaměstnanci na home office vstávají v devět hodin ráno, uvaří si kávu, zkontrolují e-maily, pak si jdou vařit oběd, u toho vyřídí pár telefonátů a odpoledne vyřeší pouze to nejdůležitější. Prostě nevěří tomu, že práce z domu může být efektivní. My jsme se nebáli našim zaměstnancům důvěřovat a home office jsme jim umožnili. Každé takové opatření má ovšem své výhody i nevýhody. Mně osobně chyběl kontakt s ostatními kolegy, přece jen stále upřednostňuji osobní jednání před telefonáty a e-maily. Z mých poznatků jednoznačně vyplývá, že zodpovědní zaměstnanci jsou na home office výkonnější než v kancelářích, kde je mohou kolegové, časté návštěvy a telefonáty tak trochu rušit.

Renata Němcová Pixová
výkonná ředitelka
útvar Skupinová komunikace v ČSOB
Jelikož pracuji v oblasti komunikace a marketingu, já i můj tým jsme byli doslova v plném nasazení od počátku pandemie. Rychle a online, to byla dvě slova, která nás provázela. Nebojím se říct, že jsme si s kolegy z mého týmu mnohdy sáhli na pomyslné dno našich sil. Nasazení celého týmu a vzájemná solidarita lidí v naší společnosti, to nás povzbuzovalo a stalo se naším hnacím motorem. A i když jsme měli mnoho překážek i nespočet neznámých, v podstatě ze dne na den jsme se přizpůsobili novému stylu práce. Asi největší výzvou byla rychlost, pamatuji si na jedno brzké sobotní ráno, kdy jsem ještě v pyžamu netrpělivě čekala u ČT24, až vláda vydá nové nařízení, přitom jsem upravovala tiskovou zprávu a do toho ladila s kolegyní po telefonu interní komunikaci. Nebyl čas na dlouhé rozhodování, do několika minut jsme během víkendu museli publikovat dopad vládního rozhodnutí na naše zaměstnance, zajistit aktuální informace v naší interní aplikaci a k tomu rychle poslat SMS zprávu na téměř 10 000 zaměstnanců celé skupiny, aby věděli, že od pondělí pracují všichni z domova. Je až neuvěřitelné, jak jsme se během několika dnů plně překlopili do online režimu. Nejdůležitější bylo motivovat lidi kolem a neustále jim dodávat podporu i porozumění.
Vedle práce je tady i rodina a děti, které najednou zůstaly doma. Moje rodina byla pro mě po celou dobu velkou oporou a naučila nás novým způsobům. Po počátečním chaosu jsme doma po týdnu najeli na pevná pravidla. Dcera začala doma více pomáhat, zároveň musela fungovat naprosto samostatně, co se týká školy i školní přípravy. Často jsem ji celý den neviděla, neboť jsem téměř neopustila svou pracovnu. Náročné bylo zajistit teplé jídlo pro celou rodinu, s manželem jsme se ve vaření střídali. Postupně jsme zavedli důležité milníky jako například společné obědy a odpolední procházky s pejskem, a to bylo hrozně fajn, více jsme si začali sdílet a povídat, co všechno jsme během dne zvládli udělat.
Práce z domova má svá pozitivita, například ušetříte čas strávený dopravou, zefektivníte meetingy, protože po Skypu prostě musíte více řídit často „vášnivou a zdlouhavou diskuzi“, máte více klidu na přemýšlení či přípravu důležité prezentace. Ale je zde i několik negativ, chybí vám osobní kontakt s kolegy, možnost zrealizovat týmový brainstorming s ostatními nebo si jednoduše popovídat s kolegy u společné kávy.
Myslím, že i v budoucnu bude větší chuť využívat flexibilní pracovní fungování, a především efektivní digitální nástroje pro práci z domova, ale vždy zůstane prioritní osobní setkávání s týmem, kolegy, spolupracovníky. Covid nás mnohé naučil, a já věřím, že si „zdravé“ digitální nadšení, vlnu solidarity i chuť a odvahu realizovat projekty rychle bez zdlouhavého analyzování ponecháme.

