Lenka KovačovskáMálokdo by uvěřil tomu, že Český plynárenský svaz hájí zájmy profesionálů už rovné století. Ale je to tak. Významné výročí provází nespočet aktivit, jež míří nejen k tomu, aby mělo plynárenství seriózní nástupce v nové generaci odborníků, aby se široká veřejnost podívala do zákulisí světa, jež generuje teplo domova, ale také k tomu, aby se Česká republika podílela smysluplným způsobem na ozdravění životního prostředí, rozumně zacházela se zdroji a principy cirkulární ekonomiky se staly vlastní každému z nás. Ing. Lenka Kovačovská, Ph.D., řídí Český plynárenský svaz a její názory jsou jasné:

Český plynárenský svaz byl během posledních měsíců hodně vidět, snažil se ovlivnit vnímání oboru na vládní scéně, mezi politiky i širokou veřejností. Určitě se máte čím chlubit...

Jsem ráda, že výsledky naší práce jsou postupně vidět. Poslední rok byl ve znamení velmi intenzivní kampaně na podporu zemního plynu jako ekologického zdroje energie. Dovolím si říci, že byla na podmínky české energetiky i průmyslu velmi jedinečná, protože se na jejím financování, přípravě i průběhu shodli všichni naši velcí členové, kteří si jinak v mnoha oblastech konkurují. Nicméně, všichni mají zájem na dlouhodobém využívání zemního plynu v energetice i dopravě, které má pro spotřebitele velkou přidanou hodnotu.

Oč se opírá vaše strategie?

Snažíme se komunikovat srozumitelným způsobem a na konkrétních příkladech, jaké výhody přináší zákazníkům používání zemního plynu při vytápění v rodinných domech. Hovoříme o mnohem vyšším uživatelském komfortu, nižších nárocích na prostor, nižších emisích oxidu uhličitého, a především jemných prachových částic a karcinogenního benzo(a)pyrenu. V oblasti dopravy upozorňujeme na poloviční provozní náklady při používání stlačeného zemního plynu, tedy CNG. Prezentujeme ekologické aspekty, nižší hlučnost, ale také fakt, že v České republice již existuje velmi kvalitní a robustní sít plnicích stanic.

Hájíte zájmy svých členů, firem, které prodávají, uskladňují, distribuují zemní plyn, CNG, mají co do činění s životním prostředím, inovativními technologiemi, bojujete za prosazování názorů směřujících k čisté mobilitě. Co vás nejvíce v tomto směru potěšilo?

Je to skutečnost, že vidíme reálné výsledky intenzivní práce posledních několika let. Ve vytápění sledujeme trend přechodu od starých a neekologických kotlů na uhlí k ekologičtějším formám vytápění, který je umocněn státní podporou z programu Nová zelená úsporám. S každou vlnou kotlíkových dotací se zvyšuje zájem o kotle na zemní plyn. Roste také počet znovu aktivovaných tzv. mrtvých přípojek i počet žádostí o připojení z důvodu nového odběru.

Energetika je velké téma současnosti i budoucnosti. Myslíte, že v souvislosti s ekologickými problémy planety a naší země bude přibývat rychle těch, kteří si budou uvědomovat, že topit uhlím a jezdit v autech na benzinový pohon ztrácí logiku?

Změny v oblasti vytápění budou rychlejší než v případě mobility, což souvisí také s ekonomickou stránkou věci. Proto je důležité, aby stát i nadále podporoval odchod od uhlí v individuálním vytápění prostřednictvím kotlíkových dotací. Aby se zrychlila konverze automobilů, je potřeba zachovat a dále podporovat jejich ekonomické zvýhodnění, bez toho masivní obměna vozového parku neproběhne, protože obyvatelstvo má jen omezenou kupní sílu a firmy vždy musí hlídat svoji konkurenceschopnost.

Ostatně využívání CNG v dopravě v ČR prudce stoupá, počet plnicích stanic narůstá, obavy z bezpečnosti jízdy autem na stlačený zemní plyn jsou ty tam. Přibývá i firemních flotil na tento druh pohonu?

Odběr CNG se neustále zvyšuje a za poslední tři roky se téměř ztrojnásobil. Dosáhl skoro 76 mil. m3. S tím souvisí růst počtu automobilů na CNG, kterých je dnes už okolo 23 000. CNG autobusy, kterých dopravci provozují zhruba 1300, nyní tvoří přes 6 % celkového vozového parku. Pokud chceme tento trend umocnit, bylo by vhodné, aby snížená sazba spotřební daně pokračovala i po roce 2025, protože firmy uvažují při pořizování automobilů do svých flotil vždy na dobu jejich ekonomické životnosti. Dále je potřeba, aby i v dalších letech byla poskytována podpora nákupu CNG aut pro státní orgány, státem řízené organizace a samosprávné územní celky. A především v městských aglomeracích je nezbytné zajistit nediskriminační parkování vozidel na alternativní paliva ve veřejných hromadných garážích.

