František ZemanMnoho firem si pod pojmem digitalizace představuje například přechod k bezpapírové kanceláři či hojnějšímu využívání počítačů a různého softwaru pro běžnou denní agendu. Avšak na toto téma existuje ještě další pohled, který je neméně podstatný. „Podle mě je digitalizace firmy o něčem zcela jiném. Vnímám ji jako úplnou transformaci podnikání,“ říká František Zeman, generální ředitel společnosti Algotech. S ním je na toto palčivé, ale neméně zajímavé téma následující rozhovor:
Mohl byste nastínit, co v současné době charakterizuje v Česku digitalizaci firem?
Myslím si, že obecně by se situace dala rozdělit do několika kategorií. V té první jsou firmy, které se zatím digitalizací příliš nezabývají, protože to pro ně vzhledem k jejich velikosti či zaměření nemá až tak velký význam. Další skupina firem má z digitalizace spíše obavy, a proto zatím váhá, i když by u nich přechod na moderní technologie smysl měl. U dalších, zejména ve výrobě, je problém s tím, že hojnějšímu využívání robotů a digitálních technologií brání nedostatek kvalifikovaných lidí, kteří by v sobě dokázali spojit znalosti z výroby a IT. A pak jsou společnosti, které zavádějí nové technologie a modernizují si jimi stávající procesy. Mezi tyto technologie patří například přechod do cloudu, využívání umělé
inteligence a IoT. Osobně si ale myslím, že ukládání faktur v PDF a podobné věci nejsou digitalizací. Jde jen o výměnu skříně – ta dřevěná v kanceláři se nahradí „digitální“ složkou v počítači či cloudu. Stejně tak podle mě není digitalizovanou firma ta, která sice přejde do cloudu a k podnikovým systémům, ale nevyužívá jejich potenciál a zůstává stále ve stejných businessových kolejích.
A jak byste tedy digitalizaci definoval vy?
Já digitalizaci vnímám jako kompletní transformaci businessu, která vede k tomu, že díky všem možným digitálním technologiím přinese firma zákazníkovi nový produkt či službu. Anebo digitalizace pomůže stávající produkt či službu dostat k zákazníkům jednodušeji, přívětivěji. Za příklad úspěšné digitální transformace považuji třeba firmu Fotolab (Cewe). Dříve se tam věnovali pouze vyvolávání fotografií, s nástupem smartphonů a digitálních fotoaparátů se přeorientovali i na tisk snímků, ale zákazník stále musel přijít osobně na pobočku s fotografiemi na CD či USB klíčence. Ta změna businessplánu přišla, když firma vytvořila online platformu, skrze níž přináší zákazníkům mnoho různých možností, jak zpracovat jejich fotografie bez nutnosti návštěvy pobočky. Celou zakázku lze vyřídit z pohodlí domova. A takových příkladů je více, třeba všechny různé agregátory služeb typu
Booking.com či Dámejídlo.cz, které vlastně otevírají firmám nové obchodní kanály.
Takový krok ale vyžaduje notnou dávku odvahy, že?
Určitě ano, nicméně pokud to firmy neudělají, ujede jim vlak. Vždycky se totiž najde nějaká, která tu odvahu mít bude. Podívejte se třeba na poskytování filmového obsahu. V 90. letech existovaly po celých USA rozsáhlé sítě videopůjčoven, které měly úplně všechny předpoklady k tomu, aby své podnikání transformovaly a byly dále úspěšné. Přesto se zalekly toho, že by si lidé přestali chodit půjčovat filmy na pobočky, a ty by pak měly existenční potíže. Bály se i toho, jak po digitalizaci naložit s desítkami tisíc VHS a DVD, které na pobočkách měly. A tak neudělaly nic a přišel digitální Netflix, který zcela změnil situaci na trhu. No a kdo si dnes vzpomene na videopůjčovny? Podobně vsadila na špatnou kartu i finská Nokia, která byla v 90. letech hegemonem a měla všechny předpoklady pro to, aby přechod k digitalizaci komunikace zvládla. Nepodařilo se to.
Uvedl byste ještě nějaký příklad úspěšné digitalizace v českém prostředí?
