Veronika WimmerováChlebu se říká „boží dar“ a lidé vědí proč, stal se základní složkou jejich výživy. A čerstvé slané či sladké pečivo patří nejen k bohaté snídani, ale je neodmyslitelnou součástí našeho jídelníčku. Pekařský obor prožil s rozvojem volného trhu svou renezanci, ale ohrožují ho i některá rizika, k nimž patří zejména nedostatek odborných pracovníků. O současnosti a budoucnosti pekařiny jsme si povídali s Veronikou Wimmerovou, jednatelkou firmy Zeelandia Česká republika, spol. s r.o.

Máme se bát, že řemeslo pekařské vymře po meči a po přeslici?

Osobně si myslím, že v žádném případě. Jde o prastarou činnost, kus naší historie, základní obživu... Těžko si představit, že budeme mít jen plně automatizované vysokokapacitní linky bez zásahu lidské ruky. Vždy se najdou jedinci, kteří budou chtít potěšit svým pekařským výtvorem rodinu, přátele, sousedy, lidi z blízkého okolí nebo kohokoli, kdo má chuť na řemeslný chléb či další kousek poctivého pečiva.

S obnovením soukromých pekáren se na pultech objevily kvalitnější výrobky v daleko pestřejším sortimentu. Co žene tento obor kupředu, a co mu svazuje ruce?

Obor žene kupředu hlavně profesionalita a um pekařů, jejich invence, nadšení a poctivá práce. K tomu se přidávají spotřebitelé se svým zájmem o chutné a nutričně bohaté pečivo. Objevují se i vlivy ze zahraničí, a klienti tak chtějí větší rozmanitost a výběr v pečivu, například různé bagety, ciabatty, donuty či pita chleby nebo regionální speciality. Omezení bránící rychlejšímu rozvoji je vysoká náročnost na investice do strojů a zařízení, vysoká cena energií – pekaři využívají hlavně plynové pece – v porovnání s relativně malými maržemi pekařů oproti jiným potravinářským oborům. Obecně se dlouhodobě řeší také nedostatek pracovní síly, ale to je problém celého výrobního sektoru.

Zeelandia se stala nepostradatelným partnerem pekařských mistrů i velkokapacitních provozů. V čem vidíte největší přínos této spolupráce?

Vždy máme zákazníka na prvním místě a pomáháme mu s rozvojem výroby. Nabízíme jak pekařské a cukrářské směsi, přípravky a ovocné náplně ze standardního portfolia, tak i výrobky připravené na míru jednotlivým zákazníkům podle požadavků jejich provozu. K tomu máme vystavěný rozsáhlý tým, v jehož centru jsou naši obchodní zástupci, technologové a vývoj. Vždy přijedeme, vyzkoušíme, doporučíme nejvhodnější technologický postup a aplikační receptury. Zároveň neustále zkoumáme a vyvíjíme nové postupy s cílem maximálně usnadnit zákazníkům jejich práci. Obohacujeme se totiž navzájem, i my se učíme od nich. Naší výhodou je i silné zázemí v mateřské holandské organizaci a sesterských společnostech. To vše používáme ve prospěch českého zákazníka, ať už je malý, nebo velkokapacitní.

Pomáháte i s přípravou mladého pokolení? A jak byste hodnotila ty, kteří budou rozvíjet slavnou pekařskou tradici dál?

Část mladých lidí, kteří se chtějí vyučit pekařem nebo cukrářem, jsou z rodin, kde je toto řemeslo tradicí a oni v ní pokračují. Další část studentů si k oboru našla cestu sama. Je pravdou, že zájem by mohl být vyšší. Hodně však pro obor dělá Svaz pekařů a cukrářů, který má bohatý program spolupráce s učebními obory a školami. Ale ano, i my se snažíme co nejvíce zapojit. Pořádáme a jezdíme na různá školení a semináře do škol, přispíváme cenami do soutěží, dáváme suroviny zdarma.

Čím si vás obor získal, co vám dal a co chcete dát vy jemu?

Lidé, kteří v oboru pracují, jsou opravdoví dříči a srdcaři. Nepotrpí si na prázdné fráze, zajímá je hlavně výsledek a tím je dobře vypečený křupavý chléb, kobliha s bohatou náplní, žitný rohlík – v podstatě cokoliv, co voní a chutná.

A vaše přání nebo vize?

Aby otázka, jestli pekařský obor může vymřít, nemusela být již nikdy v budoucnu pokládaná.

hodně zdaru pekařům
a jejich spolupracovníkům
popřál Pavel Kačer