Jak se staví dopravní společnosti či firmy k zavádění autobusů, náklaďáků, traktorů na CNG a další alternativní pohon do praxe?

Jde o komplexní téma. Pokud vím, autobusové společnosti, které již CNG využívají, vyjadřují spokojenost. To samé slýcháme i od měst, kterým se s připravovaným rozvojem výroby a využívání biometanu, jejž by měly produkovat například čističky odpadních vod, otevírá velmi dobrá příležitost, jak si ozelenit a odhlučnit provoz autobusové dopravy a komunálních vozidel, a to navíc v souladu s principy cirkulární ekonomiky. Pokud chce stát tento trend podpořit, a my věříme, že je to krok správným směrem, tak je potřeba i nadále poskytovat podporu na pořízení CNG autobusů do flotil dopravních podniků zajišťujících městskou hromadnou dopravu a veřejnou linkovou dopravu, případně zvážit zavedení povinnosti kvót při zadávání veřejných zakázek pro pořízení CNG autobusů.
V oblasti nákladní dopravy v současnosti není jiný technicky realizovatelný a ekonomicky smysluplný způsob snižování zdraví škodlivých emisí, než je zkapalněný zemní plyn, tzv. LNG, a do budoucna biometan. Po vzoru jiných zemí EU by stát měl stimulovat poptávku i po LNG vozidlech nad 12 tun úlevou v oblasti silniční daně a osvobodit je od platby části mýtného, případně zavést časově omezenou podporu na pořízení vozu. U spedičních firem je rozhodující jejich celoevropská konkurenceschopnost. S dojezdovou vzdáleností kamionů na LNG od 1200 do 1700 km u nás kamiony „tankovat“ vlastně ani nemusí, pokud nebude ČR nabízet stejné podmínky jako jiné země. Státu by tak hrozilo, že přijde o významné výnosy spotřební daně.

Řídíte profesní uskupení se silným lobbingem, přísnými pravidly hry, kde většinové obsazení manažerských pozic tvoří muži. Co vás do tohoto svazu přivedlo? A kde jste sbírala znalosti o plynárenství?

Celý svůj profesní život se pohybuji v energetice. Nejdříve jsem pracovala v elektroenergetice, pak ve státní správě, kde jsem měla na starosti energetiku, a nyní v plynárenství. Energetika je úžasný obor, který je velmi dynamický. Líbí se mi, jak silně se v něm prolíná technika, ekonomika i politika. Osobně genderovou otázku příliš nevnímám, ale přiznám se, že se mi v převážně mužském kolektivu pracovalo vždy velmi dobře. Pravdou ale je, že u nás ve svazu máme poměrně vysoké zastoupení žen.

A jak vnímáte principy udržitelnosti v životě každého z nás?

Nerada bych, aby to znělo jako klišé, ale věřím tomu, že člověk by se vždy měl chovat jako uvážlivý správce věcí mu svěřených, aby je dále rozvíjel a další generaci je předal minimálně ve stejně dobré kvalitě, v jaké je převzal on.

Letos slaví váš svaz sté výročí od svého vzniku. K tomu jste připravili řadu akcí, jejichž prostřednictvím se mohli v červnu občané seznámit s mnoha pozoruhodnostmi, podívat se do míst, kam se dostane jen málokdo. Jaký byl zájem?

Zájem byl veliký. Několik tisíc lidí se oslav aktivně zúčastnilo a těší nás jejich velmi pozitivní zpětná vazba. Naši firemní členové také ocenili spolupráci se školami, pro které jsme připravili interaktivní prohlídky pracovišť. Formou hry se mohli žáci lépe seznámit s konkrétními náplněmi práce různých profesí v plynárenství. Do budoucna plánujeme, že tyto aktivity budeme se základními i středními školami dále rozvíjet.

A s čím počítáte do konce roku 2019?

Oslavy sta let Českého plynárenského svazu vyvrcholí v listopadu naší každoroční podzimní plynárenskou konferencí. Plánujeme také křest publikace, kterou jsme při této příležitosti připravili. Bude nejen retrospektivní, ale rovněž představíme vizi plynárenství do budoucna. V řadě krajů nás navíc čeká spuštění další vlny kotlíkových dotací. Rozhodně se tedy nudit nebudeme.

ptala se Eva Brixi