Eva Brixi

Jen tak mi přistála z nebe prvního prosince
Sněhová vločka na nose
Prý dopis milence
A zchladila mé ego pohádkové královny
Čekám teď na tebe na prince
Jsi můj nehodný
Mé prsty ledové vzkazy rozpouští
A srdce hloupé věčně odpouští
Píšu ti rampouchem
Erotické zkratky na pocukrovaný chodník
Pak už jen vykřičník
Do tvé hrudi
Byli jsme bohatí a budeme chudí
Dobíhám vlastní dech
Morálka nehřeje
Raději studí
Pro milence se otvírají
Dnes za tmy závěje
Na řasy nabírám šibalské zpoždění
Ačkoli nejsem vlak
Zametám tvoje stopy u vrátek
A opilec zpívá si nocí
Že je to tak
Romantika jak film pro pamětníky
Za televizním oknem leží
Hlasitost bezbřehá na každém programu běží
Ve snu vrůstám do tvé dlaně
A kdyby jen to
Je toho ode mne požehnaně
Lásce dávno odzvoněné
Objednávám ty nejrychlejší sáně…