Čechům, kteří jezdí do Vietnamu, není třeba zvlášť zdůrazňovat, že k tomu nejkrásnějšímu a nejzvláštnějšímu, co mohou ve Vietnamu poznat, docela jistě patří slavná zátoka Halongská. První našinci, kteří v padesátých a šedesátých letech minulého století v její blízkosti pracovali, zdravotníci v nemocnici Vietnamsko-československého přátelství v Haiphongu, jí dali počeštěné jméno Bedalong, podle francouzského Baie d´Halong.

Na ploše 1. 553 km2 je tady roztroušeno 1.960 ostrovů, ostrůvků a strmých skalisek, která tu vytvářejí neobyčejně exotickou a romantickou atmosféru, zvláště v jádru této oblasti, kde na 334 km2 je soustředěno 775 těchto zvláštních převážně vápencových přírodních útvarů, po stamiliony let tvarovaných mořskými vlnami za přílivů a odlivů a krasovými procesy.

Podobné útvary v této části světa nacházíme i na pevnině: v severním Vietnamu v okolí Hoa Lu při jižním okraji delty Rudé řeky a dále na severovýchodě, v jihočínském Kuej-linu. Nikde však nemají takové osobité, pohádkové kouzlo jako v zátoce Ha Long, kde kontrastují s hladinou subtropického moře, jež je od pradávna domovem bohaté mořské fauny a flóry. Není proto divu, že už ve starší době kamenné, zhruba před 20 tisíci lety se na ostrůvcích a v jeskyních vyhloubených ve skaliscích krasovou činností začal usazovat pravěký člověk. Moře i džungle a tropický deštný prales mu zde nabízely dostatek obživy po celý rok. Člověku, který opustil život v jeskyních, tu však členitý terén nenabízí možnost výstavby povrchových sídel, takže většina ostrůvků není už po tisíciletí obydlena a příroda je tu zachována ve svém panenském stavu.

Vláda nezávislého Vietnamu brzy po skončení války proti kolonizátorům začala pečovat o to, aby tato nesmírně cenná přírodní památka zůstala zachována neporušenou i v době průmyslového rozvoje, který už v době koloniální zasáhl přilehlé pobřežní okresy. Vždyť právě tam se nacházejí ložiska kvalitního antracitu, těženého v povrchových dolech, který se stal jedním z prvních vietnamských vývozních artiklů. V roce 1962 byla Halongská zátoka vyhlášena chráněnou krajinnou oblastí a prvořadou přírodní památkou celostátního významu. Už v té době, kdy zahraniční cestovní ruch byl ve Vietnamu jen slabě rozvinut, byly na přilehlém pobřeží vybudovány první hotely a rekreační střediska. Odtud bylo možno podnikat vyhlídkové jízdy mezi ostrovy a obdivovat fantazii rozněcující roztodivné tvary skalisek podobně jako v našich skalních městech, jenže ve zcela jiném měřítku a exotickém prostředí. Již tehdy jsem slýchal výraz „osmý div světa", pocházející pravděpodobně už z doby předrevoluční.

V roce 1994 UNESCO schválilo zařazení jádra Halongské zátoky do seznamu Světového přírodního dědictví podle kritéria č. vii (areál neobyčejné přírodní krásy a estetické hodnoty) a v roce 2000 navíc i podle kritéria č. viii (význačné pokračující geologické procesy ve vývoji zemských útvarů a význačné geomorfologické útvary). To má ovšem velký význam nejen pro zachování a vědecko-kulturní využití této přírodní pamítky, ale i širší význam prakticko-hospodářský, protože zkušenost ukazuje, že památky zařazené na seznam světového kulturního, respektive přírodního dědictví přitahují zejména zahraniční turisty.

Turistický ruch, jak zahraniční, tak zejména domácí, se v posledním desetiletí úspěšně rozvíjí. Ač jde ve Vietnamu o odvětví nové, je velmi perspektivní a směřuje tam značná část zahraničních investic, zejména do výstavby hotelů. V roce 2008 již navštívilo Vietnam 4,2 milionu zahraničních návštěvníků a po výpadku v roce následujícím (3,8 mil.) počet zahraničních návštěvníků v roce 2010 dosáhl 5,0 milionu. Statistické údaje za 9 měsíců letošního roku ve srovnání s rokem předcházejícím ukazují vzestup o 15,5% Turistický ruch se na vietnamském HDP podílí cca 5 procenty. V poměru k počtu obyvatelstva, rozloze země a rozmanitosti kulturních i přírodních atrakcí to však zdaleka nevyčerpává rozvojový potenciál země. Projekce růstu v tomto desetiletí počítají se 7 až 8 miliony zahraničních návštěvníků už v roce 1915 a s 11. až 12 miliony na konci desetiletí. Tak bouřlivý růst ovšem vyžaduje nejen příslušný rozvoj infrastruktury, ubytovacích kapacit a služeb všeho druhu, ale i účinná marketingová opatření. Jednou z předních atrakcí, která se k marketingovému využití přímo nabízí, je ovšem zátoka Ha Long.

To vysvětluje i ohlas, který má ve Vietnamu celosvětová anketa o tak zvaných nových sedmi divech dnešního světa. Toto hlasování na internetu už podruhé organizuje švýcarsko-kanadský cestovatel a filmař pan Bernard Weber. První hlasování o kulturních památkách, které proběhlo k symbolickému datu 7. 7. 2007, má nyní své pokračování, jež kulminuje opět symbolicky k 11. 11. 2011. Tentokrát jde o památky přírodní. Mezi 28 finalistů byla vybrána, jistě právem, i vietnamská zátoka Ha Long. Zda se nakonec ocitne mezi kýženými 7 vyvolenými divy světa, rozhodují ovšem hlasy informovaných a angažovaných účastníků internetové ankety, především mladých lidí a dětí, na www. new7wonders.com. První ankety se podle pane Webera zúčastnilo 100 milionů osob. Ať už je konečný výsledek hlasování takový či onaký, už to, že vietnamská přírodní památka světového významu je zařazena do finále takové soutěže, znamená, že více vstoupí do povědomí světa. Z toho hlediska snad není zanedbatelné ani to, že jedním z hlasovacích jazyků je vietnamština.

Myslíme, že bychom měli zátoce Ha Long dát svůj hlas.

Ivo Vasiljev a Marcel Winter, Česko-vietnamská společnost