Ing. Ivana Šachová
jednatelka a ředitelka
SILEX spol. s r.o. (značka SCANquilt)
Dvouměsíční období, které jsme všichni prožili po svém, se jistě zapíše do našich vzpomínek z nejrůznějších pohledů a zkušeností. Naše firma ze dne na den byla rozhodnutím vlády nucena zavřít 50 maloobchodních prodejen s bytovým textilem v obchodních centrech, prodavačky nemohly nastoupit do zaměstnání a neměly práci. Naše vedení fungovalo v omezené míře nadále, někdo pracoval na home office z obavy před nákazou, někdo potřeboval doma ošetřovat děti, většina ale i nadále zabezpečovala nezbytný chod firmy z kanceláře, včetně mne...
Moje práce spočívala v koordinaci a informovanosti všech zaměstnanců, sledovala jsem denně novinky oznamované vládou a studovala možnosti ohledně úspory veškerých nákladů, včetně možnosti čerpat podporu státu. Jednou až dvakrát týdně jsme prostřednictvím e-mailu informovali aktuálně zaměstnance, že firma nezvažuje propouštět, že dostojí svým závazkům a ujišťovali jsme je, že výplatu obdrží, aby se nevzbuzovala ještě další nejistota, která byla každým dnem slyšet ze sdělovacích prostředků. Na dva měsíce bylo třeba změnit náplň práce kolegyním, které sice neměly překážky v práci, běžná práce ale nebyla, život jako by se zastavil. Jednala jsem s většinou obchodních partnerů – dodavatelů, abychom nastavili proces posunu dodávek zboží, jehož prodej se zastavil, a zejména jsem minimálně jednou týdně aktualizovala s kolegyní finanční plán z pohledu aktuálního cashflow. Bylo třeba nastavit proces vyjednávání s pronajímateli o posunu plateb za nájemné a ostatní poplatky, i když prodejny byly zavřeny. Snažili jsme se aktivovat prodej přes e-shop marketingovými kampaněmi, abychom snížili obchodní ztráty. V tomto období bylo výhodou, že se nekonaly žádné osobní schůzky, takže volného času bylo více než obvykle, ale přetrvával pocit obav z budoucnosti. Optimističtější to začalo být v době, kdy jsme se dozvěděli, že budeme moci všechny prodejny otevřít již 11. května oproti původně plánovanému termínu 8. června.
Tato doba mě rozhodně naučila využívat konferenční hovory s obchodními partnery a jistě přivedla k myšlence tuto zkušenost do budoucna využít i v řízení prodejní sítě. Zcela jistě mi ale chyběl lidský kontakt, který bych do budoucna nechtěla ve své práci opustit. Tato složitá doba měla jistě i pozitivní účinek v tom, že kolektiv držel při sobě, že si zaměstnanci uvědomili, že podnikání přináší i velká rizika a že pracovat ve firmě, která jim poskytuje jistoty, není úplnou samozřejmostí. Pro mě, která v kanceláři trávila a tráví většinu svého pracovního času, to příliš velká změna z pohledu organizace práce nebyla, ale jistý posun ve vnímání možnosti alespoň některé procesy řídit na dálku jistě nastal. Člověk si nyní najednou více váží tak běžných věcí, že může chodit do práce, pracovat tak, jak byl zvyklý, a že může volně dýchat... Starosti jsou a budou, ale od toho jsme zde, abychom problémy řešili…

