Jak žít, aby člověk zvládl vše, co mu bylo předurčeno? Aby splnil své poslání, přispěl ostatním ke štěstí? Hodně lidí o tom v souvislosti s děním od loňského března začalo přemýšlet, někteří intenzivněji než kdy jindy. Koronavirus otevřel nové dimenze sebezpytování, nastolil řadu otázek, které by lidem na mysl možná ani nepřišly, pokud by trend neustálé honby za výsledky, tlaku na výkon, touhy po naprostém komfortu věcí pokračoval svým zběsilým tempem. I když, kdo ví... Odborníci tvrdí, že pandemie některé diskuze vyhrotila, uspíšila a přidala k nim další otazníky. Mnohé se týkají vztahů v nejširším slova smyslu, výchovy nastupující generace, obzorů studia, podnikatelské orientace firem, ekonomických i společenských změn. Jak na věci nahlíží rektorka Mendelovy univerzity v Brně prof. Ing. Danuše Nerudová, Ph.D.?
Čím se vyznačuje manažerská pozice rektorky a čím se liší například od poslání vrcholové manažerky výrobní firmy?
Pokud bych měla srovnávat pozici rektorky s pozicí manažerky, tak mezi nimi existuje jeden zásadní rozdíl, a to vtom, že manažer má plně v rukou základní nástroj řízení, což je rozpočet. V této pozici se rektor nenachází, neboť, obdobně jako při řízení státu, rozpočet univerzity schvaluje akademický senát.
Akademická půda čas od času čelí nařčením, že nevychovává vysokoškolsky vzdělané lidi pro praxi, že v nich neprobouzí podnikavost a touhu být ostatním prospěšnými. Jak na to nahlížíte?
Domnívám se, že v této oblasti se univerzity v posledních letech hodně posunuly. Přispěla k tomu i reforma studijních programů, v jejímž rámci mohou univerzity realizovat
tzv. profesně zaměřené programy, které jsou výrazně orientovány na praxi.
Pokud vím, vztahy vaší univerzity s firmami jsou excelentní. Mohla byste uvést příklad?
Velmi úzce spolupracujeme s Jihomoravským inovačním centrem a brněnskými investory, se kterými pořádáme MENDELUStartUp. Letos jsme vybrali tři startup projekty, které podpoříme. A samozřejmě běžně nám odborníci z praxe vstupují do přednášek, a naopak naši studenti chodí na praxi do firem.
Stala jste se osobností společenské a politické scény. Čeho byste na tomto poli ráda docílila?
Vysoké školy jsou součástí veřejného prostoru. Mají nezastupitelnou roli. Jejich úkolem je upozorňovat na celospolečenské problémy, kterým čelíme, a nabízet jejich řešení. To se snažím dělat.
Nedá mi to, abych se nedotkla tématu, které rezonuje napříč nejrůznějšími diskuzemi. Jak to bude s důchody v České republice za pár let, za pár desetiletí? Je to problém řešitelný a nad jiné obtížný, a je možné, že dnešní školáci už s financemi na penzi nemohou počítat?
Již velmi dlouho se v naší zemi pokoušíme o důchodovou reformu. Problém řešitelný je, odborníci mají poměrně jasnou představu, jak by se měl pojmout. Bohužel ale naše politická reprezentace stále nenachází odvahu důchodovou reformu zrealizovat.
Čeho se v současnosti české společnosti nedostává?
Pokory a důvěry.
Ekonomové mají na budoucí vývoj našeho hospodářství, tedy i podnikání nebo životní úrovně, rozdílné názory. Jaký je ten váš?
Naše země má velký potenciál. Dostali jsme se ale do situace, kdy se stát stal pro podnikatelské subjekty brzdou, a to tím, že není schopen digitalizace. Bez zásadní restrukturalizace a digitalizace státu nebudou mít u nás podnikatelé dobré podmínky k seberealizaci.
Státní pokladna na tom není nejlépe. Proslýchá se, že se zvýší daně. Neexistuje lepší způsob?
Osobně se domnívám, že prvním krokem musí být zásadní revize výdajové strany – racionalizace agend, digitalizace a zero budgeting. Není nadále únosné, aby mandatorní a kvazi mandatorní výdaje státního rozpočtu činily více než 80 %. Současně s tím by měla začít diskuze o struktuře daňového mixu, která by lépe odrážela strukturu ekonomiky. A teprve v posledním kroku by měla být diskuze o případném zvyšování daní.
Ovlivní současná situace zájem mladých lidí o studium?
Nemyslím si.
Když byste si měla vybrat z nabídky Mendelovy univerzity, na jaké fakultě byste ráda rozšířila své vědomosti?
Tak to jste mne zaskočila. Ale asi by to bylo Rybářství na Agronomické fakultě. Rybaření mne totiž hrozně baví.
Potvrdila jste, že je mezi vašimi ambicemi i cesta na Pražský hrad. Myslíte si, že by ženský element nazírání na svět dokázal přispět k vylepšení nálad lidí?
Naše země potřebuje především prezidenta/prezidentku osobnost. Člověka s jasnou vizí a strategií, jak by naše země a společnost měla vypadat. Osobnost, která bude morální autoritou a do společnosti navrátí hodnoty, jako je pokora, důvěra a úcta k druhým. Osobnost, která bude lidi spojovat a v době krize jim dávat naději.
za odpovědi poděkovala
Eva Brixi