Jaroslava RezlerováMezinárodní den žen, který se každoročně slaví 8. března, vyvolává rozporuplné konotace, a to hlavně kvůli zneužití tohoto dne minulým režimem. Původní význam se odvíjel ode dne stávky newyorských švadlen roku 1908, které se dovolávaly svých práv – zkrácení pracovní doby, zvýšení mezd, ale také volebního práva, a potažmo všech práv politických a hospodářských. Na pozadí této události se můžeme podívat na situaci žen dnes, více než sto let poté. Odpovídá Mgr. Jaroslava Rezlerová, generální ředitelka společnosti ManpowerGroup s. r. o.

Podařilo se už po víc než sto letech dosáhnout plné rovnoprávnosti pohlaví v práci?

Ve společnosti i na pracovním trhu se stále řeší rovnost žen a mužů. Gender parity, tedy rovný přístup ke vzdělání obou pohlaví, bylo i jedním z klíčových témat Světového ekonomického fóra 2020 (WEF) v Davosu. Gender wage gap, tedy označení situace, kdy za stejnou práci jsou muži ohodnoceni lépe než ženy, se prolíná ekonomikou všech zemí, a to s rozdílnými výsledky.

Sledujeme, jak i v České republice nastupuje Průmysl 4.0. Pomohou, nebo spíš uškodí nové technologie ženám?

Vlivem nadcházející technologické revoluce některé profese z trhu úplně zmizí, a jde o ty, jež vykonávají převážně ženy. Vzniknou samozřejmě profese nové, ale budou mít více technický charakter. Toto zaměření studuje daleko méně žen než mužů, a tedy jejich uplatnění na trhu práce v budoucnosti bude logicky těžší. Lze tedy předpokládat, že tímto postupem se nerovnosti ještě více prohloubí.
Studie WEF předpokládá, že 75 milionů pracovních pozic bude vlivem technologické revoluce zrušeno, ale zároveň má 133 milionů nových míst vzniknout. Významnou část z těchto 75 milionů pracovních míst v současnosti vykonávají ženy, především v oblasti administrativy, financí a účetnictví nebo lehké práce v průmyslu, kde automatizace rychle nahrazuje lidské pracovníky. Nové pozice vznikají nejrychleji v technických oborech, jako je vědecká činnost, vývoj, softwarové inženýrství a specializace na umělou inteligenci. Tam přetrvávají genderové rozdíly a pravděpodobně se budou prohlubovat.

Genderové vyváženosti na pracovištích, při obsazování manažerských pozic, se dlouhodobě ve firmách, ale i veřejné správě, věnuje značná pozornost. Proč výsledky stále neodpovídají vynaloženým prostředkům?

Doposud se úsilí věnovalo tomu, aby v těchto nových oblastech byly ženy a dívky vzdělány, ale na straně poptávky od firem a institucí se to neprojevilo. A na to je potřeba se zaměřit. Určitou naději pro zaměstnávání žen v budoucnosti skýtá růst sektorů vzdělávání, zdravotnictví, sociálních služeb, sportu, rekreace a gastronomie, kde mají ženy tradičně silné zastoupení.

Ví se o tomto problému? A snaží se ho ve světě i u nás řešit?

Postupem času se sice alespoň v některých zemích přístup žen ke vzdělání vyrovnává, ale už ne příležitosti, jak jej uplatnit. Rovnost pohlaví ve vzdělání a v zaměstnání je klíčovým faktorem pro ekonomický růst. Na výše zmíněné reagují některé firmy. V rámci Světového ekonomického fóra se padesát velkých podniků zavázalo, že od března 2020 bude usilovat o to, aby ženy u nich ve firmách dostaly příležitost pracovat na vedoucích, seniorních a expertních pozicích, kde napříč společnostmi stále chybějí. Do roku 2022 mají v úmyslu obsadit ženami polovinu seniorských pozic. S tím se pojí nejen rovné příležitosti, ale také rovné odměňování. Dalším bodem, který by firmy pro svou budoucí prosperitu měly řešit, je rovnost investicí do rozvoje svých zaměstnanců vyváženě bez ohledu na pohlaví.

Proč k těmto nerovnostem vůbec dochází, když z morálního i ekonomického hlediska je diverzita něco, co dlouhodobě přináší lepší výsledky?

Změnit se musí hlavně myšlení. Tedy rovnost příležitostí i odměňování musí být prioritou top managementu, zároveň se takto musí nastavit celá společnost. Rovnost by měla být řešena kulturně, s apelem na veřejný sektor. Mělo by být naprosto neakceptovatelné, aby firma neměla rovné nastavení napříč všemi úrovněmi řízení. Například v ManpowerGroup jsou senior board pozice obsazeny ze 45 % ženami.
Další výraznou překážkou pro ženy je jejich společenská role. Jsou to právě ony, kdo ve většině případů, alespoň v České republice, odchází na mateřskou a posléze rodičovskou dovolenou, kdo je manažerem domácnosti, včetně starších dětí, a kdo se také stará o starší příbuzné. Problém sendvičové generace dopadá převážně na ně. Tím jim „utíká“ čas, který mohly věnovat své kariéře, a poznamenává to jejich finanční i společenskou situaci do budoucna (pomalejší kariérní postup, nižší důchody, menší naspořená částka na důchodový věk apod.).

Mohou pomoci flexibilní formy zaměstnávání?

Vidíme značnou podzaměstnanost některých demografických skupin. Podle dat ČSÚ je největší problém v Česku u skupin žen na nebo po rodičovské dovolené. K jejich zaměstnání se musí změnit přístup firem. Měly by navýšit alternativní formy úvazků, tedy nabídnout zkrácené úvazky, sdílená místa, možnosti home office, uplatnit časovou rozmanitost, a tím vybudovat více příležitostí pro ženy v této životní fázi.

Závěr tedy nemůže vyznít optimisticky, pokud se nezmění myšlení a chování celé společnosti, a zejména zaměstnavatelů. Je to tak?

Ano, ženy zůstávají znevýhodněnou skupinou na trhu práce. Pokud firmy k tomuto problému nepřistoupí aktivně, nerovnosti v zaměstnávání žen a mužů se budou nadále prohlubovat. Hlavními výzvami pro jednotlivé podniky je umožnit ženám zastávat vyšší pozice – vedoucí, expertní, seniorské. Co potřebují talentované ženy k tomu, aby uspěly ve vedení organizací? Nejčastěji se nadřízení zaměřují na jejich mentoring. Ten může být skvělý, pomáhá získávat relevantní znalosti v oboru a v kombinaci se silnou schopností učit se, umožňuje nové dovednosti používat v praxi. Aby však ženy mohly naplno projevit svůj potenciál, potřebují skutečnou „politickou“ podporu a důvěru od svých nadřízených.
Je nutné vzít v potaz změnu směru celého průmyslu a připravit cestu k technickému vzdělávání a zároveň rekvalifikaci, která se zdaleka nebude týkat jen žen. Benefitem pro všechny je, v současné době nedostatku pracovníků, že se trhu otevře velká skupina žen, které sice pracovat chtějí, ale za současných podmínek to pro ně není možné. Podniky tak získají loajální motivované zaměstnance a ženy nové příležitosti na trhu práce.

otázky připravil Pavel Kačer