Otázky rovných příležitostí, jak ukázala 21. dubna v Praze konference Gender Gap: Žena – klíčový faktor úspěchu, provokují celý svět. Ne vždy však tak, aby se něco v rovnosti žen a mužů měnilo k lepšímu. Ani v České republice nejsme například v odměňování žen a mužů vzorem, spíše naopak, existují velké rozdíly a ženy za stejnou činnost dostávají méně peněz, než opačné pohlaví.

Setkání žen s mezinárodní účastí zorganizovala na toto téma Česká manažerská asociace s Klubem personalistů jako předkrm k zamyšlení nad významem seberealizace a uplatnění žen ve společnosti před slavnostním vyhlášením soutěže MANAŽER ROKU 2015. A to zejména proto, aby opakovaně upozornila na vztah konkurenceschopnosti ekonomiky a podílu žen v předních pozicích firem a organizací. Slovo patřilo především světově respektovaným manažerkám, ale i manažerům, osobnostem, které se problematikou dlouhodobě zabývají.

Pavel Kafka, prezident ČMA, připomněl nevyužitý potenciál českých žen. Pokud by se situace změnila, ovlivnilo by to prosperitu celé společnosti, především však ekonomiku. Osvícení manažeři se snaží ženám dávat prostor, což se vyplácí. Zajímavým příkladem je genderová problematika chápaná výrobními družstvy – zhruba v polovině z nich se ženy nacházejí ve vrcholových manažerských pozicích. Ne v každé české firmě chápou, že zisk musí být nahrazen sdílenou hodnotou, což je výsledek manažerské praxe žen.

Jan Března, šéf Klubu personalistů a špičkový manažer Kooperativy pojišťovny, sdělil, že v Kooperativě pracuje z celkového počtu lidí na 40 procent žen a vyplácí se to. Spolupráce je dnes také více o emocích, udržitelném rozvoji. Genderové principy k tomu patří.

Michaela Marksová, ministryně práce a sociálních věcí, položila otázku, proč v některých kulturách mají v uvádění genderových zásad atraktivnější praxi než v České republice. Domnívá se, že je potřeba důkladnějšího zapojení byznysového sektoru, tedy aby šly firmy příkladem. Ministerstvo připravilo díky evropským fondům projekt, který pomůže navigovat ženy ucházející se o zaměstnání. Je také potřeba o rovnosti žen a mužů více hovořit.

Věra Jourová, evropská komisařka pro spravedlnost, ochranu spotřebitelů a otázky rovnosti pohlaví, má ve spektru své působnosti boj proti diskriminaci, posilování rovnosti žen a mužů a jednání o diskriminační směrnici. „Přepjatý feminizmus nemůže ničemu pomoci,“ zdůraznila. Vadí jí však, že začne-li se hovořit o genderových příležitostech, není to obecně příliš dobře vnímáno. A to by se mělo změnit. Evropská komise přišla se strategií pro Evropu, jejíž principy by se stručně daly shrnout takto: vyšší zaměstnanost žen, více peněz pro ženy, více žen v rozhodovacích pozicích, snížení násilí na ženách. „Evropa by posléze měla vyvážet představu o genderu do ostatního světa přesto, že máme zatím problémy,“ řekla. Také ničemu neposlouží, když se efektivně nevyužijí schopnosti 60 % absolventek vysokých škol v Evropě – pokud tento ženský potenciál zůstane ležet ladem, půjde o zmařenou investici a plýtvání talenty. Úzce to souvisí s ekonomikou každé země, s prosperitou, udržitelností. Práci žen je také třeba začít odměňovat stejně jako práci mužů, v tomto ohledu je Česká republika nejhorší v Evropě.

Aby mohly ženy pracovat s patřičným nasazením, je také nutné více pozornosti věnovat slaďování osobního a pracovního života – jak toho docílit, na tom nyní Evropská unie usilovně pracuje. „Hledáme cesty, jak by se ženy s malými dětmi mohly lépe uplatnit než dosud. Nechceme nic lámat přes koleno, ale nabídnout možnost volby tak, aby ženy zvládaly rodinu i práci. Zabýváme se otázkou postavení ženy-matky ve společnosti. To souvisí například s flexibilní pracovní dobou či sebevědomím žen. Většina lidí u nás je přesvědčena, že jedině muž má být živitelem rodiny. Výsledkem je posléze fakt, že ženy v důchodu berou zpravidla méně než muži. Pohlaví však není kvalifikací,“ uzavřela Věra Jourová.

