Denisa KubálkováObrázek, který jen tak nevymizí z paměti. Statek proměněný v království klidu, příležitostí a růží. Neuvěřitelné místo, které se zapisuje do srdcí návštěvníků. Noblesa, vkus, genius loci. Nedá se to slovy vyjádřit, musíte to vidět. Penzion Na Kmíně v Obříství nedaleko Prahy, který provozuje Farma Obříství s.r.o., vyrostl z nadšení, velkého riskování, vůle, píle a houževnatosti ženy, jejíž předci zde kdysi zapustili kořeny. Přečtěte si, co Denisa Kubálková, majitelka, píše na webových stránkách. Její energie a nadšení poskládaly příběh, který je těžko k uvěření. Ten však zdaleka nekončí. A když do Obříství přijedete a projdete se po areálu někdejšího statku, jemuž paní Denisa vdechla jiskru tvořivosti a zákaznické vstřícnosti, pokloníte se. Jak tohle všechno může zvládnout, těžko pochopit. Kvete jí to tady pod rukama. Doslova i obrazně. Vybudovala živou pohádku, na niž by jedna knížka nestačila. Postavila sen královny okamžiku navěky věků. Ženský princip a touha tvořit je tu znát na každém kroku. Kam se jen podíváte, všude je krásno. Dílo jedné jediné bytosti. Myslela jsem si, že prostor opanoval tým zkušených, sehraných architektů. Opak je pravdou. Ovládla ho duše vznešenosti.

Z míst, která pro vás mají silnou emocio­nální vazbu, jste vytvořila ráj na zemi. Jak to všechno bylo?

Stála jsem před budovou, do které teklo střechou přes dvě patra a byla v havarijním stavu. Musela jsem vymyslet, jak jí vdechnout nejen život, ale i ekonomický smysl. Objekt sám o sobě byl určen k bydlení, a to jsem chtěla zachovat. Rádi s manželem cestujeme po Toskánsku, a to bylo asi tím impulzem. Obdivuji stará opravená stavení, které nabízí rodinnou atmosféru ubytování. To jsem chtěla přenést i sem.

Když jsem do areálu vašeho penzionu ve­šla, doslova jsem stála s pusou dokořán. Nádhera do posledního detailu. Vše, co
se zde děje, promýšlíte a navrhujete sama, anebo spoléháte na šikovné architekty a designéry?

To bylo na začátku moje velké dilema. Nakonec jsem se rozhodla si penzion navrhnout sama. Prošla jsem spoustu knih, časopisů, a nakonec jsem asi nejvíce inspirace našla na Pinterestu. Někteří lidé mají dar a interiér hned vidí, já k tomu potřebuji stovky fotek, které dávám dohromady.

A kdo se stará o parkové úpravy a květinové království? Kdo určuje, jaké růže se kam vysadí? Jaké druhy, jaké barvy, jaké vůně?

Růže vybíráme vždy podle místa, kam půjdou, a pak se rozhodujeme o barvě, výšce a celkovém vzhledu. Tam, kde probíhají svatební obřady a hostina, volíme raději velmi světlé barvy, a na ostatních místech se nebojíme experimentovat. Dnes máme snad 50 druhů růží v celkovém počtu přes 500 kusů.

Pro koho je penzion určen? A je stále plno?

Když se penzion začal projektovat, tak byl určen primárně pro rodiny s dětmi. To se nám ale hned prvním rokem, po otevření, změnilo. Ve velkém nás začaly oslovovat nejen nevěsty, ale i firmy, které chtěly vyjet kousek za Prahu na školení, a hlavně za klidem. Takže dnes u nás z akcí převažují svatby a hostují u nás firmy. Ale vážíme si i každého hosta, který se u nás ubytuje.

Jednou ze strategií je poskytovat výjimečné služby právě firmám. Co vše zde mohou objednat, uspořádat, jakou ojedinělou službu nabídnete?

Firmy u nás najdou prostory pro malé skupiny, které využívají lobby penzionu, přes střední skupiny v zasedačce až po velké skupiny pro 400 hostů ve stodole. Každý prostor je krásný a variabilní. Všechny tři prostory jsou v kamenné stavbě, a tak v létě není potřeba klimatizace a uvnitř je příjemný chládek. Staré budovy mají své kouzlo a není potřeba je nikterak měnit, aby se zde lidé cítili dobře, proto nás moc těší, že se nám firmy opakovaně vrací. Výhodou je Labe kousek od penzionu, kde firmy rádi využívají nabídku plaveb na lodi či člunu, wakeboardingu a jiných vodních aktivit. Máme toho pro ně samozřejmě mnohem více, snažíme se vyjít vstříc rozmanitým požadavkům.

