Eva Brixi

Slunce se tříští o zrak
A mráz mi řeže zuby
Je průsvitná sobota
Kdesi virtuálně dlíš
Já kmitám v kuchyni
A naplňuji spíž dobrou vůlí
Já žena Ty muž
Večer se potkáme
Konečně už
Prošla jsem zahradu
Nemám na jaro návnadu
Keře mezi polibky
Ještě nevstaly
Petrklíče Čemeřice si pro jistotu přispaly
Jak hodit sítě Jak najít si tě
Ve tvých vlastních stopách
To mi poraď
Ošálit mohu jen sama sebe
Když mne i rukavice zebe
Rozlitý bylinkový čaj
Zalévám horkým dechem
Má dlaň je termoska

Píši ti do mraků vzkaz
Vločkami něhobílými
Jak nevěsta před svým ano
Jsem dospělá jak velké ráno
Bude to poprvé
Co nenastalo pravé poledne

Zazvoň Zavoň a Zaťukej
Neztrácej slova Mne se dotýkej