Lakshmi Puri, náměstkyně generálního tajemníka OSN a zástupkyně UN Women, má za sebou přes 37 let zkušeností souvisejících s podporou lidských práv, mírové politiky. Aktivně se zapojuje do otázek řešících hospodářský rozvoj zemí a rovnost žen, začlenění genderového hlediska do oborů, jako je obchod, migrace a mobilita pracovních sil, zajímají ji platové rozdíly mužů a žen. Konference se sice nezúčastnila, ale vyjádřila své názory prostřednictvím videa. OSN chápe genderové téma jako klíčové pro uplatnění žen a vztahu žen na růst ekonomiky jednotlivých regionů. Podotkla: „Kdyby všechny země implementovaly praxi rovnosti ve svých ekonomikách, byl by brzy celý svět bohatší. Aby se k tomu přiblížily, o to se snaží také OSN. Na naší půdě jsme zformulovali principy udržitelnosti, pro které nyní získáváme stále větší podporu. Z ČR se zatím nikdo nepřipojil, i když možnost existuje. Naše principy odrážejí konkrétní řešení s cílem, aby si ženy a muži byly zejména v odměňování a možnostech pracovního nasazení rovni, aby se neporušovala práva.“ Naznačila rovněž, že hnutí za rovné příležitosti by mělo být hnutím solidárním. Jde o to, aby jednotlivé země implementovaly takto sdílenou vizi, což může podpořit premiér i prezident republiky.

Louise Nylin, programová poradkyně UN Women pro Evropu a Střední Asii, se o zasazování genderové rovnosti a vyšší počet příležitostí pro ženy snaží už mnoho let. S problematikou rovných příležitostí a rovnosti pohlaví vůbec se setkávala také v době, kdy zastávala významné posty v OSN. V rámci konference promluvila ke dvěma palčivým otázkám. Jaké jsou tedy odlišnosti mezi muži a ženami, které mohou za nerovnou distribuci příležitostí a znevýhodňování žen? A proč je tolik pro společnost jako celek důležité ženám dávat příležitosti? Zásadním se nestane řešení, které by mělo společenské postoje, stereotypy a zažitá schémata měnit násilně z pozice autorit. Taková intervence může fungovat jen částečně. Podstatné je, aby si každý jednotlivec uvědomoval význam ženského elementu a jeho hodnotu.

Hájit ženy a přiznávat jim stejná práva je nezbytné, pokud chceme hovořit o úspěšných společnostech. Loise Nylin podotkla: „Dojde-li na ekonomické faktory, pak je třeba si uvědomit, že v mnohých kulturách je to právě žena, kdo významně ovlivňuje spotřebu, činí v rámci rodiny každodenní rozhodnutí, která mají vliv na prosperitu firem. Ženy a finance? Z dlouhodobých statistik vyplývá, že ženy jsou také mnohem zodpovědnější, jde-li o plnění závazků, například u úvěrů. Nelze jim upřít, že se svým jednáním podílejí na zisku a vzkvétajícím hospodářství.“

Taková transformace chce však čas a postupné rozvolňování bariér. Ukazovat ženám pozitivní příklady a nechat je získat si sebevědomí. Anika Elias, současná prezidentka Švédské manažerské asociace a někdejší prezidentka Evropské asociace manažerů CEC, však zdůraznila: „Překážky rovnosti a diverzitě mezi pohlavími v manažerských pozicích se samy o sobě nevyřeší. Je potřeba proti nim aktivně bojovat.“ Rovnost není jen módní otázkou. Naopak. Její důležitost lze spatřit ve třech oblastech, do nichž lze zasahovat. Není to právě spojení slov „naplnit svůj potenciál“, které vždy hnalo Evropu jako kolébku mnohých inovací a špičku světové ekonomiky kupředu? Anika Elias dodala: „Umožnit ženám i mužům, aby využívali svůj talent a schopnosti znamená pro firmy výrazný posun na poli konkurenceschopnosti. Pokud však ženám příležitosti dávat nebudeme, pak do několika málo desítek let Evropa skutečně hořce pocítí dopad takového jednání. Nedostatek skvělých manažerských osobností se projeví nejen jako ekonomický úpadek starého kontinentu.“ Role vzdělání a leadershipu zaměřených na prosazování rovnosti žen a mužů, jejich seberealizaci v řídicích pozicích, není hudbou budoucnosti, ale jistě se prosazujícím programem, jenž firmám i manažerům otevírá oči. Společnost Accor Hotels Group, Gekoplast, H & M patří mezi pozitivní příklady těch, kteří si potenciálu žen váží a mají odvahu jim svěřit manažerské funkce, které, jak se v praxi ukazuje, mají velký podíl na růstu těchto společností, jejich dramatické expanzi a přizpůsobivosti na rychle se měnících trzích. Anika Elias představila také několik drobností, které by ženy pro sebe mohly udělat samy: stát si za svým úspěchem, být tvrdohlavé a vytrvalé, najít sebevědomí a uvědomit si, že každá má svůj osud v rukou.

