Slova Ing. Kateřiny Jezerské, ředitelky společnosti Fenix Trading s.r.o., která patří do globální skupiny Fenix Group se základy v severomoravském Jeseníku, týkající se ekonomických úspěchů, ale i záležitostí, které patří k běžnému životu, mi dodaly odvahu zabývat se úvahami, které často odkládám. Jsou to myšlenky o tom, kam a jak se společnost za čas posune, jak bude fungovat ekonomika, soukromé vlastnictví, jak se vyvinou vztahy mezi lidmi, co přinesou technologie, jak změní naše možnosti nedostatek surovin, energií. Nepatřím ke škarohlídům a neutápím se v nostalgii dávných časů ani rozveselených devadesátých let minulého století. Otazníky nad optimistickou budoucností však občas tahají za nitky mé nálady. Přesto věřím, že české inovátorské firmy mají budoucnost jasnou a budou to právě ony, které začnou srdci Evropy udávat tón. Fenix Group je značka, která to potvrzuje, vyplynulo z odpovědí Kateřiny Jezerské:
Skupina vašich firem vykázala v letošním roce mimořádné obchodní výsledky. Rostl prodej jak v České republice, tak v zahraničí, kde se také realizuje jeho největší objem. Čím si vysvětlujete tak vynikající čísla a export?
Jde o velice zvláštní jev, který si neumíme úplně vysvětlit. Částečně jde o odloženou poptávku, především v zemích, kde byl tvrdý lockdown (Velká Británie, Austrálie, Norsko, USA apod.). Nicméně rostou nám téměř všechny trhy a v České republice jsme rostli i v průběhu celého loňského roku. Český trh je pro nás asi největší záhadou, jelikož i po zpřísnění podmínek pro elektrické vytápění zde rosteme o 25 %, a vloni to bylo také o více než 20 %.
Dalším faktorem jsou problémy s přepravou zboží z Asie a velký růst cen dovozu. Rovněž do toho vstupují problémy s dodávkami materiálů, které se nám s vypětím všech sil daří jakžtakž zvládnout. Předpokládám tedy, že se nám podařilo vzít část trhu konkurenci z Asie a konkurenci, která měla problémy s dodávkou materiálu. Také se nám povedlo získat nové velké projekty, na kterých jsme delší dobu pracovali. Když se to všechno sečte dohromady, vznikne nám růst skupiny ve výši 22 %, což je velice pěkný výsledek.
Jak se bude ale situace vyvíjet do budoucna, je velkou otázkou. Naší slabinou je nyní nedostatek zaměstnanců. Pokud bychom byli schopni navýšit naši výrobní kapacitu, rostli bychom ještě o něco více. Na příští rok plánujeme další investice do automatizace výroby, protože s nedostatkem pracovníků bojujeme již delší dobu.
A dosáhli jste toho i díky inovacím, anebo sortimentem výroby, který je velmi konkurenceschopný?
Jak už jsem uvedla, těžili jsme z velké části ze zvýšené poptávky a problémů konkurence. Samozřejmě, abychom uspěli na tolika trzích, musí být náš sortiment konkurenceschopný. V posledních letech jsme poměrně hodně investovali do automatizace a robotizace výroby, čímž jsme dosáhli určitých úspor, které jsme teď mohli využít, a i přes velký růst cen materiálů jsme byli schopni ceny našich výrobků udržet. Největší novinkou, kterou právě pouštíme na trh, je domácí bateriové úložiště HES vyvinuté naší dceřinkou AERS s.r.o. a vyráběné v našem závodě v Jeseníku. Ve stanicích jsou použity akumulátory z automotive a do budoucna bychom zde chtěli používat především baterie v rámci jejich „druhého života“ (second-life). Jsme přesvědčeni, že přinášíme zákazníkům unikátní řešení a věříme, že se bateriová uložiště stanou dalším stěžejním produktem v našem portfoliu.
Kde stoupal prodej nejvíce a proč?
Velmi významně rosteme v České republice. Paradoxní je, že od roku 2014 platí vyhláška 78/2013 Sb., o energetické náročnosti budov, která k elektrickému vytápění není zrovna vstřícná. Naopak elektrické vytápění zatížila koeficientem neobnovitelné primární energie nejvyšším v EU, což posouvá elektrickou energii pro vytápění na méně čistou než vytápění zemním plynem, nebo dokonce uhlím. Nicméně od roku 2014 každý rok v ČR meziročně rosteme v řádu desítek procent a letos, po dalším zpřísnění vyhlášky, dokonce o 25 %! Jak už jsem ale zmínila, daří se nám stále lépe téměř na všech trzích, jak v Evropě, tak i mimo ni. Dokonce i v Rusku, kde jsme od roku 2013 ztráceli.
