Čas plyne rychle. Třicet let se u nás mluví o tom, že je potřeba nastavit takové podmínky k podnikání, které ty odvážné, co se rozhodnou vstoupit na trh, založit firmu a pokusit se o to, aby prosperovala, budou motivovat, nikoli odrazovat. Pro lidi, kteří se dali na cestu adrenalinu a dobrodružství těsně po sametové revoluci či o něco málo později, to nebylo vůbec jednoduché. Ale ani dnes to není tak snadné, byť se mnohé změnilo i zlepšilo. Přesto snahu jednotlivců i podniků brzdí spousty zbytečností. Nelze však jen kritizovat. Je dobré vědět, že i stát se musel naučit podnikatelů si vážit, rozumět jim, hledat s nimi společnou řeč. Ministryně průmyslu a obchodu Marta Nováková souvislosti podnikání velmi dobře zná. I její profesní dráha začínala založením firmy. Dnes se ministerstvo průmyslu a obchodu snaží o takové vize a koncepce, které by podnikatelům začaly být rychle ku prospěchu.

V únoru jste představila priority rezortu. Oč se tedy bude ministerstvo v letošním roce snažit především?

Jak jsem řekla již na výroční tiskové konferenci, mé priority jsou jasné. Chci udělat maximum pro to, abychom dosáhli politického konsensu k dostavbě nového jaderného zdroje. Mezi priority dále patří podpora exportu našich podnikatelů, inovací a digitalizace i zvýšení dostupnosti vysokorychlostního internetu. Klíčová je pro mě především podpora podnikatelů a celkové zlepšení podnikatelského prostředí. Je nutné, aby naši podnikatelé skutečně pocítili, že se byrokratická zátěž snižuje. Za důležitá opatření považuji digitalizaci služeb pro podnikatele a proklientský přístup státu.

Když jste nastupovala do funkce, a v předchozí odpovědi jste to potvrdila, zdůraznila jste, že byste ráda zpříjemnila lidem podnikání, hlavně omezila a zmírnila byrokracii. Už se tedy rýsují první nápravné kroky? A co všechno si pod tím můžeme představit?

Do státní správy jsem přišla z podnikatelského sektoru a věřím, že díky svým profesním zkušenostem vnáším do rezortu a jeho agendy podnikatelský pohled. Je potřeba si říct, že způsob plnění řady povinností vůči státní správě je stále málo pohodlný. Proto se snažíme hledat další možnosti, jak snížit nároky na podnikatele ze strany státu a zjednodušit jejich plnění. Chceme zlepšit proces přípravy zákonů a zintenzivnit práce na snížení administrativní zátěže podnikatelů. Připravili jsme návrh deseti nadrezortních opatření, která by do značné míry měla omezit nárůst další byrokracie. Konkrétně chceme omezit možnost zavést novou povinnost pro podnikatele bez toho, aby jiná byla odstraněna (princip one-in, minimálně one-out), požadujeme povinné zpracování ekonomických dopadů u každé legislativní normy či zavedení pouze dvou dnů pro novou podnikatelskou legislativu (jednotná data účinnosti – 1. ledna a 1.července). Bude nezbytné provést na všech rezortech audit byrokracie. Nyní tedy předkládáme tento materiál do mezirezortního připomínkového řízení.

Vyhlásili jste rovněž Pro-podnikatelské desatero, v němž jste shrnuli hlavní teze, od nichž se bude práce ministerstva v tomto ohledu odvíjet. Kdo bude za desítku cílů zodpovědný a jakým opatřením se začne?

Některá opatření jsou již připravena, některá se chystají. Rozhodli jsme se podpořit Hospodářskou komoru ČR v rozvoji obsahu právního elektronického systému (PES), který přehledně na jednom místě zpřístupní podnikatelům všechny povinnosti vyplývající pro ně z právních předpisů. Pro podnikatele jsme také zdigitalizovali potřebné formuláře na portálu www.businessinfo.cz. Tyto formuláře je možné vyhledávat podle různých kritérií, například podle institucí, oborů, nejčastější formuláře nebo fulltextové vyhledávání. Připravili jsme propojení Registru živnostenského podnikání na Portál občana, takže každý občan si bude moci založit podnikání přívětivou formou z pohodlí domova a bez nutnosti instalace další aplikace. Dále máme připravený materiál do vlády k rodinnému podnikání nebo návrh na kompenzaci nákladů, které mají podnikatelé v souvislosti se zaměstnáváním pracovníků v exekuci. Na ostatních opatřeních, jako je např. vytvoření kontrolního webu, se intenzivně pracuje.

