Odložili jste klíče od kanceláře, vypnuli počítač a mobil budete následující týden využívat jen v nejzávažnějších případech? Rozhodli jste se pustit starosti z hlavy a užívat si volna? Vyrážíte právě na hory a rádi byste se vyhnuli viróze, chřipce nebo třeba omrzlinám? Určitě jsou cesty, jak se chránit, abyste si pobyt v přírodě a celkový odpočinek mohli pěkně užít. Nachlazení, zánět spojivek ani bolest uší vám letos rekreaci na horách nepřekazí. Drobné zdravotní komplikace totiž pomohou překonat byliny. O tom, jaké se hodí přibalit s sebou na lyže, hovoří Mgr. Jarmila Podhorná, uznávaná česká bylinářka a majitelka firmy NADĚJE v Brodku u Konice:

Pobyt na čerstvém vzduchu v zimě přispívá k posílení imunitního systému. Avšak celodenní sportovní aktivita v horském středisku může způsobit i různé obtíže. Jak jim jednoduše předejít?

V první řadě bychom měli stále myslet na prevenci. Ani na horách není dobré zapomínat na pestrou stravu s dostatkem ovoce a zeleniny a pitný režim. Ideální je zázvorový nebo mátový čaj.

Co když mi omrznou ruce nebo tvář? Mohu se také nečekaně spálit prudkým sluníčkem...

Každodenním ranním rituálem na zimní dovolené bývá sledování počasí. Ne každý si uvědomí, že není důležitá pouze samotná teplota, ale také vlhkost vzduchu. Omrzliny mohou v jistých případech vzniknout i při teplotách nad nulou. Samozřejmostí by měla být tedy ochrana obličeje dostatečnou vrstvou krému. Nejrizikovějšími partiemi ke vzniku omrzlin, ale i spálenin, jsou brada, nos a ušní boltce. Omrzliny dále nejčastěji postihují prsty nohou a rukou. Na zřeteli bychom přitom měli mít, že těsné oblečení a boty zvyšují riziko jejich vzniku. Pokud už k poškození kůže dojde, k podpoře její rychlé obnovy můžeme použít olšovou mast. Vhodný je také rakytníkový olej. K ošetření spálenin od slunce lze použít i měsíčkový a třezalkový olej, který pomáhá ke zklidnění a regeneraci kůže.

Občas člověka postihne i zánět spojivek. Jak se zachovat?

Vystavení se slunci může mít neblahý vliv nejen na pleť, ale též na oči. Právě ve velkých nadmořských výškách, v kombinaci se zasněženými svahy, znamená sluneční záření pro oči největší nebezpečí. Zrak bychom proto měli po celý den chránit brýlemi. Mimořádně ostražití musíme být v případě dětí, jejichž oční čočka je k poškození náchylnější. Pokud do lidského oka UV paprsky proniknou, už po půl hodině se může dostavit zánět spojivek a rohovky. Projevuje se zarudlýma očima, pocity cizího tělesa v oku, bolestivostí a slzením. Ke zlepšení zánětlivého stavu očí můžeme využít několik bylin. Především ty, které se vyznačují protizánětlivým působením, jako je například třezalka a gemmoterapeutikum z olše. K celkové regeneraci oka je ideální gemmoterapeutikum z borůvky, jež je pro oči zásadní, užitečný však může být též bělotrn kulatohlavý.

Jednou mi dokonce na vrcholcích hor zalehly uši. Nebylo to nejpříjemnější.

Při dovolené ve vyšších polohách, obzvláště v Alpách, je nutné počítat také se značným převýšením. V důsledku toho dochází mnohdy právě k zalehnutí uší. Někdy po chvíli přijde samovolné uvolnění, jindy může problém přetrvávat několik dní a přecházet v bolest. V tomto případě by mohl ulevit olej z grepových semínek. Stačí jím vytírat vnitřek ucha a boltce. Jako nápomocné se mohou ukázat rovněž třezalkové obklady přikládané na ucho. Ke zmírnění bolesti přispívá též cibulový nebo solný obklad. Při obkladech však pamatujte, že se vždy používá nahřátý šátek.

