Touha mít doma něco, z čeho se budeme těšit každý den. Snaha rozzářit kuchyň, obývák nebo jiné prostory domácnosti o kousky, které nám zlepší náladu. Koupit drobnost, na které bude stát náš svět radosti. I to bývají pohnutky, které nás čas od času zavedou do prodejny s krásným, tradičním českým porcelánem. Takovým, který jsme bývali zvyklí vidět u svých babiček i maminek, ať už jako vzácnost, na kterou se servírovalo jen výjimečně, anebo naopak jako běžný užitný předmět, který sloužil den co den. Vztah k porcelánovým hrnkům a hrnečkům, talířům, miskám, slánkám či podnosům se v člověku rodí nejen díky generační komunikaci, jež nás provází životem tak nějak po špičkách a samozřejmě, ale i zcela náhodně, třeba v okamžicích životních zlomů. Ať je to svatba, nebo skon důležitého člena rodiny, v okamžicích nostalgie, kdy je potřeba udělat si den pěknější jen tak, či pohnutka k velkolepému nákupu na řadu let dopředu. Každý to máme nastaveno trochu jinak. Jedno je však jisté: vybírat v případě porcelánu máme z čeho. I o tom jsem hovořila s Petrou Klázrovou, která ve společnosti Český porcelán a.s. v Dubí zodpovídá za marketing:

Jaký jste při své praxi vypozorovala vztah lidí k porcelánu?

Řekla bych, že velmi vřelý. Především k nádobí a všemu, co souvisí s vařením či potřebami stolování a zkrášlování domácností. Vzrostla také firemní kultura, a ta se týká i užívání kvalitního porcelánu ve firmách. Záležet si dávají mnohé stylové restaurace, i těm máme co nabídnout. Neznám člověka, který by rád nepil z toho či onoho hrnku, který by si nevařil kávu do „svého“ šálku nebo nedal přednost tomu či onomu talířku při svačině. Každý ten „svůj“ kousek nějak vnímá a často si to neuvědomuje, nepřemýšlí o tom. Pak jsou samozřejmě lidé s vytříbeným vkusem, kteří si potrpí na špičkové stolování, naplňuje je to a vychutnávají si atmosféru, kterou při takovém doslova obřadu mohou zažít. Ať už dávají přednost čistě bílému porcelánu, nebo třeba našemu proslulému cibuláku. A stále je mezi námi i dost sběratelů, kteří doslova čekají na každý nově vyrobený kousek, který zařadí do svých pokladů.

Není v této náklonnosti také kousek vlastenectví?

Možná to jsou až příliš silná slova, ale byla bych samozřejmě ráda, kdyby to například nějaký výzkum potvrdil. V našich prodejnách se často setkáváme s lidmi, kteří záměrně dávají přednost českému zboží, protože mu věří, jsou na ně zvyklí, jsou přesvědčeni o kvalitě a chtějí rovněž podpořit českého výrobce. Myslím také, že na základě toho, jaká diskuze se rozpoutala v souvislosti se stavem ekonomiky v době koronaviru, si mnozí uvědomili, že vážit si českých firem není od věci.

Když se znovu otevřely prodejny, pozorujete chuť zákazníků „jít si zase něco koupit“? Chyběli jste jim?

Na takové hodnocení je asi ještě brzy, protože se lidé ještě trochu viru obávají a do obchodů chodí opatrněji, než bývalo běžné. Rovněž si vyzkoušeli, jak mocný a komfortní je e-shop, ať už potřebujete dovézt léky, nebo potraviny. Poznatky však napovídají, že kamenná prodejna je jistý fenomén a z trhu nezmizí. Ať už jako výstavní skříň, na kterou je spotřebitel zvyklý, tak jako kontaktní, sociální místo, kde se může zeptat, popovídat si, potkat se nebo se něco dovědět.

Těm, kterým se stýskalo po vašich prodejních akcích, jste na konec června připravili velkolepý zážitek. Oč šlo?

Přivedli jsme je do našeho výrobního areálu v Dubí a za přísných hygienických podmínek jsme zvolili prodej pod širým nebem, a to od 25. do 27. června, tedy od čtvrtka do soboty, a to pod sloganem „spolecnetozvladneme“. Chtěli jsme tím reagovat na celou tu nešťastnou situaci, kterou nám koronavirová krize přinesla, tedy jak výrobcům, tak spotřebitelům. Lidem jsme chtěli umožnit nakoupit si nejrůznější zboží, nám jako tradiční české společnosti zase svým způsobem „vyprázdnit sklady“, tedy prodat to, co jsme museli ve skladech držet v době, kdy byly naše prodejny zavřené.

Co všechno bylo k mání a s jakým ohlasem se akce setkala?

Vybrat si mohl opravdu každý. V nabídce byly jak tzv. kvartové výrobky, tedy levnější, určené skutečně ke každodennímu užití (běžným okem nepoznáte, že jde o produkt nižší třídy), tak i vysoce jakostní výrobky jak našeho závodu v Dubí, tak i Royal Dux z Duchcova, který se spe­cializuje na figurální porcelán. Celý sortiment jsme nabídli navíc za zvýhodněné, motivační ceny. Zájemců bylo více, než jsme dokázali odhadnout, a chuť nakupovat předčila naše očekávání. Měli jsme velkou radost. V nabídce jsme měli bílé i dekorované kousky, misky, hrnky, vázy, šálky, talíře, zapékací program, nejrůznější dózy. Devět prodejních stánků předvedlo mistrovskou práci.

Jakou zkušenost vám to dalo?

Že má smysl hledat nové příležitosti, jak se uplatnit. Že nemusí vždy jít jen o zásadní změny, nejnovější technologie a převratné vynálezy. Že se dá vycházet z maličkostí, které dotvářejí naše zvyklosti, potřeby, těší nás doma i v zaměstnání. Že i tradiční česká výroba má své opodstatnění a své místo při uspokojování základních lidských potřeb. Že tím, jak je zároveň naše produkce ekologická a udržitelná, přináší vysokou přidanou hodnotu ve své univerzálnosti, jejíž součástí jsou kladné emoce.

ptala se Eva Brixi