Celý rok v kanceláři, u počítače, na schůzkách, jen ojedinělé chvilky relaxace na čerstvém vzduchu. Životní styl většiny podnikatelek a manažerek. Za 14 dní dovolené je pak třeba všechno sluníčko dohnat, získat sametovou hněď a oslnit kamarádky, sousedky, obchodní partnery. Nesplnitelné přání, přesto pokoušíme osud a chceme všechno a hned…

Kladu si otázku, zda je opalování stejné, jako tomu bývalo před deseti či dvaceti lety. Všude nás obklopují změny klimatu, které se většiny populace zeměkoule také do jisté míry dotýkají. Nepravidelné srážkové úhrny, letní sucha, tenčící se ozonová vrstva i čím dál ničivější přírodní katastrofy. To signalizuje, že rovnováha planety je narušena. Do této rovnice patří i křehký člověk. Reflektuje tyto změny, které mění ekosystém, jehož je součástí, dramatickým způsobem. Jedním z nich jsou také imunologická a další onemocnění. Dokonce i karcinom kůže. Světová zdravotnická organizace definovala již v roce 1992 UVA i UVB záření jako lidský karcinogen. 

Nedávno jsem se vrátila z prosluněného řeckého ostrova Korfu. Těšila jsem se, že kromě nové zásoby energie a dobré nálady si přivezu také krásnou bronzovou barvu. Jenže již po prvním dnu stráveném pod řeckým sluncem jsem si všimla, že paprsky na pokožku nepůsobí tak, jak tomu bývalo dříve. Přestože jsem se mazala opalovacími přípravky s vysokým stupněm ochrany, pobývala ve vodě nebo ve stínku pod slunečníky, dočkala jsem se do večera račího zbarvení kůže, otoků, mírné dermatitidy a bolestí. Slunečnímu záření jsem se nevystavovala nikterak dramaticky. Už před odjezdem jsem se snažila pokožku na sluneční svit přivyknout a činila jsem se na zahradě i při sportu venku. Začala jsem tedy pátrat po tom, co se to v Řecku odehrálo.

Spojila jsem se s PhDr. Lenkou Mynářovou, členkou představenstva NAFIGATE Corporation, a.s., marketingovou šéfkou projektu HYDAL, v jehož rámci společnost NAFIGATE Cosmetics, a.s., vyvíjí revoluční kosmetické přípravky, včetně opalovacích. Popsala jsem jí svou situaci. A začaly jsme hledat, co způsobilo reakci, která se svým průběhem vůbec nepodobala klasickému popálení od sluníčka. Po několika týdnech jsme našly souběh příčin toho, co se stalo. V období, kdy jsem vycestovala, byl nad tímto ostrovem v Jónském moři netypicky vysoký UV index, který určuje intenzitu ultrafialového záření dopadající na zemský povrch. Jeho hodnota oscilovala mezi čísly 12 a 13, což indikuje extrémní intenzitu UV záření, při níž by člověk prakticky neměl do pozdního odpoledne či podvečera z budovy vystrčit ani nos. Jeho síla je taková, že je schopno pokožku spálit již do deseti minut. Nepomůže ani zdržovat se ve stínu mezi 11. a 15. hodinou. To postačí pouze podle doporučení odborníků v případě, kdy se tato veličina nachází v rozpětí 7–11.

Po konzultaci s dermatologem, který s kosmetickou firmou spolupracuje, jsme přišly na to, že má reakce není pravou alergií, ale spíše odezvou těla na extrémní dávky UV záření. Říká se tomu polymorfní světelná dermatóza – někdy je také nazývaná „otrava sluncem“. Její vznik zapříčiňuje především UVA záření (až z 80 %), nikoli pouze UVB záření, jež je měřeno SPF (Sun Protection Factor). Opalovací přípravky však mívají nějakou ochranu před UVA zářením, napadlo mne. Správnou otázkou je, jakou a jak je měřitelná taková ochrana. V současnosti se udává, že UVA ochrana by měla být nejméně 1/3 ochrany oproti UVB a nevyjadřuje se měrnou jednotkou. UVA je tak trochu záludná záležitost. Prochází sklem, i mraky, a co je nejdůležitější – dokáže proniknout hluboko do pokožky. Doslova prochází celým životem, protože působí celoročně. Jediný způsob, jak se před ním schovat, je ukrýt se do solidního příbytku. Dovolená nedovolená. Jelikož se chová jinak než UVB záření, způsobuje i jiné druhy zdravotních obtíží. Taková extrémní dávka UVA záření rovněž spouští výrazný nárůst produkce volných radikálů, které posléze působí změny na pokožce a ovlivňuje buňky i v dlouhodobém horizontu. A nejvíce překvapivé je, že v tomto případě do hry ale vůbec nevstupuje fototyp kůže. Nehraje tedy roli, jestli je člověk Maročan se snědou pletí, nebo seveřan se světlou kůží.

