Smyslné na pohled i po ochutnání. Slaďoučká požehnání v rozmanitých tvarech, barvách, vůních. Krása, která vzlíná našimi emocemi, a člověka, který ji dokáže v ten správný okamžik vnímat, pohltí, zasytí, rozkuráží. Sladkosti jako zážitek, který pohladí a vy na něj dlouho vzpomínáte. Ojedinělý dárek k svátku, ozdoba firemního večírku, pohoštění pro svatebčany. Malá pozornost pro majitelku kadeřnictví nebo překvapení pro šéfa, který potají oslavil své šedesátiny. Stáňa Mutlová založila a provozuje PunkRockCakes, designové cukrářské studio, které se specializuje na výrobu luxusních dortů, dezertů a sweetbarů pro jakoukoli příležitost. Záliba a vášeň dala také vzniknout unikátní publikaci, která nese jméno Sladké bary. Ptejte se se mnou:

Jste druhou profesí cukrářka. Jaká je ta první?

Věnuji se reklamě, marketingu, a to na straně klienta. Kreativitu a hravost si tak užívám jak ze strany zadavatele, tak na straně dortů, kde pracuji pro klienty. Výhodou je, že obě profese dokážu vnímat i z opačného pohledu, a to rozhodně není k zahození.

Cukrařina přitahuje mnoho výjimečných osobností, podnikatelek a dává prostor pro tvořivý přístup k řemeslu. Proč jste se dala touto cestou právě vy?

Záleží jen na vás, jak jste kreativní, jak dokážete prodat svoje zkušenosti a schopnosti. Prostě si můžete na vlastní kůži vyzkoušet, jak v praxi (i když v malém) funguje, když si vše od A až do Z řídíte sama. Je to totiž opravdu rozdíl oproti práci v korporaci. Tady pracujete s omezenými zdroji, hlavně časem, kdy po nocích vymýšlíte svoje strategie a postupy a setsakra dobře si musíte rozmyslet, jak s nimi naložíte. Cukrařina je navíc fantastické řemeslo, kde své kreativitě můžete pořádně popustit uzdu a stát se tak trochu návrhářem, malířem, sochařem a můžete si užívat ten parádní pocit, že jak si to uděláte a vymyslíte, tak to také je. Na druhou stranu si musíte zvyknout, že když se něco nepovede, není prostor, kde hledat chyby, jinde než sama u sebe. To je někdy docela tvrdé, ale důležité je se poučit, a hlavně se nikdy nevzdávat! Držím se hesla, že člověk není neomylný, ale rozdíl v lidech je, jestli se poučí, nebo své chyby opakují pořád dokola.

Nebojíte se extrémistických vyznavačů zdravého životního stylu? Čím dál více odborníků také tvrdí, že bílý cukr je společně se stresem zabijákem číslo jedna. Co vy na to?

Já si vůbec nemyslím, že bych tím, co dělám, šla proti trendu zdravého životního stylu, ba právě naopak. Totálně souhlasím s tím, že je potřeba spotřebu cukru omezovat, pečlivě vybírat, jaké potraviny jíte, a dívat se, kde všude je cukr obsažen a kde být nemusí. Zabijákem jsou totiž ty skryté cukry, které do sebe rveme v nekvalitních potravinách a zbytečně slazených verzích jogurtů, nápojů atd. Další věc je kvalita všech surovin, které jsou v takových potravinách obsaženy, výrobky z polotovarů s nejasným původem a složením. Sílící trend, kdy spotřebitel preferuje kvalitu před kvantitou, je jediná možnost, jak se dostat z tohohle začarovaného kruhu. Bude to asi ještě nějakou dobu trvat, ale věřím, že se to bude jen zlepšovat. Poptávka musí stimulovat nabídku, obráceně to nikdy nemůže fungovat! Ale zpátky k vaší otázce. Prostě když budu žít tak, abych do sebe necpala škodlivé cukry, můžu si jednou za čas dát něco kvalitního. Dort beru jako šperk, který pomůže doručit pocit jedinečnosti okamžiku. Moji zákazníci si objednávají dor­ty a sweetbary na různé události, na kterých jim záleží. Chtějí se jednak blýsknout a také ochutnat se svými blízkými kousek luxusního zážitku. Sladkosti by totiž měly být něco výjimečného.

Jiní zase říkají, že mlsat jednou za čas není nic proti ničemu, a že je to dokonce zdravé, a víme také, že mozek cukry potřebuje. A dušička člověka chce být spokojená, nasycená. Když něco dobrého ochutná, o to snázeji se člověku pracuje...

