Eva Brixi

Když mlhy uzemňují myšlenky
A láska zebe
Toulám se sama
Přesto vedle tebe
Lesem za humny
S průsvitnými krajkami nebes
Spřádám budoucnost
Z pobledlých listů
Svítí mi cesta k naději
Intuici poslouchám však raději
Zlatavé listí
Vesele šustí
Podzim rozevřel náruč
Bájných tajemství
Zrušil pravdy a hájemství
Jsem trochu nenasytná
Jsem tvoje bytná
Akcie na burze nekonečna
Zjevila se ti ve mně
Ale já už nejsem slečna
A slova vážím jemně
Hlavu si nesu v oblacích
A povznáším se nad sny
Nostalgie plují v zázracích
Podvečer své štěstí pije
Ve svařených kelímcích
Léta běží jako čas
Zakopnout v chvatu nechtějí
Vášeň ještě neopouští nás
Možná snad někdy
Později