O yourchance a jejích aktivitách na stránkách Madam Business píšeme takřka pravidelně. Poprvé před jedenácti lety. Tou dobou měly zakladatelky rok práce za sebou a řada dnes splněných cílů byla teprve před nimi. Tak jako zpočátku, tak i nyní se jejich práce týká dětí, mladistvých, kteří to v životě nemají zrovna jednoduché. Nebudeme ale rekapitulovat, možná jen trošku. Je tu rok 2022, doba se v porovnání s tou, kdy se yourchance dostávala do povědomí lidí, významně změnila. Zakladatelky Jana Merunková a Gabriela Štiková získaly řadu zkušeností a mají před sebou nové plány. Jak k nim přistupuje Jana Merunková, ředitelka yourchance?
Jedenáct let je za vámi, začal rok 2022. Lidé obvykle touto dobou bilancují. Jak je to ve vašem případě?
Já si obvykle na Silvestra odpoledne pustím v pokoji příjemnou hudbu, obložím se papíry, diáři, na dosah mám kešu oříšky a nějaké jiné laskominy a hodnotím. Kromě osobních věcí samozřejmě i všechny své aktivity komerční, i ty v neziskovém sektoru. Ale nedívám se jen do minulosti, vždycky přemýšlím daleko do budoucna, stanovuji si priority na další rok. Co se týká yourchance, těším se vždycky na první pracovní den v novém roce, kdy mám schůzku s Gábinou Štikovou a několik hodin trávíme strategickou poradou. Je to nesmírně podnětné, když se bavíme o tom, kam bychom chtěly yourchance dovést za deset let, co nás čeká v nejbližších dvou třech letech a jaké cíle bod po bodu stanovíme na právě započatý rok.
Loňský rok byl výzvou, musely jsme řadu věcí přehodnotit, udělat určité personální změny, absolvovat revizi projektů, metodik, narovnat spoustu věcí, které se v rozbouřené době odchýlily od našich dlouhodobých záměrů. Částečně se nám proměnilo portfolio dárců. Někteří nám významně pomohli, jiní řešili své výzvy, získali jsme dárce nové... Sečteno, podtrženo, situaci jsme zvládly a v letošním roce máme před sebou další smělé kroky.
Asi všichni lidé vnímají v dnešní době zvýšený tlak na psychiku, na řešení různých otázek společenských, osobních, v řadě oborů se výrazně diskutují finance. Jak se tato situace dotýká účastníků vašich projektů?
Výzva vyrovnat se s novými nároky, potřeba rychle se orientovat v informacích, zvládat tlak výrazně názorově rozdělené společnosti, to je náročné pro zralé dospělé, natož pro mladé, kteří si schopnosti potřebné k samostatnému životu teprve osvojují, a navíc nemají stabilní zázemí rodiny. Za poslední rok jsme zaznamenali výrazný nárůst potřeby psychoterapeutických konzultací. Také hlad po individuálním mentoringu vystupuje do popředí mnohem markantněji než kdy dřív. Řekla bych, že ještě před dvěma
Stejně tak v projektu Finanční gramotnost do škol pozorujeme u starších žáků jistou změnu vnímání potřeby vzdělávat se v tomto tématu. Nejen doba covidu, ale i řada mediálně komentovaných událostí je přiměla přemýšlet o ekonomických souvislostech běžného života. Ať už šlo o tornádo na Moravě, krach dodavatele energií, hojně diskutované problémy v turistickém ruchu a provozovatelů restaurací, sportovišť... I když se děti obvykle do těchto témat nezapojují přímo, vnímají, co se kolem nich děje, některé možná pocítily finanční tlak na svou rodinu. To všechno jsou impulzy, které je nutí přemýšlet. Yourchance jako mnohaletý provozovatel soutěže Rozpočti si to!, která je právě této věkové kategorii určená, může tyto posuny v dětském vnímání sledovat velmi detailně.
Děti jsou velice vnímavé a jistě je současná situace významně formuje pro budoucnost. O čem dalším je podle vás v dnešní době důležité s nimi hovořit?
Za mě jsou to jednoznačně hodnoty, jako je svoboda, integrita, leadership, odpovědnost. Ale také síla vize a vnímání svého vlivu na věci, které se dějí kolem nás. Samozřejmě je třeba volit diskuzi a vyjadřování přiměřené věku, ale věřím, že se dá najít spousta příkladů, které budou dostatečně srozumitelné. Já se ráda o těchto tématech bavím se středoškoláky a vysokoškoláky. Líbí se mi, jak hájí své postoje a názory. Naopak menší děti vám leckdy dokážou položit otázku nebo okomentují situaci slovy, které vás opravdu donutí k zamyšlení. Myslím, že umění vést diskuzi, polemizovat nad věcmi, pracovat s informacemi, vyjadřovat se jsou pro život osobní i pracovní velice důležité a dnes občas podceňované.
Když hovoříte o hodnotách na workshopech a konferencích, často mluvíte o zvycích. Nový rok přímo vybízí k tomu vytvořit si nějaké nové, dát si předsevzetí...
Nejsem zastánce novoročních závazků typu zhubnu, přestanu kouřit nebo přestanu pít. Má to totiž jeden efekt, nutí vás to změnit se radikálně v mnoha ohledech najednou a tato předsevzetí málokdy vydrží. Možná je jednodušší udělat rozhodnutí, že při další návštěvě lednice nebo obchodu s potravinami udělám správnou volbu, zdravou... že si místo chipsů dám křížaly. Rozhodně bych za sebe doporučila mezi své zvyky zařadit seberozvoj, to je celoživotní téma. Naučit se něco nového, pracovat na sobě v některé z oblastí, ať už to jsou vztahy, finance, komunikace, organizace času, jazyky. Forem je samozřejmě spousta. Já vždycky doporučuji kombinaci čtení, audionahrávek a setkávání se s inspirativními lidmi. Ale to neznamená zhltnout knížku za večer, pokud člověk není zrovna knihomol. Stačí 15–20 minut denně. V době podcastů a YouTube není nic jednoduššího, než pustit si nějaké zajímavé video. Zařadit to do svého harmonogramu, aby se to stalo automatickou součástí, a hlavně dlouhodobou.
Vždycky mi udělá radost, když vidím kolem sebe lidi, kteří si takové zvyky vytvoří. Nejdříve jim to přijde divné. Proč si psát své cíle, dělat nějakou trapnou obrázkovou nástěnku. A číst? Cože? To ne! Já četl naposledy Honzíkovu cestu. Mám mít mentora? K čemu? Já neposlouchal ani učitele, natož někoho poslouchat dobrovolně teď! A po letech, když slyšíte vyprávění takových odmítačů, nebo čtete jejich příběh v knížce Hejno bílých vran, víte, že stálo za veškerou námahu, úsilí najít ten správný způsob, říct jim, že jejich sny se mohou splnit, když se o ně poperou, když se změní, vyrostou, uvěří si... V ten okamžik víte, že výsledkem vaší práce jsou příběhy s dobrým koncem.
za rozhovor poděkovala Eva Brixi