Na špatnou náladu neznám lepší lék než kvalitní horkou čokoládu s pořádným kopcem pravé šlehačky nebo parádní kousek dortu. Müsli tyčinka vám cukry sice dodá také, ale upřímně, ta čokoláda pohladí všechny vaše smysly.

Nebojíte se, že od vás budou jiní kopírovat? Název uhájíte, ochráníte, ale výrobek těžko, doba je už taková.

Pokud byste se tohohle bála, tak to nikdy nemůžete dělat. Bylo by velmi naivní se snažit proti tomu nějak nesmyslně bojovat. V dnešní době sociálních sítí vám na jedné straně zeměkoule někdo vymyslí nový design dortu, a ještě dřív, než je snědený, jej na druhé straně světa vyrobí pět dalších cukrářů. Tak to prostě je. Druhá věc je to, jak takové kopie leckdy vypadají, protože ne vždy, když dva dělají totéž, je to opravdu totéž! Někde jsem slyšela, že „vše, co se kopíruje, je dobré“. Takže mi lichotí, že se lidé snaží kopírovat i moje díla. Pořádám kurzy, kde se mohou naučit různé techniky zdobení, ať už jde o luxusní cupcakes, nebo mé oblíbené PunkArt dorty.

Vaše designové cukrářské studio dokáže vyjít vstříc malé rodinné oslavě stejně tak jako velké firemní narozeninové párty. Kdy máte nejvíc práce?

Nezastavím se celý rok, objednávky mám na měsíce dopředu. Hodně práce na dortech a sweetbarech mám během svatební sezony. Co mě ale možná překvapivě nejvíc zaměstnává, není pečení, ale veškerá administrativa kolem. Objednávky, kalkulace, vymýšlení designu a instalací, prezentace, práce na nových recepturách nebo třeba psaní knížky. Nedávno jsem vydala v nakladatelství SmartPress knížku Sladké bary, jejíž příprava mi zabrala více než rok mravenčí práce.

Co může zájemce udělat pro to, aby si mohl objednat? Může dopředu vidět, ochutnat, seznámit se s nabídkou?

Stačí zvednout telefon, poslat mail či zprávu přes facebook. Komunikuji na všech kanálech. Nemám klasickou „nabídku“, tím, že dělám věci na míru, tak prostě stačí zavolat a formulovat své přání a já ho přetvořím ve sladké dílo. Samozřejmostí je vždy skica a detailní nabídka pro každého ze zákazníků. I v tom jsme jiní. Bylo by příliš jednoduché a nudné udělat galerii hotových výrobků a ty pak prodávat pořád dokola. Jsou klienti, kteří potřebují ukázat na konkrétní fotku a ti jdou do klasické cukrárny. A naštěstí je tu spousta těch, co chtějí něco unikátního, co bude vytvořeno jen pro ně. Fotky z různých akcí najde zákazník na našem fb a instagramu. Webovky mě čekají přes Vánoce, bohužel zde platí přísloví o kovářově kobyle...

Hojně spolupracujete s floristy a decor stylisty. Dobře víte, že emoce, které krásné věci vzbuzují, hrají v lidském životě čím dál větší prim. Tvořit i pomíjivou krásu se prostě vyplatí. Kdo má nakonec větší radost – zákazník, nebo vy?

Když mi dá zákazník volné ruce, tak nejprve mám totální euforii já a pak zákazník. Ráda se s lidmi potkávám a poslouchám jejich přání, abych je pak všechna mohla přetransformovat do toho konkrétního dortu nebo sweetbaru. Vše je o detailech, o designu a o chuti. Výsledek musí být prostě wow, aby všichni hosté byli unešeni a zákazník se mohl dmout pýchou, že právě tento sladký kousek je jen a jen pro něj. Tvoříme vlastně takové zážitky, přesně jak jste psala. Emoce jsou strašně důležité.

Jak si letos vyzdobíte svůj vánoční stůl?

Mám skoro čtyřletou dceru, takže letos to bude v kooperaci. Mája miluje modrou barvu, tak to tipuju na nějaký speciální dekor v modro-bílo-stříbrné! Hlavní je, aby Vánoce nebyly šedivé, což ty naše rozhodně nebudou.

ptala se Eva Brixi

o publikaci Sladké bary čtěte také na www.smartpress.cz