Problém záření jsme s Lenkou Mynářovou rozebíraly více. A já se zděsila toho, kolik toho nevím. Přestože se považuji za vzdělaného a zodpovědného člověka, který dbá na prevenci a dělá to rád, tady mi to tedy uteklo o mílový skok. Vůbec jsem netušila, že pobyt na písku, tedy na pláži, ve vodě či na sněhu znásobuje intenzitu záření. Nezajímala jsem se o UV index, jehož hodnota je velmi variabilní a pro důsledky pobytu na slunci zásadní. Netušila jsem, že běžné tkaniny bez speciálních úprav mnohdy propustí až 80 % záření. Zamyslela jsem se, jak jsem se na dovolené oblékala. Samozřejmě nejčastěji jsem volila lněné šaty, slamák a přehoz přes ramena ne zrovna tkaný nahusto. Jsou to detaily a drobnosti, které mohou pomoci předejít mnoha zdravotním trablím. Ať už jde o trochu pokažené dny volna, nebo později o něco závažnějšího, čím tělo dává najevo, že to, co jsme mu provedli, to vše si pamatuje a jednou nám to sečte. Zodpovědné chování pod toskánským, řeckým a jakýmkoli jiným sluncem je způsob, jak jednotlivci mohou předcházet nemilým zdravotním překvapením.

Dnes už vědci zastávají názor, že nic jako bezpečné opalování neexistuje, protože hodnoty záření se dostávají do takových výšin, že jsou pro člověka jednoduše rizikové. I SPF je měřeno klinickými studiemi, ale v laboratoři. Věřit tomu, že krém s ochranným faktorem 30 opravdu dokáže prodloužit možnost pobývat na sluníčku za jakýchkoli okolností až třicetinásobně, je bláhové. Vždy záleží na momentální situaci. Navíc dle dermatologů úlohou opalovacích prostředků není prodloužení pobytu na slunci, ale ochrana v době, kdy tam musíme být. Ideální podmínky jsou totiž ty tam. O tom svědčí i následující: Polymorfní sluneční dermatózou trpí až 20 % populace ve věku 20 až 40 let. Jejich počty s těmito extrémy záření narůstají. Stejné to je s navyšujícími se případy melanomu a dalších typů rakoviny kůže a sluneční alergie.

A může být i hůře. Matematické modely WHO předpovídají, že 10% pokles stratosférického ozonu by mohl způsobit další stovky tisíc případů kožní rakoviny a mezi 1,6 a 1,75 milionu případů šedých zákalů po celém světě každý rok (www.who.int/uv/uv_and_health/en/). Jen v ČR podle údajů Ústavu zdravotnických informací a statistiky ČR za pět let vzrostl počet nově diagnostikovaných melanomů téměř o čtvrtinu.

Ale kde v tom hledat vliv klimatických změn? Jde o ozonovou vrstvu, která působí jako štít a dokáže zadržet UV záření v přijatelných mezích. Lidskou činností se ale množství ozonové vrstvy snižuje, a proto nabírá UV index tak extrémních hodnot, které bývaly kdysi raritou. Jak se ukazuje, příroda, planeta pouze poukazuje na to, co člověk dělá a nedělá. Tento tvor nadaný intelektem a emocemi, nápaditostí a humorem, nekonečnou kreativitou je alfou a omegou toho, jak uchovat zdraví zeměkoule, sebe sama.

Kateřina Šimková