Český průmysl je v posledních letech čím dál více otevřený ženám. Jejich absolutní počet i celkový podíl podle statistik v posledních letech neustále stoupal. Vloni se přitom vyšplhal přes 22 %, což znamenalo více než půl milionu žen pracujících v tomto odvětví. Podle personalistů je trend ovlivněn emancipací a bouráním genderových stereotypů. Přispívají tomu i aktivity některých vědeckých skupin, které se snaží šířit osvětu o ženách působících v oborech, které byly dlouhodobě doménou mužů.

Počet žen v průmyslových firmách se dlouhodobě zvyšuje. Jak ukazují data Českého statistického úřadu, zatímco před devíti lety činil jejich počet lehce přes 450 000, v roce 2016 to bylo již přes půl milionu. Růst přitom bylo možné zaznamenat i v loňském roce, kdy počet žen působících v průmyslových odvětvích prakticky vyrovnal doposud nejvyšší počty z roku 2008. Před deseti lety jich v průmyslu působilo téměř 520 000, během hospodářské krize pak došlo k postupnému poklesu. Vloni však jejich počet dosáhl v průměru téměř 510 000. Kromě absolutních čísel roste v posledních letech i celkový podíl žen zaměstnaných v průmyslových firmách. Zatímco v roce 2013 se pohyboval pod 21 %, vloni opět překročil 22 %.

Na tendenci zvyšujícího se množství žen v průmyslu upozorňují i personalisté. „Ženy jeví v současnosti o pozice v průmyslových firmách větší zájem než dříve,“ uvedla Gabriela Kodenková ze společnosti Talentica.cz specializující se na nábor technicky zaměřených pracovníků. Podle ní přitom jde o dlouhodobou tendenci spojenou s osamostatňováním žen. „Souvisí to s možností vybrat si, co žena opravdu chce studovat. Už nežijeme v době, kdy se holčičkám říká, že matematice nemusejí rozumět, protože jsou holky. Proto daleko více žen v poslední době volí ke studiu střední či vysokou školu technického zaměření,“ doplnila Gabriela Kodenková. Vyvrací tím tedy možnou domněnku, že by byl trend zvyšujícího se počtu žen v průmyslových firmách spojený se současnou nízkou nezaměstnaností, která by společnosti nutila ke kompromisům v podobě obsazení mužských pozic ženami.
O postupné bourání genderových stereotypů se v současnosti snaží různé iniciativy. Jednou z nich je i projekt s názvem Odstraňování předsudků vůči strojírenským oborům při kariérovém rozhodování žen a dívek, který zpracovává Fakulta strojní ČVUT v Praze spolu se Svazem strojírenské technologie a Výzkumným ústavem práce a sociálních věcí. Jeho součástí jsou mimo jiné rozhovory s ženami pracujícími ve strojírenských podnicích nebo workshopy pro kariérové poradce z Úřadu práce a vybraných základních a středních škol. „Informace pře­dávané na workshopech a následných exkurzích ve strojírenských firmách budou sloužit ke zvýšení informovanosti, a tedy v důsledku k odbourávání předsudků. Zkušenosti odborných pracovníků svědčí o tom, že v zahraničí je ve strojírenství zaměstnáno mnohem více žen než u nás,“ popsala Ester Kopecká, členka týmu řešitelů projektu z ČVUT.

Některé příklady zároveň ukazují, že růst počtu žen v českém průmyslu není železným pravidlem u všech společností, jedním z takových případů je i strojírenský koncern ZKL, který se zabývá výrobou ložisek. „V posledních třech letech je podíl žen k celkovému počtu zaměstnanců relativně stabilní, činí zhruba 37 %. Oproti rokům 2011–2014 jde o mírný pokles, zhruba o tři procentní body. V současnosti v našem koncernu působí okolo 260 žen,“ uvedl personální ředitel koncernu Rostislav Brodecký. Podle něj je hlavní příčinou této změny zvyšování efektivity práce, což se pojí především s nástupem moderních technologií, optimalizací výroby a s tím spojeným snižováním lidských zdrojů.

V českém prostředí však zároveň existuje také celá řada průmyslových podniků, v nichž mají ženy co do počtu převahu. „Jde o firmy, pro které je typická titěrná práce vyžadující malé ruce. Pokud jde o kvalifikované a manažerské pozice, v průmyslových podnicích jsou na nich ženy nejčastěji zastoupeny v oblasti logistiky, nákupu a ekonomických sektorů. I v těchto případech se počet žen neustále zvyšuje,“ doplnila Gabriela Kodenková. Naopak firmám, kde převažuje těžká a fyzicky náročná práce, stále vládnou muži, což potvrzuje i Rostislav Brodecký. „Jsou pozice, kde zaměstnat ženu znamená předělat technologii nebo zavést nástroje či pomůcky, které by jí práci usnadnily, kdežto muž si na této pozici vystačí svojí fyzickou silou. Ne vždy se tedy může dařit realizovat záměnu ženy za muže. Historicky je však dáno, že naše stroje obsluhují jak muži, tak ženy,“ uzavřel.

(tz)