Pětina populace má z posledních pěti let zkušenost s pobytovými sociálními službami kvůli neschopnosti se o sebe postarat. Na místo v něm čekali nejčastěji 1 až 3 měsíce, každý desátý si musel počkat více než rok. Průměrná vzdálenost byla 24 km od bydliště.
Česká populace stárne, a to nejvíce ze všech zemí EU. Do roku 2050 by se počet seniorů měl ze současných 2,2 milionu zvýšit na 3,3 milionu. Stejně tak poroste i počet osob, které se o sebe kvůli nesoběstačnosti nebudou moci postarat a budou potřebovat pomoc sociální služby. S nimi má podle aktuálního průzkumu České asociace pojišťoven z posledních pěti let zkušenost (skrze blízké) 18 % Čechů. „Spolu s rostoucím počtem seniorů bude docházet ke stále větší poptávce po specializovaných zařízeních i službách. Na umístění se přitom už nyní čeká řadu měsíců,“ uvádí Petr Koblížek, expert na oblast životního pojištění České asociace pojišťoven.
Nejčastější čekací lhůta (ve 31 %) byla podle průzkumu 1-3 měsíce, každý čtvrtý žadatel musel počkat 3-6 měsíců. Desetina respondentů má ale zkušenost s čekací dobou delší než rok. Délka čekání se přitom liší podle zřizovatele. „V soukromých zařízeních je čekací doba maximálně půl roku, ve státních čekala čtvrtina žadatelů déle,“ upřesňuje Jana Hamanová z výzkumné agentury SC&C, která průzkum realizovala. Již nyní ale podle odhadů odborníků chybí přes 40 tisíc lůžek a čekací doba by se tak mohla ještě prodlužovat. „Bez nové výstavby a vzniku nových kapacit bude zodpovědnost za péči stále více přenášena na rodiny, tzv. na sendvičovou generaci, která již dnes čelí velkému fyzickému, psychickému, ale i finančnímu tlaku. Do budoucna se tato situace může významně zhoršovat,“ vysvětluje ředitel Centra dlouhodobé péče David Pospíšil. Podle průzkumů o nesoběstačného člena rodiny plně pečuje každý pátý, v průměru 37 hodin týdně.
Nejčastějším cílem nesoběstačných seniorů jsou veřejné sociální služby– státní, krajské nebo obecní. Tuto formu reálně využili 2/3 respondentů. Průměrná vzdálenost zařízení od místa bydliště přitom činila 24 km. „Jelikož se poptávka po sociálních službách díky demografickým dopadům bude stále zvyšovat, je nutné podpořit vznik nových kapacit,“ uzavírá David Pospíšil.
(tz)