Eva Brixi

Tolik chyb jsem udělala
Nevím zda mohou být odpuštěny
Chybovat je lidské
Jenže polovina světa
To jsou ženy
Kdysi dávno jsi recitoval
Jedinou kytku teď zasadím
Místem bude tvůj klín
Kostelní zvony propůjčily sílu nebi
Ozvěny hromů
Zahnaly nás domů
A já napsala ti
Na němou stránku noci
Kde líbat smíš
A co se stane
Když ticho překročíš
Že mé srdce není tvoje břicho
A že tě nechci
Proč miluji své ticho
V mé duši zrají zahrady plné trav
Zelené háje
A za loukou našeho kraje
V kapkách dešťů splav
To všechno po praporcích nebem vlaje
A teď
Odhodlávám se napravit
Co bylo
Třeba se objevíš
A oslovíš mne jako kdysi
Otazníkem po slabikách
Pak odpověď si budem
Po večerech číst si