O modelu se zážehovým litrovým motorem jsme již v Madam Business psali. A o designu nejde říct nic jiného, než že má šmrnc a všechny si nás v redakci získal. Snad jen s drobným dovětkem, že tomuto automobilu nejvíc ze všeho sluší zářivé barvy, ale v odstínu Ceramic Blue, tento model jsme měli k dispozici hned poté, působí trochu smutně. Přitom je to hravé vozidlo!

A naše srovnání těchto dvou krásek: Víc jsme si tentokrát posvítili na motorizaci: přeci jen přeplňovaný čtyřválec s objemem 1,6 litru a celými 177 koňskými silami slibuje velice zajímavý zážitek z jízdy. Motor opravdu dobře reaguje a jeho odezva je poněkud jistější než u litrové verze, což jsme při našem redakčním testování pocítili především ve chvíli, kdy jsme převáželi opět poměrně těžká břemena na firemní akci – tedy vozidlo bylo obsazené do posledního místa a kufr málem nešel ani zavřít pro všechnu tu techniku a propriety nutné ke správné prezentaci. Tam, kde se litr trochu zapotí, tam má Kona s větším objemem prostě ještě dostatečnou rezervu a stále to umí velice dobře rozjet. V této sestavě – tedy v plně naloženém vozidle, jsme sice stovku na tachometru naměřili za 8,2 vteřiny, ale dokážeme si představit, že když bychom jí odlehčili, v režimu sport s námi bude pádit rázněji, až se dostane klidně na tabulkovou hodnotu.

Tato motorizace (Kona 1.6 T-GDI) je dodávána se sedmistupňovou dvouspojkovou převodovkou DCT, kterou už jsme vychválili u předešlých modelů, a ne jinak tomu bude u Kony. Řazení je plynulé, příjemné, téměř je člověk nepocítí. Potěší i možnost zvolit si jízdní režim nebo rozložit pohon rovnoměrně na přední i zadní nápravu. Ale ani proti manuálu ve „slabší“ verzi nemůžeme namítat vůbec nic! Hyundai toto prostě umí.

Největší rozdíl jsme ale cítili u podvozku srovnávaných modelů. Ten má u silnější Kony naprosto špičkovou odezvu, je velmi dobře naladěný. Kona se drží cesty a nepustí. Ostřejší zatáčky nejsou žádný problém. Projev podvozku je dospělý. Nezávislé zavěšení všech kol dělá své. Když bychom toto vozidlo měli přirovnat k typu osobnosti, je to jasně sangvinik na půl namixovaný s flegmatikem. Stabilní člověk, který se perfektně postará o sebe i o druhé. A v případě potřeby dokonce tvrdě zakročí. Litrová varianta je oproti tomu spíše dozrávající mladá osobnost, která se tak trochu ještě hledá, ale určitě jí je nejlépe v městském prostředí, kde umí dobře zužitkovat vše, co je jí dáno do vínku. „Jedna šestka“ si troufne i na nehostinnou krajinu a ve stínech neznáma schované přeludy.

Kateřina Šimková