Yveta Slišková
obchodní ředitelka
Lázně Teplice v Čechách a.s.
V době rozvinutých informačních a komunikačních technologii je možné mnoho vyřešit bez osobního kontaktu. V některých profesích je to běžné a vhodné. V mém případě to moc neplatí. Myslím však, že někdy je celkem efektivní neztrácet čas dlouhými diskuzemi, vyjádřit se jasně buď e-mailem, nebo v rámci připojení přes Skype. Na druhou stranu doma mnozí řeší celou řadu dalších rolí – vaření, učení s dětmi, technické problémy atd., a koncentrace se snižuje.
Pro mě bylo letošní jaro velmi smutnou zkušeností, neboť období pro získávání nových obchodních partnerů a klientů bylo poznamenáno přetnutím všech kontaktů, izolací a strachem. Duben je standardně měsícem čilého lázeňského ruchu – jsou obsazena všechna lůžka, klienti korzují v parku a diskutují v kavárně či při čekání na procedury, těší se na koncerty. Letos byly lázně zavřené, akce zrušené a panoval strach z nejistoty, co bude dál. Léto dává naději na zlepšení, ale svým způsobem zavřené hranice a obavy lidí přetrvávají, takže největší výzvou bude přesvědčit klienty, aby přijeli co nejdřív udělat něco pro své zdraví.

Bc. Iva Prouzová
obchodní ředitelka
Centrum andragogiky, s.r.o.
Letošní jaro lze určitě vnímat jako velkou výzvu, nejen pro každého z nás, ale i pro společnost jako takovou. Znovu jsme objevili význam slov jako solidarita, soudržnost, podpora, víra, rodina a přátelství. Vše, co jsme doposud
považovali za velmi důle­žité, ztratilo na své významnosti.
Toto období posuzuji jako velmi náročné. Bylo potřeba především nepodléhat všeobecné panice a zorientovat se ve všech příkazech a zákazech. Ten pocit, aby vše bylo jako dříve, aby se vše vrátilo zase do normálu, byl velmi intenzivní. Různých informací, občas i protichůdných, bylo víc než dost. A osobní kontakt, mimo rodinu, minimální.
Přesto toto období vnímám i jako výzvu. Využili jsme to, co dnešní doba nabízí, tj. digitální technologie – v rámci porad a jednání s obchodními partnery z celé republiky. Ušetřený čas jsme použili k řešení různých restů a úkolů, které si všichni odkládáme na pozdější dobu, až bude více času. Zároveň jsme rozšířili své portfolio produktů v oblasti vzdělávání s využitím digitální technologie. To vše jsme s kolegy zvládli, i když každý z nás pracoval různě – v obýváku, v kuchyni nebo na chalupě. A skloubit pracovní povinnosti s chodem domácnosti a školními povinnostmi dětí bylo občas velmi, velmi vysilující.
Většina z nás si uvědomuje, že nás čekají náročné měsíce, především z ekonomického hlediska.
Zde si dovolím připomenout motto naší společnosti: Firma je taková, jak vzdělané má lidi. Pro obchodní partnery, kteří to vnímají stejně, a potřebují, chtějí vzdělávat své zaměstnance, jsme připravili speciální nabídku. Takovou nabídku, která ve všech směrech, včetně finančního hlediska, zaujme. Jak se říká, štěstí přeje připraveným.