Určitě, třeba celá oblast bankovnictví se s transformací popasovala skvěle a netrvalo to ani tak dlouho. Už vznik internetového bankovnictví před dvaceti lety byl prvním velkým krokem, to byl opravdu „game changer“. Současný posun k mobilnímu bankovnictví dotáhl to, co to internetové před dvaceti lety začalo. A nutno dodat, že vývoj se v této oblasti zrychluje. Ještě před deseti lety se nám ani nesnilo o tom, že budeme mít svou banku v mobilu, veškeré operace zařídíme pohodlně z gauče, a ušetříme si tím ohromné množství času i starostí. Velkou změnou prošla i oblast zákaznické podpory, vznikly celé komunikační platformy, do komunikace začala vstupovat i umělá inteligence, která už dokáže některé požadavky zákazníků odbavit zcela sama.
Naznačil jste, že ve výrobě se digitalizaci také příliš nedaří, proč?
Řekl bych, že je třeba rozlišovat několik věcí. V automotive digitalizace a robotizace postupuje dobře. Ale v mnoha dalších odvětvích a zejména tam, kde si třeba roboty firmy pořídily v rámci dotací, jim teď zařízení stojí v koutě, protože na transformaci nebyly připravené personálně. Obecně vzato je málo lidí, kteří dokážou skloubit znalosti z IT a výroby, a třeba menším firmám se takoví lidé prakticky nedostávají. Tohle je tedy velký úkol pro české školství, které musí začít produkovat větší množství technicky vzdělaných absolventů se specializací IT v průmyslu. A také je důležité, aby podniky, které nevyrábějí sériově, nýbrž kusově či v menších sériích, pochopily, že digitalizace a robotizace dokáže pomoci v businessu i jim.
Dalo by se za transformaci obchodního modelu považovat i spuštění e-shopu?
V kontextu toho, jak o digitalizaci mluvím, tak ano. Protože e-shopem firma otevírá další obchodní kanál a svůj produkt či službu začne dostávat k zákazníkovi jinak, než byla do té doby zvyklá. Před spuštěním e-shopu byl prodejce závislý jen na pobočkách, a mnohdy stále ještě i na papírových katalozích, které chodily zákazníkům poštou. Nutno ale dodat, že katalogy digitalizací firmy nezaniknou, tento kanál je stále lukrativní, zejména u exkluzivního zboží. Výběr bude i nadále probíhat „analogově“ a objednávka „digitálně“ přes e-shop.
Co tedy mohou firmy udělat pro to, aby se jim podařilo digitalizovat, respektive transformovat svůj business?
Firmy by si především měly připravit správné podhoubí pro digitalizaci. Tedy je třeba mít kvalitní, bezpečnou, a hlavně dostupnou infrastrukturu. Osobně se domnívám, že takové 
parametry dokáže v současné době zajistit pouze přechod do cloudu. Určitě je také důležité pořídit si kvalitní ERP a CRM systém a ošetřit si komunikační kanály. Až toto budou mít, pak teprve mohou uvažovat o digitální transformaci. V kvalitním infrastrukturním a softwarovém zázemí vidím dokonce nutnou podmínku pro to, aby mohl být přechod úspěšný. A pak je třeba nabídnout zákazníkům produkt, který je podpořený těmito digitálními technologiemi. Cloud, ERP či CRM systémy nejsou cílem, jsou jen prostředkem, který firmě pomůže lépe zacílit a lépe pracovat s informacemi, které od zákazníků přicházejí, a lépe jim dodat nějaký produkt či službu.
Narazil jsem i na firmy, které si myslí, že budou moci díky digitalizaci ušetřit na lidských zdrojích. Může nastat situace, že budou stroje a technologie lidem brát práci?
Ne, to se nestane. Potřeba digitální transformace nevychází z toho, aby firmy ušetřily na zaměstnancích, ale z toho, že zaměstnanci nejsou. Jde tedy o to, aby se vůbec daná práce mohla udělat, aby na ni byly zdroje. Když se podíváte na českou demografickou křivku, tak ročníky takzvaných Husákových dětí, což jsem i já, jsou silné. V roce 2019 bylo těchto lidí v populaci absolutně nejvíc – 200 000. V roce 2036 nám všem bude 60+, ale za námi už tak velká populační vlna není. Ve středním věku bude v té době jen 140 000 lidí a zatím není důvod k žádnému optimizmu, protože se nerodí dostatek dětí. To je důvod, proč je digitální transformace
nejen potřebná, ale také nutná.
připravil Jan Kamenický
Otevřít PDF