Kdo se na sestavení desatera podílel a z jakých poznatků a zkušeností jste čerpali?

Desatero jsme připravili s kolegy z odboru podnikatelského prostředí a obchodního podnikání, čili jde o aktivitu našeho ministerstva. Také jsem nyní na ministerstvu vytvořila novou sekci obchodu, služeb a podnikání, jejíž činnost posílí propodnikatelský přístup ministerstva. Současně bych ráda zdůraznila, že na ministerstvu působí skupina expertů, na jejíž činnosti se výrazně podílejí zástupci podnikatelů a jejímž hlavním úkolem je posuzovat a předkládat návrhy na snížení administrativní zátěže firem. Jsem velice ráda, že se dokážeme shodnout s podnikatelskými svazy a komorami na prioritách.

Pamatovalo se například i na ženy na mateřské dovolené, které by rády posléze založily vlastní firmu? Je šance je povzbudit například daňovou úlevou, nevratným příspěvkem na zařízení kanceláře apod.?

Těší mě, že ženy mají stále větší chuť do podnikání a ráda bych v této souvislosti upozornila na fakt, že od doby ekonomické krize přibylo desetinásobně více podnikatelek než podnikatelů. Z aktuálních projektů jsem již zmínila náš projekt na propojení Registru živnostenského podnikání na Portál občana, který umožní jednodušší založení podnikání. A takto chceme postupovat i u dalších projektů. Klíčovou prioritou je digitalizace služeb pro podnikatele. Navíc i ženy – podnikatelky mohou využít kompletní portfolio výzev Operačního programu podnikání a inovace pro konkurenceschopnost či úvěry a záruky, které poskytujeme ve spolupráci s Českomoravskou záruční a rozvojovou bankou. Vytvořili jsme speciální web pro obchodníky www.mpo.cz/podporaobchodu. Těch věcí je opravdu hodně a rádi je budeme i nadále diskutovat s podnikatelskými svazy.

Sama čerpáte při diskuzi o lepších podmínkách pro business v České republice z vlastních zkušeností podnikatelky a investorsky. Co vás přivádělo doslova k šílenství v administrativě dejme tomu před deseti lety? Co jste považovala za zbytečné a obtěžující?

Přesně před deseti lety byl schválen zákon o významné tržní síle. Už v té době jsem byla proti a stejný názor mám i dnes. Proto kladu velký důraz na diskuzi k případné novele zákona. Již v červnu minulého roku jsme zahájili konzultace se všemi dotčenými subjekty ve věci optimálního řešení této problematiky. Svaz obchodu a cestovního ruchu ČR zpracoval audit dopadů tohoto zákona na maloobchodní trh, který přinesl důležité informace. Podle mého názoru mohou případnou novelu ovlivnit dvě skutečnosti – rozhodnutí Ústavního soudu a evropská směrnice o nekalých obchodních praktikách mezi podniky v potravinovém řetězci, kterou nedávno schválil zemědělský výbor Evropského parlamentu. Nyní se soustředím na zrušení zákona o prodejní době v maloobchodě a velkoobchodě, který považuji za diskriminační a naprosto zbytečný.

Mohou se tedy podnikatelé, živnostníci, firmy už předem trochu radovat?

Věřím, že ano, na zlepšování podnikatelského prostředí a snižování administrativní zátěže opravdu intenzivně pracujeme. Sami podnikatelé se mohou do zlepšování zapojit a prostřednictvím stránek www.zjednodusujeme.cz nám zasílat náměty, které je v rámci podnikatelské činnosti nejvíce zatěžují.

S očekáváním, zejména na venkově, se hovoří o možnostech rozvoje, který se váže na zavedení vysokorychlostního internetu. Investoři očekávají pomoc státu, tedy dotace. Co bližšího už je známo? Podpoří to rozvoj podnikavosti na venkově?