Martina Bedrnová
DS Brand Director
P Automobil Import s.r.o.
Tato doba nám nečekaně přinesla nový pohled na řízení firmy, který jsme si v zajetém kancelářském režimu asi neuměli vůbec představit. Po prvotním šoku a jakémsi zmrazení, které trvalo pár dní, kdy jsme já i mí kolegové zůstali odříznutí a jakoby paralyzovaní ve svých domovech, jsme celkem brzy pochopili, že život jde dál a jen musíme přizpůsobit naši organizaci nové situaci. Trochu boj byl s osvojením si komunikačních online možností, ale zvládli jsme to. Začali jsme si plánovat společné pravidelné online schůzky, naučili se používat více elektronických nástrojů spojení, oživili video kamery, více jsme telefonovali a zjistili, že to jde! Dokonce, že to jde natolik dobře, že si tento způsob komunikace do velké míry přenášíme i do současné situace, kdy se opět obnovuje možnost práce v kanceláři. Myslím si, že i do budoucna můžeme bez obav využívat home office daleko více než dříve. Práce na home office je podle mne mnohdy efektivnější, pokud k ní máte vytvořené vhodné podmínky.
Na druhou stranu v době koronavirové pandemie ty podmínky byly určitě komplikovanější, například vzhledem k zavření škol, kdy mnozí jsme měli doma i své děti. Ty moje samozřejmě úplně nechápaly,
že home office není dovolená, a dožadovaly se potřebné pozornosti, pomoci se školou, mimo jiné také očekávaly oběd, svačinku a vůbec nějaký program. To je docela výzva, jak vše skloubit a zvládnout. Někdy to šlo lépe, někdy samozřejmě hůře. Ale zcela jistě mi to otevřelo nové obzory, naučilo lepší plánování dne. Pracovala jsem z domova i z naší chalupy, netrávila jsem čas dopravou v zácpách, život se mi zklidnil. To je příjemná stránka celé této zkušenosti. A musím říci, že převažuje. Na druhou stranu si ale nedovedu představit pracovat na home office na sto procent, přeci jen občas řešit věci na přímo s kolegy je fajn, mám ráda fyzický kontakt, komunikaci z očí do očí, to obrazovka počítače při nejlepší vůli plně nahradit nemůže.

Lutfia Volfová
tisková mluvčí
Globus ČR, v.o.s.
Jen bych upřesnila, že firmu neřídím. Mám na starosti externí komunikaci a zároveň jsem v roli tiskové mluvčí. Navíc jsem do firmy nastoupila na začátku března 2020 a v podstatě jsem normální stav PR zatím ještě neměla možnost zažít. Nicméně jsem součástí koronakrizového týmu Globusu, kde se často rozhodovalo o zásadních opatřeních a změnách.
Společně s prací z domova jsem musela zvládnout ještě péči a home schooling svých dvou dcer. V tom byl home office největší výzvou – postarat se o děti a zároveň zvládnout obrovský pracovní nápor a desítky dotazů z médií denně. Nicméně na práci z domova jsem si zvykla a považuji ji za efektivní. Hned na začátku jsem se však naučila, že si musím nastavit pravidelný režim – ráno vstát každý den ve stejnou hodinu a v podstatě se připravit do zaměstnání.
Samotná změna práce po devíti letech v jedné firmě pro mě byla výzva, nicméně v kombinaci s koronakrizí šlo opravdu o jednu z největších, co jsem zažila. Ráda však říkám, že to byl pravděpodobně nejrychlejší a nejefektivnější onboarding.

Daniela Chaloupková
marketing manager
Družstevní závody Dražice – strojírna s.r.o.
Práci na home office jsme v Družstevních závodech nezavedli, výroba a další provozy v našem podniku běžely v plném nasazení, včetně marketingu, který mám ve firmě na starosti. To však neznamená, že nepřišly nové a jiné povinnosti či poznatky. Po pracovní stránce ubylo výstav, a o to víc času se dostalo na resty či intenzivnější práci na dalších projektech a úkolech. Také jsme organizovali smysluplné posunutí akcí do druhého pololetí. Výrazně jsme se zlepšili v online spolupráci s našimi externími kolegy či obchodními partnery, zavedli jsme webináře a například porady na dálku přes různé aplikace.
Jako podstatně náročnější jsem vnímala situaci doma se dvěma školáky a zajišťováním stravování. Od chystání snídaní a svačinek bylo třeba přejít k vaření obědů a většímu plánování nákupů. Spolu s dalšími rodiči jsme dokonce zřídili pravidelnou online výuku vlastními silami pro nemalou skupinu zájemců z dceřiny třídy a po mnoha letech jsem si osvěžila výuku českého jazyka. Byla to zajímavá pracovní zkušenost v odpolední směně!