Učíme se lepšímu životnímu stylu. Odmítáme žít ve stresu, být věčně přepracovaní, prát se s nedostatkem času na odpočinek, koníčky, rodinu, hledáme cestu k optimální hmotnosti, zdravému spánku, zkrátka snažíme se jít vstříc pohodě a vyváženosti. Není to jen módní trend, ale nutnost. Naši pozornost poutají novinky českých potravinářů, rádi je zařazujeme do našeho jídelníčku. Přemýšlíme o tom, co nám působí problémy, a vyhledáváme to, co získalo naši důvěru. Také o mléčných výrobcích se vedou diskuze. Máme je konzumovat, nebo ne? Jak to s jejich účinky na náš organizmus doopravdy je?
Laktóza neboli mléčný cukr je cukr přirozeně se vyskytující v mléku a tekutých mléčných výrobcích (smetaně, jogurtech, zakysaných mlékách...). V souvislosti s ní často slýcháme o pojmu laktózová intolerance. Co si pod tím představit? Náš organizmus není schopen produkovat enzym „laktázu“, který štěpí mléčný cukr – laktózu na jednodušší cukry (galaktózu a glukózu) do vstřebatelné podoby. Nezpracovaná laktóza ve střevě fermentuje (kvasí), a mohou tak vznikat specifické příznaky, jako je nadýmání, bolesti břicha, křeče či průjmy. V České republice se objevuje laktózová intolerance asi u 15 % populace. Laktózová intolerance může nastat ale i sekundárně, a to například při onemocnění střeva (třeba při celiakii). Srovnáváme-li etnické skupiny, pak běloši trpí obecně na nesnášenlivost mléčného cukru méně z důvodu velké tradice pastevectví a chovu skotu (organizmus si vytvořil specifické mechanizmy pro zpracování mléčného cukru) oproti například Afroameričanům, kde s touto intolerancí žije asi 75 % obyvatelstva, a mezi Číňany je to dokonce až 90 % populace.
Často může docházet i k záměně dvou odlišných poruch v souvislosti s konzumací mléka – nesnášenlivost mléčného cukru (laktózová intolerance) a alergie na mléčnou bílkovinu. Při nesnášenlivosti mléčného cukru je potřeba vyřadit mléčné výrobky obsahující mléčný cukr, což jsou již zmíněné jogurty, zakysaná mléka, smetana, mléko a syrovátka. Při zpracování mléka do formy másla, sýrů a tvarohu dochází k eliminaci laktózy při procesu zrání, kdy je cukr zpracován obsaženými bakteriemi. Lépe snášeny jsou i zakysané mléčné výrobky, protože bakterie mléčný cukr ve výrobku již zpracovaly, a tím pomáhají mléčný cukr ve střevech strávit. Důležité je mít ale na mysli to, že mléko se přidává do mnoha dalších potravin, proto laktózu může obsahovat i čokoláda, zmrzlina, krémy, pudinky, dresinky a další potravinářské výrobky.
Hovoříme-li o alergii na mléčné bílkoviny, je potřeba vyřadit ze stravy dotyčného člověka všechny mléčné výrobky od mléka, jogurtů, tvarohů, zakysaných mléčných výrobků až po sýry, protože mléčné bílkoviny (kasein a syrovátkové bílkoviny) jsou obsaženy ve všech zmíněných produktech.
Na rozdíl od alergiků na mléčnou bílkovinu mají ti, kteří trpí laktózovou intolerancí, v dnešní době situaci při výběru mléčných výrobků velmi zjednodušenou, neboť mnoho firem zařazuje do svého portfolia potravin bezlaktózové výrobky všeho druhu. Pochutnat si tak lze na bezlaktózovém mléce, jogurtech, tvarozích, ale i na čerstvých sýrech, kterým je například Lučina nadýchaná bez laktózy. „Bezlaktózové výrobky jsou vhodné i pro osoby, kteří tráví laktózu bez problémů, avšak striktní vyřazení klasických mléčných výrobků, které laktózu obsahují, lidem, kteří s trávením laktózy nemají obtíže, bych nedoporučovala, takové omezení považuji za zbytečné,“ uvedla nutriční terapeutka Martina Korejčková.
A co platí pro všechny? Učme se vnímat své tělo, naslouchejme mu. A vycházejme mu vstříc. I vhodným stravováním.
(tz, red)