Ve čtvrtek 7. února jsme vyhlásili II. výzvu na budování sítí vysokorychlostního internetu. Ta je zaměřena na 10 % území České republiky, které je relativně řídce osídlené. Potenciální investoři doposud nepovažovali výstavbu v těchto oblastech za ekonomicky atraktivní, a proto neprojevovali zájem na tomto území investovat. Dostupnost kvalitních vysokorychlostních služeb přístupu k internetu umožní lidem žijícím a pracujícím v těchto oblastech zvýšit kvalitu života, rozšířit přístup k informacím a ke vzdělání a zlepšit jejich možnosti pracovního uplatnění. Pracujeme i na konceptu tzv. regionálních expertů, kteří budou přímo v terénu radit a poskytovat konzultace starostům i podnikatelům v souvislosti s výstavbou vysokorychlostního internetu.

V České republice se začalo blýskat na lepší časy, měla by skončit éra montoven, měla by nastat doba, kdy se budou podporovat investice se značnou přidanou hodnotou. Tedy?

V tomto duchu jsme připravili vládní návrh novely zákona o investičních pobídkách, který je aktuálně projednáván Poslaneckou sněmovnou. Společnosti by měly investovat do svého rozvoje, do výzkumu a vývoje, zaměstnávat výzkumné pracovníky nebo spolupracovat s výzkumnými organizacemi. Cílem připravené novely je motivovat společnosti investiční pobídkou právě k těmto investicím, a podpořit tak přechod od manuálně intenzivních business modelů ke kapitálově intenzivnímu způsobu podnikání s menším podílem nekvalifikované práce.

MPO připraví v roce 2019 nový program Chytré průmyslové zóny, bude se podporovat investování do vyspělé a ekologické výroby. Pozornost si získají také nanotechnologie, optoelektronika, podpora průmyslového výzkumu. Jaký je cíl a v jakém časovém horizontu?

Významným cílem nového programu na podporu průmyslových zón bude připravit adekvátní prostředí pro možnost umístění investic s vysokou přidanou hodnotou a rovněž technologických a datových center. Proto bude podpora zaměřena zejména na vybudování vysokorychlostního internetu. Ve stávajících strategických průmyslových zónách, ale i v nových projektech, bude obcím a krajům umožněno rovněž čerpat dotace na realizaci ekologických a „smart“ opatření. V tomto směru byla zadána odborná studie, na které se podílí specialisté z VUT. Chceme také cílit podporu do oblastí, kde hrozí postupné vylidňování obyvatel, a kde je nezbytné vytvořit prostředí pro drobnější výrobu a další podnikatelské činnosti. Z dosavadních jednání se zástupci municipalit vyplývá, že o tuto formu podpory bude velký zájem. Předpokládáme spuštění v roce 2019 po schválení programu ministerstvem financí. Nicméně realizace jednotlivých projektů bude záviset na výši alokovaných prostředků ze státního rozpočtu.

Do popředí se dostanou také projekty zabývající se umělou inteligencí. V jakém slova smyslu?

Oblast technologií označovaných jako umělá inteligence je dnes mimořádně aktuální téma na celém světě, v Evropské unii a u nás v České republice nesmíme zůstat pozadu. Připravujeme Národní strategii pro umělou inteligenci v ČR, která bude hotová do konce dubna. Nepíšeme několikasetstránkovou strategii, ale stavíme funkční strukturu koordinace v této dynamicky se rozvíjející oblasti a zapojujeme všechny subjekty. Chceme, aby byla strategie skutečně národní. Jedním z prvních cílů je vybudovat v Praze jedno z připravovaných Evropských center excelence v oblasti umělé inteligence, jak ohlásil již premiér. Stavíme na skvělých vědeckých kapacitách i dlouholeté průmyslové tradici a vysoké technické inteligenci v ČR. Osobně jsem o tom mluvila i s komisařkou Margrethe Vestager na konferenci Digitální Česko. Věříme, že se můžeme stát regionálním technologickým centrem. Nicméně Národní strategie pro umělou inteligenci je jen začátek. Klíčové je poskytnout podporu našim podnikům, především těm malým a středním, abychom byli schopni přenášet rychle a efektivně excelentní výzkum v této oblasti do praxe.

ptala se Eva Brixi