Eva Brixi

Ty krásné české spanilé
Břízy v závoj nevěst oděné
Ty čisté kmeny kolem tratí
Kde se lásky jemně odpoledne ztratí
Když nehlídá je stopa jahod
A Nezvalovy verše náhod
Malá česká nádraží
Dějiny páry odráží
S jiskrami komínů v dálce
Kdysi tady vládly ruce
Plynoucími pohádkami na lokálce
Vzpomínky po kolejích jedou
Nebe modré střídá polibky
Stříbrem maluje déšť výhybky
Hebkými palouky uhání vlak
Nevím zda do světa
Nebo jen tak
Píšťalka času není popleta
Vracím se z přednášky
Myšlenky za oknem míjejí mne
Rojí se další
Dražší
Naivně živit se chci ještě chvíli prací
Možná už to tady bylo
A sem tam se to k nám vrací
věnováno profesoru Milanu Zelenému