Kvůli plýtvání a ztrátám ve fázi výroby a distribuce přijde nazmar až 2,5 miliardy tun potravin ročně, potravinový odpad je přitom významným zdrojem skleníkových plynů. Oproti situaci před pandemií si nyní problém uvědomuje více než dvojnásob spotřebitelů. Ti by uvítali větší iniciativu ze strany výrobců a prodejců, ukázal průzkum konzultační společnosti Capgemini.

Na celém světě se ročně vyhodí až 2,5 miliardy tun potravin ještě předtím, než se stihnou spotřebovat – to je asi 40 % globální potravinové produkce. Pokud bychom ztráty a plýtvání dokázali snížit o polovinu, celkem 811 milionů lidí na planetě, kteří v současné době trpí podvýživou, by mělo co jíst. Kdybychom plýtvání dokázali zamezit úplně, odstranili bychom zdroj 8–10 % celosvětových emisí skleníkových plynů, které vznikají vlivem potravinového odpadu. Optikou národních znečišťovatelů je odpad z potravin po USA a Číně třetím největším původcem znečištění na světě.

Spotřebitelé chtějí být šetrnější, ukazuje průzkum

Ze zprávy Výzkumného institutu Capgemini s podtitulem „Proč je plýtvání potravinami problém všech“ vyplývá, že informovanost spotřebitelů ohledně plýtvání vzrostla mezi lety 2020 a 2022 více než dvojnásobně – z 33 % na 72 %. Na prvním místě mezi důvody zvýšeného zájmu se nachází úspora nákladů (56 %), následují obavy z hladu ve světě (52 %) a klimatické změny (51 %). Celkem 52 % respondentů průzkumu uvedlo, že šetrnost patří k jejich běžnému životnímu stylu.

Zpráva Capgemini také ukázala, že ačkoliv si vlastní podíl na plýtvání uvědomuje až 60 % spotřebitelů, necelé dvě třetiny (61 %) by ocenily větší angažovanost ze strany výrobců a prodejců.

„Plýtvání potravinami je skutečně jeden z nejpalčivějších globálních problémů. Nejvíce potravinových ztrát vzniká ve výrobě a distribuci – celosvětově je to asi 1,5 miliardy tun. V Capgemini se mimo jiné zaměřujeme na to, jak tyto ztráty i plýtvání eliminovat prostřednictvím technologických řešení,“ uvádí Martin Maláník, Head of Market Segment v Capgemini Česká republika.

Technologie pomohou snížit ztráty i plýtvání

Capgemini doporučuje tři hlavní kroky, k jejichž realizaci mohou přispět právě technologie. Patří sem zapojení spotřebitelů a zaměstnanců do iniciativ, které se problému věnují, spolupráce napříč hodnotovým řetězcem a nastavení a sledování metrik souvisejících se ztrátami a plýtváním. Technologie mohou společnostem pomoci s motivací zaměstnanců, informováním spotřebitelů, vytvořením inteligentního dodavatelského řetězce i efektivnějším měření a vyhodnocení potravinových ztrát či plýtvání.

Podle „Definice potravinových ztrát a plýtvání“ Programu OSN pro životní prostředí:

Potravinové ztráty se týkají potravin, které se rozlijí, zkazí či jinak dojde k jejich ztrátě, nebo jejichž kvalita a hodnota se zhorší, než se dostanou do konečné fáze výrobku. Ke ztrátám potravin obvykle dochází ve fázi výroby, po sklizni, během distribuce nebo při zpracování.

Plýtvání potravinami se týká potravin, které se staly spotřebním produktem, ale k jejich spotřebě nedošlo. K plýtvání potravinami může docházet z různých důvodů:
Čerstvé produkty, které se odchylují od svého optimálního stavu, například tvarem, velikostí nebo barvou, jsou často odstraněny z dodavatelského řetězce během třídění.
Potraviny, které se blíží datu spotřeby nebo jej překročily, spotřebitelé odmítají a/nebo je z prodeje vyřazují maloobchodníci.
Velké množství zdravých a poživatelných potravin se často ukáže nadbytečným a následně se vyhodí v domácnostech nebo stravovacích zařízeních.

(tz)