Aktivity byste rádi posunuli výhledově spíše mimo Evropu. Kam míříte především? Které destinace jsou pro vás perspektivní?
Nyní se hodně soustředíme na Rusko a rusky mluvící trhy, kde jsme do roku 2013 byli poměrně úspěšní. Politika má v těchto zemích velký význam a po uvalených sankcích jsme zde začali ztrácet. V letošním roce se nám daří lépe a plánujeme v Rusku další nové projekty, tak pevně věřím, že se nám tento trend podaří udržet. Na počátku roku jsme svou skupinu rozšířili o srbského člena, kde je také velký potenciál. Další trh, kde jsme ztratili, je jižní Amerika, a to především Čile, což byl náš největší partner. Tady byl hlavním důvodem covid-19 a velmi dlouhý lockdown, kdy byly všechny projekty pozastaveny. Nicméně náš partner je přesvědčen, že v příštím roce vše doženeme. Naopak se nám daří v severní Americe, kde máme velmi solidní a zkušené partnery, a rosteme i v Austrálii. Dokonce se nám povedlo vrátit se zpět do Číny. Tyto trhy jsou obrovské a máme před sebou spoustu práce, abychom se zde lépe prosadili a svoji pozici upevnili.
Máte pozoruhodnou expozici na EXPO 2020 v Dubaji. Jedním ze dvou exponátů je umělecké dílo Jakuba Nepraše na téma energie. Proč jste zvolili tuto neobvyklou prezentaci a co vám zatím ukázala?
Ano, na EXPO máme dva exponáty. První z nich je instalace Under The Wings Of Fenix (Pod křídly Fénixe), která spojuje tři světové jedinečné technologie a prezentuje řešení, jak šetrně vyrábět a efektivně skladovat elektrickou energii. Jaderný minireaktor chlazený solí, tedy patent Centra výzkumu Řež, může zásobovat město, ale třeba také kosmickou loď; nadbytečnou energii pak pomohou uskladnit námi vyvinutá bateriová úložiště v kombinaci s řízením energetických toků v domech, komplexech či celých městech. Maketu energeticky soběstačného regionu pak doplňuje nanooptika společnosti IQ Structures.
Druhým exponátem je umělecké dílo Jakuba Nepraše Energie Fénix. Umění kombinující video a sochu zdůrazňuje témata energie, hodnot a celkové udržitelnosti dnešní společnosti a její zdravé přizpůsobování se nezastavitelnému pokroku. Komunita ve vnější vrstvě objektu se snaží využívat energii efektivně pomocí inovativních technologií a žije v souladu s přírodními systémy. Ve formě video koláže objekt ilustruje další podpůrnou úroveň evoluce. Zde se lidé mohou soustředit více na kreativní a mentální aktivity.
Jakub Nepraš není na EXPO nováčkem. Vytvářel již videoskulptury pro předchozí dvě EXPO, v Šanghaji a Miláně, a jeho díla vždy vzbuzovala velkou pozornost. Generální komisař chtěl představit dílo Jakuba Nepraše i v Dubaji, a jelikož energie je i naším nosným tématem, propojil nás a vzniklo z toho toto pozoruhodné dílo, které doporučuji zhlédnout naživo.
Na zhodnocení prezentace je ještě příliš brzy, ale v každém případě je pro nás ctí být partnerem české účasti a reprezentovat Českou republiku po boku dalších inovativních ryze českých firem, které jsou špičkou ve svém oboru.
Ostatně, jaké poslání mají dnes velké světové veletrhy?
Hlavním tématem EXPO v Dubaji je Spojování myslí, vytváření budoucnosti (Connecting Minds, Creating the Future) s obrovským důrazem na důležitost udržitelných řešení pro současnou globální vlnu environmentálních problémů. A to s návrhem na mezikulturní spolupráci. Ta by podle filozofie EXPO 2020 Dubai měla být prostředkem k překonání světových problémů a přechodem do další fáze existence, v níž jsou technologie, udržitelnost a kulturní dědictví neoddělitelnými komponenty zdravého celku. Myslím, že jde o velmi aktuální témata, a navíc je poprvé hostitelem arabská země. Podle toho, co jsem viděla při instalaci našich exponátů, bude EXPO velkolepé a mohlo by přilákat mnoho návštěvníků. Za první měsíc konání světové výstavy český pavilon navštívilo na 70 000 lidí. I když je účast prozatím nižší, než organizátoři plánovali, jde o úctyhodné číslo, když vezmeme v potaz nepříjemná protipandemická opatření a stále vysoké teploty přesahující 35 °C ve stínu. Na konci března uvidíme, zda éra velkých světových výstav je za námi, anebo má stále svůj význam.
