Knedlíky poprvé spatřily světlo světa před více než 2000 lety v Číně. Historie tohoto pokrmu není příliš zmapována a často jde spíše o dohady a pověsti.

O původ knedlíků se přetahuje celá řada zemí a regionů. Kdy a proč knedlíky zdomácněly na našem území?

Kořeny pokrmu hledejme v Asii
Nejstarší doložené zprávy o knedlících pochází z Číny. Ale víc informací o tom, jak vypadaly a které tradice se k nim vázaly, nemáme. Jisté však je, že bychom se museli vydat nejméně 2000 let proti proudu času, abychom to zjistili.

V Evropě legendy knedlíky zmiňují v souvislosti s rokem 1266 a oblastí Deggendorf. Starostova žena údajně hozeným knedlíkem zahnala špeha vojsk Otakara Přemysla. Podobná historka se váže i k roku 1430 a husitským válkám.

Jak vypadaly a chutnaly nejstarší evropské knedlíky
Šlo spíše o takové malé jednohubky. Měly podobu malých kuliček. O chuti toho moc nevíme. Ale známe suroviny, z nichž se připravovaly. Typicky šlo o maso, ryby a obiloviny. Od 17. století přibyly brambory a na mase se začalo ubírat. Jejich hlavním posláním bylo zasytit. A proto nejspíše nepřekvapí, že šlo původně o jídlo chudých vrstev společnosti. Jak na evropském kontinentě docházelo k výrazné migraci, šířily se po území i první knedlíkové recepty. Kdo by chtěl do knedlíkových dějin více proniknout, může se poohlédnout po publikaci Knedlík – Kloss – Knödel aneb Knedlíkové nebe, kterou v roce 2009 vydalo Muzeum Cheb.

Historie v českých zemích
Prvopočátky knedlíků na našem území jsou dost nejasné. Ovšem 18. století už nabízí lepší představu. Docházelo k masovému a spontánnímu rozšíření zejména nejrůznějších variant bramborových knedlíků dochucených tím, co hospodářství nabídlo. Šlo o to vařit ze surovin, které byly v tom kterém regionu dobře dostupné. Takže se brzy vedle kaší, polévek a pokrmů z obilovin staly stabilní součástí jídelníčku tehdejších širokých vrstev. V tomto období se, pravděpodobně metodou pokusů a omylů zrodila řada regionálních receptů.

Dnes preferujeme vybrané kvalitní suroviny a hezký vzhled. Ale v období počínajícího novověku to bylo vedlejší. Dokud jste se nestali hosty na zámku. V zámecké kuchyni knedlíky nehrály úlohu levného, dostupného a sytivého hlavního jídla, nýbrž přílohy k masu, která musela dobře chutnat i vypadat.

Kdy se u nás poprvé objevil kynutý knedlík
Kynuté knedlíky byly historicky rozšířené ve východních Čechách. Nejčastěji se těsto plnilo ovocem nebo povidly. Velký rozmach kynuté knedlíky zaznamenaly až 19. století, kdy se staly významnou součástí měšťanské kuchyně. O tom, jak se mezi měšťany vařilo, víme hodně od Magdaleny Dobromily Rettigové, která se do knedlíkového dědictví v našich zemích významně zapsala. Ale historii tohoto pokrmu ovlivnily i tisíce bezejmenných lidí, díky nimž se recepty v rodinách předávaly z generace na generaci.

Divoká doba porevoluční
Knedlík v českých domácnostech patřil ještě před rokem 1989 k hojně využívaným přílohám i hlavním chodům. V porevolučních letech se trh otevíral nejrůznějším novinkám a tradiční přílohu začaly částečně vytlačovat výrobky, které sem proudily ze západní Evropy. Společně se změnami životního stylu a touhou objevovat to „exotické“, co tuzemští spotřebitelé dosud neznali, se dostal knedlík do svízelné pozice.

Stala se z nej levná, mnohdy nekvalitní příloha, která právě pro lacinou a nenáročnou přípravu zdomácněla v řadě hospod. Z druhé strany to knedlík schytával jako přežitek minulých dob, který má prachbídnou nutriční hodnotu a rozhodně by se na jídelníčku člověka vyznávajícího zdravý životní styl neměl objevovat víc než jednou za kvartál.

Knedlíkový happy end
Ale tento pokrm měl i štěstí. Babičky a dědečkové své know-how, jak ho připravit, předávaly svým dětem a snad ještě s větším nadšením vnoučatům. Co by to bylo za prázdniny u prarodičů bez ovocných nebo špekových knedlíků, bez typické trojkombinace knedlo-vepřo-zelo?

Knedlík zakotvil v srdci šéfkuchaře Petra Kosinera podobně. Babičce s chutí asistoval, když na tuto přílohu zadělávala. I Vladimír Zikmunda si v mládí ke knedlíkům a jejich přípravě našel cestu. A v roce 2013, kdy se na knedlík lidé často dívali spatra, vznikla firma Knedlíky Láznička. U jejího zrodu stál šéfkuchař Petr Kosiner společně s manažerem a investorem Vladimírem Zikmundou. Od té doby knedlíky povyšují na umění a dělají jim čest. Všímají si toho koncoví zákazníci i gastro provozy včetně cateringových společností.

Dnes jich nabízí více než 100 druhů, ve stálé nabídce mají 43 druhů. Jejich ovocné knedlíky z kunratických jahod nebo kombinace lesních a kanadských borůvek jsou vyhlášené. Bramborové se rozplývají na jazyku a karlovarské překonávají veškerá očekávání. S Brynzáky nebo Pikantními dýňovými nočky okouzlují i ty, kteří ke knedlíkům měli vlažný vztah. Jejich dobroty už 33krát získaly ocenění Česká chuťovka. A vedle toho stojí také za Velkou knedlíkovou kuchařkou. Zatracovanému pokrmu otevírají dveře na český talíř. To je knedlíkový happy end.

(tz)