Vyvážený jídelníček by měl obsahovat kolem půl kilogramu ovoce a zeleniny každý den. Zařadit do něj jablka, švestky, cibuli, brambory nebo rajčata z domácí produkce, které jsou zdrojem vitaminů, minerálních látek, vlákniny a antioxidantů, však je a bude stále náročnější. Tuzemským pěstitelům se produkce ovoce a zeleniny vyplácí stále méně a Zelinářská unie Čech a Moravy a Ovocnářská unie České republiky odhadují, že v letošním roce se pěstební plochy sníží o další jednotky procent.

Cibule má v Česku dlouhou tradici, a i proto si tato plodina vysloužila přezdívku královna české kuchyně. Jde o nejčastěji konzumovaný druh zeleniny hned po rajčatech, její spotřeba dosahuje podle oficiálních statistik 12,3 kilogramu na osobu za rok. Pro pěstování cibule jsou v tuzemsku zkrátka ideální podmínky, přesto se její soběstačnost pohybuje na úrovni pouze kolem 45 procent. Proto je k uspokojení poptávky na českém trhu nezbytné tuto plodinu dovážet, a to především z Nizozemska, Slovenska a Německa, ale i z mnohem větších vzdáleností, jako jsou Egypt nebo Nový Zéland. To může představovat do budoucna velký problém, protože globální ceny cibule rostou a některé státy dokonce přistoupily kvůli obavám z jejího nedostatku k omezení vývozu.

„Nedostatek a vysoké ceny cibule jsou důsledkem potravinové závislosti České republiky. Čím více jsme závislí na jejím dovozu, tím zranitelnější jsme vůči cenovým výkyvům a tím více si zaděláváme na problémy se zásobováním domácího trhu. Naše zásoby české cibule nyní činí zhruba 2 tisíce tun, přičemž do další sklizně na přelomu června a července je k uspokojení poptávky zákazníků potřeba přibližně 40 tisíc tun. Toto množství budeme muset dovézt ze zahraničí a je otázkou odkud a za kolik. Jisté je, že na to doplatí český zákazník,“ říká předsedkyně Zelinářské unie Čech a Moravy Monika Nebeská. Zemědělské ceny cibule rostou také na domácím trhu, nicméně stále tvoří pouhou polovinu z částky, kterou zaplatí spotřebitelé v obchodech.

S podobnými problémy se potýkají také pěstitelé ostatních druhů zeleniny a řada z nich – především těch menších – zvažuje, že podnikání v tomto oboru omezí, nebo s ním úplně skončí. Zelinářská unie Čech a Moravy odhaduje, že z loňských 11,6 tisíc hektarů se plochy profesionálního pěstování zeleniny sníží o 5 procent. Snižuje se tak i druhová rozmanitost českých polí.

Obecně lze říci, že tuzemský trh je charakteristický nízkými výkupními cenami nejen zeleniny, ale také ovoce. Dalším odstrašujícím příkladem, kam směřuje kvůli nízké rentabilitě česká zemědělská prvovýroba, jsou jablka. Pro pěstování tohoto nejoblíbenější druhu ovoce, jehož spotřeba činí podle oficiálních statistik 25,2 kilogramu na osobu za rok, jsou v Česku rovněž ideální podmínky. Přesto se soběstačnost v produkci konzumních jablek pohybuje podle Ovocnářské unie České republiky mezi 40 až 60 procenty v závislosti na objemu sklizně a spotřebě. Na českém trhu je aktuálně dostatečné množství tohoto druhu ovoce, a to přibližně 30 tisíc tun, ale pěstitele jablek dlouhodobě drtí levná a předotovaná konkurence ze zahraničí. Nechávají si ji dovážet především z Polska velké obchodní řetězce, navíc za cenu vyšší uhlíkové stopy. V loňském roce se na evropském trhu hromadily přebytky polských jablek, které byly původně určené pro východní trh, nicméně směřovaly kvůli válce na Ukrajině na český trh. To vytvořilo tlak na zlevňování jablek a podráželo výkupní ceny, za něž prodávali čeští zemědělci. Jablka na pultech zlevnila v loňském roce podle oficiálních statistik o procento oproti předešlému období, zatímco farmářská cena jablek se za stejné období propadla o deset procent.

Náklady českých pěstitelů na hnojiva, přípravky na ochranu rostlin, pohonné hmoty, energie, mzdy a další položky se však zvyšovaly, a to meziročně o vyšší desítky procent. Ovocnářská unie České republiky odhaduje na každém kilogramu jablek ztrátu 4 koruny, což znamená v přepočtu celkovou ztrátu pěstitelů jablek za loňský rok ve výši 250 milionů korun.

„Pěstitele jablek i dalších druhů ovoce to vede k úvahám o omezení produkce a někteří již začali vyklučovat sady. Jen za poslední dekádu a půl zmizelo z české krajiny 2,5 milionu ovocných stromů, především jabloní. V letošním roce dojde patrně k dalšímu poklesu z loňských 12,2 tisíce hektarů o dalších 10 procent. Utrpí tím nejen čeští zákazníci, ale i pestrost české krajiny,“ sděluje předseda Ovocnářské unie České republiky Martin Ludvík.

Agrární komora České republiky se situací zabývá a pravidelně ji konzultuje s profesními svazy i státní správou. „Opakovaně jsme vyzvali vládu ke snížení sazby DPH na základní potraviny, která patří k nejvyšším v Evropské unii. Je však třeba ohlídat, aby se toto snížení skutečně projevilo na spotřebitelských cenách a nepřispělo jen ke zvýšení zisků obchodních řetězců. Současně by snížení DPH na základní potraviny pomohlo odbytu kvalitních domácích potravin, a tím přispělo ke zlepšení situace českých zemědělců a potravinářů. Chceme také navrhnout úpravy zákona o cenách,” uvádí prezident Agrární komory České republiky Jan Doležal.

(tz)

Ilustrace Pixabay.com