Co v případě, že má člověk pocit, že na něj „něco leze“?

Na náhlé škrábání v krku a kašel lze použít zábal z anýzu a cibule. Dvě středně velké cibule nakrájíme, přidáme čtyři lžíce anýzu, zalijeme trochou vody a podusíme. Připravenou směs vložíme do šátku a ještě vlahou přikládáme na krk. Pomoci může i jitrocel kopinatý nebo mateřídouška obecná. Základem řešení problému je však likvidace bakterií a virů v oblasti krku. Zde můžeme kromě grepu využít též lichořeřišnici na zničení streptokoků a tinktury z česneku na zlatého stafylokoka. Právě tyto bakterie totiž mohou být původci zánětlivých problémů.

Někde jsem četla, že v zimě nás také více než v létě ohrožuje infarkt. Je to skutečně tak?

Nemoci oběhové soustavy, mezi které se řadí také infarkt myokardu, jsou dlouhodobě nejčastější příčinou úmrtí v České republice. Podle nejnovějších dat Ústavu zdravotnických informací a statistiky ČR (ÚZIS) zapříčinily v roce 2017 přes 49 000 úmrtí. Ve srovnání s Francií jde zhruba o trojnásobně vyšší hodnotu. V zimě navíc riziko infarktu skutečně vzrůstá. Nízké teploty znamenají pro naše srdce vyšší zátěž. V chladném počasí dochází k zúžení cév a tepen. Srdce tak musí více pumpovat, aby udrželo teplo. O tento svalový orgán a cévní systém bychom proto měli náležitě pečovat. Vhodné je věnovat se alespoň trochu pohybu, ale i odpočívat. Sportovat ano, ale s rozvahou a během venkovní fyzické aktivity si dopřávat pravidelné pauzy. Nejen mráz, také silný vítr a vysoká vlhkost mají totiž vliv na naši tělesnou teplotu, potažmo srdeční činnost. Navíc v zimním období bývá ve městech zhoršená smogová situace. Jejím vlivem může dojít k narušení imunity a u slabších jedinců může vést až ke zmiňovanému infarktu. Neznamená to však, že bychom museli celé dny zůstávat v uzavřeném bytě. I přes smog je důležité větrat, a zajistit si tak nový přísun kyslíku.
ÚZIS uvádí, že v roce 2017 se onemocnění oběhové soustavy podílela na počtu úmrtí u mužů ve 40 %, u žen ve 48 %. V průběhu let však dochází k poklesu. Ještě v roce 2015 zemřelo na nemoci oběhové soustavy 42 % mužů a 50 % žen. Podle lékařů postupně mírně klesá také výskyt infarktů. Ty však postihují stále mladší ročníky. Přibývá pacientů do 35 let. Na prevenci by měl tedy dbát opravdu každý bez rozdílu.

Jaká bylinka tedy našemu srdci v této době nejvíce prospěje?

Důležitá je regenerace srdečního svalu a také cév. Tento úkol nám pomůže zabezpečit několik gemmoterapeutik, tedy tinktur z pupenů rostlin. Jírovec maďal zlepšuje kvalitu cévních stěn i periferní prokrvování. Dále je účinný jeřáb oskeruše, který reguluje žilní systém a žilní cirkulaci, kdy potlačuje přetížení žilních stěn a záněty. Při problémech se srdcem a cévami bychom se měli zaměřit na pročištění. K tomu můžeme použít hned několik bylinných tinktur – z pelargonie, gotu koly i echinacey.
Špičku v prevenci cévních chorob představuje jinan dvoulaločný, jinak známý jako ginkgo biloba. Lze jej využít nejen k ochraně před infarktem, ale i před náhlými příhodami mozkovými. Příznivě ovlivňuje srdeční rytmus, zlepšuje prokrvení dolních končetin. Ke zpevnění cév, zvláště ve vyšším věku, můžeme využít gemmoterapeutikum z lnice a bezu černého.

ptala se Eva Brixi