Výraznou manažerskou osobností mezi ženami v bankovnictví je Jitka Pantůčková, nynější předsedkyně představenstva Société Générale Albánie. Do roku 2010 pracovala v Komerční bance a poté byla jmenována jako první žena v historii SG generální ředitelkou Société Générale v Makedonii. Problém uplatnění a správného ohodnocení žen tkví mimo jiné v tom, že manažerky jsou jmenovány muži. Dnes však již nejde jen o rovnost v platech, ale je třeba brát v úvahu i faktor věku. Společnost to vnímá tak, že padesátiletá žena je v současnosti tzv. na odpis, kdežto padesátiletý muž je manažerem v nejlepších letech. Takže genderová problematika je o způsobu myšlení, a diverzita je globálním pojmem, jenž ovlivňuje mnoho faktorů. Mění se způsob řízení firem, vstupují do něj nové technologie. Více dochází k propojení osobního a profesního života. Aby se žena mohla stát dobrou členkou managementu, potřebuje i dobré rodinné zázemí. A pro nastupující generaci manažerek je to i o výchově, děti v rodině musí být vedeny k určité rovnosti. Plyne z toho, že často jde o boj se stereotypy, které máme generačně v sobě.

Téma diverzity je žhavé ve společnosti ABB, tak to alespoň komentovala Tanja Vainio, generální ředitelka ABB pro Českou republiku. Přitažlivé je i pro ni osobně jako matku dvou dětí. V kategorii engineeringu není tolik žen a samy se do tohoto oboru jen tak neprobojují. K podpoře jejich možností sponzoruje firma řadu aktivit, má globální mentoringový program pro ženy, v některých zemích se pořádají mini konference pro ženy, ABB sponzoruje studentky. „Myslíme si, že diverzita v byznysové sféře je prostě dobré téma, a nás baví se mu věnovat,“ sdělila.

Že jsou genderové otázky opravdu mezinárodně diskutovanou platformou, potvrdil rovněž Balesh Sharma, generální ředitel Vodafone Česká republika. A co dělá Vodafone pro to, aby zlepšil postavení žen v managementu? Nebojí se například dát příležitost ženám na postech generálních ředitelek. Za dobu, kdy je značka na českém trhu, zde byly již dvě takové osobnosti. „Snažíme se najímat ženy, pomáhat v jejich kariéře,“ řekl jasně. „Loni jsme začali o ženy matky více pečovat, přijali jsme nová pravidla pro rodičovskou dovolenou, benefity nabízíme jak otcům, tak maminkám. Pokud je to možné, mohou matky pracovat z domova, technicky jsme na to dobře vybaveni. Je totiž prokázáno, že pokud ženy mohou pracovat z domova, lépe se soustředí a stále jen nepřemýšlí, co se doma děje. A to je na jejich produktivitě znát,“ vysvětlil dále. V Turecku nabízí Vodafone ženám do mobilu aplikaci na rychlé kontaktování pomoci v případě domácího násilí.

Závěr diskuze patřil Pavlu Kafkovi, prezidentu ČMA: „Gender Gap je vysoce civilizační téma, které nelze měnit manažerským rozhodnutím ze dne na den, ale k jeho řešení ve prospěch žen i ekonomik a budoucnosti lidstva se dá přispět postupně, s rozvahou i kompetencemi.“       

(tz)