Jak penzion funguje v zimě a co všechno se zde odehrává?

Penzion v tomto období využívají převážně zase firmy a individuální hosté. Minulou sezónu jsme začali nabízet i zimní svatby, a to byla nádhera. Má to jinou a jedinečnou atmosféru než takový akt v létě. Prostor ve stodole a před stodolou zdobíme spoustou jehličnanů, připravujeme staré obrovské sáně s kožešinami, ohniště s posezením, coffee autíčko se svařákem a horkou čokoládou. No je to jiné, a lidem se to moc líbilo.
Abych pravdu řekla, tak miluji Vánoce, a to se promítá do celého areálu. Jako lákadlo pro hosty v zimních měsících plánujeme vybudovat krásné wellness.

Bistro – restauraci může využívat i široká veřejnost?

Určitě ano. Bistro funguje každý den od 8 do 21 hodin. Je určené pro každého, kdo má rád středoevropskou kuchyni. Máme štěstí i na kuchaře, kteří skvěle vaří. A děvčata z recepce zase svojí ochotou dodají hostům dobrou náladu a přispějí k jejich příjemnému pocitu z návštěvy.

Na webových stránkách uvádíte, že brzy budete pěstovat i kmín, když sem dříve patřil. Vážně to tak bude? Pro vlastní
potřebu, nebo i do prodejní sítě?

Tak to stále platí. Jeden rok jsme kmín zkoušeli, ale špatně nám vzešel. Takže je to taková výzva, která nás ještě čeká. Zatím naši hosté bistra v kmínové polévce naleznou český kmín pocházející nejčastěji z Čáslavska. Kmín ale vždy bude sloužit jen pro naše potřeby.
Ostatně samotné místo a vše, co skýtá, si přímo říká o zřízení vlastního obchůdku s unikátním zbožím. Uměla bych si představit nejrůznější kmínové pečivo, kmínový olej, bylinky, sušené květiny, relaxační svíčky, kmínku, přísady do koupele, voňavé čaje a mýdla, doplňky stravy z kmínu... Uvažujete o nějakém takovém projektu?

V bistru už delší dobu můžete ochutnat úžasnou kmínovou polévku, kmín burger, kmínové tyčinky. Loni jsme pomalu začali i s doplňkovými výrobky, které si můžete s sebou odvézt. Můžete si u nás zakoupit kmínku (pálenku), šperky s motivací kmínu, kořenku s kmínem, ale také různé květinové věnce vyrobené u nás, a nově i českou kosmetiku, kterou najdete na každém pokoji.

Co si vlastně představit pod pojmem budoucnost penzionu? O čem všem ještě sníte?

No toho je hodně... Letos na střechy umísťujeme fotovoltaické panely, což s sebou nese i velké opravy střech, a je to opravdu velká investice. Letos také pracujeme na přípravách projektové dokumentace na wellness, realizovat bychom chtěli příští rok. Wellness by mělo vycházet hodně z motivace krás přírody. Jako další připravujeme i rozšíření kapacity penzionu o dalších deset pokojů. Nicméně mým snem je opravit celý statek tak, jak to bylo za mých předků, kdy každá budova, každá místnost měla svůj význam a svoje využití. Chci, aby statek byl vždy přístupný lidem a žil. Dnes mi stále ještě některými střechami teče do budov, a věřte, že to je velkým motorem. Ráda bych dala vše do pořádku, tak, jak to bylo za babičky s dědou před vyvlastněním v roce 1948.

A není to na jednoho člověka v roli majitele a investora příliš mnoho?

Když to milujete, tak ne. Pracuji zde od 16 let, kdy jsem jezdila na brigády do porodny prasat, přes nástup do zaměstnání jako zootechnička, už je tomu nyní 25 let, co tady působím, a je to stále mým obrovským a jediným koníčkem. Snažím se dění na statku sdílet i s rodinou, jelikož je to časově náročné. A manžel s dětmi jsou mou velkou oporou a podporují mě.

za odpovědi poděkovala Eva Brixi