Šetrně vyrábět elektrickou energii a efektivně ji skladovat je významná cesta k budoucnosti energetiky. Jsou vaše bateriová úložiště připravena i na hodně neobvyklé situace, jako by mohl být blackout? Budou se takovými zdroji zásobovat firmy v blízké době?
V naší nabídce jsou kromě domovních bateriových stanic i velkokapacitní bateriová úložiště tzv. špičkovací akumulační stanice SAS. Jednu takovou stanici máme i v našem výrobním závodě o kapacitě 2 x 307 kWh a v příštím roce plánujeme kapacitu stanice ještě navýšit. V průmyslových provozech je ekonomická návratnost daleko nižší – konkrétně v našem případě někde mezi 6–7 lety, což je hodně zajímavé. Kromě energetických úspor, kde se nám podařilo snížit odběrová maxima o 30 %, můžeme eliminovat i provozní úspory. Když máte automatické nebo robotizované linky, působí vám mikrovýpadky velké problémy (poškození zařízení, prostoje pro znovuobnovení provozu linky, výroby zmetků po výpadku apod.). Navíc teď, když rostou ceny energií, se doba návratnosti ještě snižuje a vnímáme enormní zájem o bateriová úložiště. Většinou navrhujeme řešení pro částečnou soběstačnost, kdy můžete pokrýt blackouty v řádu hodin. Co se týče ostrovního řešení, je to složitější. Většina objektů je vybavena FV elektrárnou, která vyrábí přes den a naše bateriové úložiště umožní energii využít např. večer, kdy se všichni sejdete doma a máte vyšší spotřebu. Není možné si energii uložit z léta na zimu, kdy je spotřeba nejvyšší. Takže když dimenzujete FV a baterku na zimní provoz, nemáte pro tak velké množství energie v létě využití, a naopak, pokud dimenzujete na letní provoz, v zimě vám energie chybí.
Doba covidová přiměla mnohé z nás přemýšlet o budoucnosti v jiných dimenzích než doposud. K jakým závěrům jste dospěla vy sama, nejen jako jedna z osobností rodinného týmu Fenix Group, ale také jako maminka, člověk, který má rodinu, běžné radosti i starosti?
Žijeme ze sociologického pohledu ve velmi zajímavé době, kdy se může stát prakticky cokoli. Viděli jsme, jak snadné je přijít o všechny svobody během pár dní jen kvůli strachu. Vrátili jsme se zpět do doby, kdy se společnost rozdělila na dva tábory, kdy soused udával souseda. Jsme na pokraji energetické chudo-by, a to jen z ideologických důvodů v rámci
tzv. zeleného údělu. Ničíme hodnoty a statky, které naši předci budovali stovky let. Po pravdě mám z budoucnosti obavy, ale třeba se poučíme a dojde k bodu zlomu, což bych si přála především kvůli dětem. Na druhou stranu nechceme být nepřipraveni, takže si opravujeme chalupu na samotě, která by měla být z velké části soběstačná, a máme zde i velkou zahradu, kde mohu oprášit své farmářské geny.
Ekonomika se mění, nejistota businessu se promítá do nových rozhodování nejedné společnosti stejně tak jako nacházení nových příležitostí na trhu. O čem jsou vaše současné vize?
Sázíme hodně na náš energetický koncept – tedy plně elektrifikovaná budova s vlastním zdrojem výroby energie a bateriovým úložištěm. Budova může být doplněná o další technologie, jako je rekuperace, venkovní stínění, klimatizace, a především inteligentní řízení všech zmíněných technologií. Nahrává tomu i aktuální situace s několikanásobným růstem cen energií. Máme sice obavu z poklesu poptávky po elektrickém vytápění, ale naopak by mohl vzrůst zájem po bateriových úložištích, což se nám již začíná potvrzovat.
za odpovědi poděkovala Eva Brixi