Prudký propad reálných příjmů domácností se výrazně podepisuje i na tom, jak zdravě se Češi stravují. Z průzkumu stravovacích návyků FOOD, který se konal na vzorku více než 5700 respondentů, vyplynulo, že téměř 60 procent lidí si vyvážené a zdravé jídlo dopřává méně často než v předchozích létech. Čtvrtina z nás se nyní zdravě stravuje jen velmi zřídka nebo dokonce vůbec. Naopak zlepšení stravovacích návyků hlásí jen tři procenta lidí. Celoevropský projekt FOOD, jehož Edenred je součástí, je organizován Evropskou unií.

Graf: Zdravé a vyvážené jídlo, které je obvykle dražší než klasické, si v porovnání s dobou před prudkým růstem cen

Hlavní důvody negativního vývoje jsou přitom dva. Kromě toho, že velká část Čechů nyní na jídle musí šetřit, v zdravém stravování jim brání i nedostatečná nabídka ze strany restaurací. Ty totiž nabídku zdravých jídel omezují. Co je k tomu vede? Téměř dvě třetiny restauratérů v průzkumu FOOD uvedlo, že vaření zdravých jídel je dražší, 37,5 procenta pak tvrdí, že takové pokrmy jsou náročné na přípravu a zaberou příliš mnoho času. Restaurace se zkrátka nyní obávají, že by dražších zdravých jídel neprodaly dostatek, a tak se raději soustředí na klasické pokrmy.

Data ale ukazují, že negativní přístup ke zdravé stravě mnohdy nemusí být pro restauratéry výhodný. „Z průzkumů mezi strávníky vyplývá, že čtyři z deseti Čechů si opravdu nechtějí nebo nemohou v souvislosti s růstem životních nákladů za zdravá jídla připlácet. Většina strávníků by ale byla ochotna za kvalitní, zdravý pokrm nějakou korunu navíc vydat. Nejčastěji jsme ochotni utratit do deseti procent navíc v porovnání s tím, kolik stojí jídla klasická,“ konstatuje ředitelka firemních vztahů Edenredu Aneta Martišková.

Kvůli omezené nabídce restaurací lidé svou „potřebu“ zdravě se najíst řeší tak, že zdravá jídla připravují doma. Buď přímo vaří zdravé víkendové obědy, nebo si tato jídla navaří a berou s sebou do práce v krabičkách. „V 85 procentech si dnes Češi připravují zdravé jídlo doma, naproti tomu v restauracích ho vybírají jen ve 4 procentech případů,“ doplňuje Aneta Martišková.

Největší skupina lidí jí zdravá jídla 1–2x týdně, většinou v klidu domácnosti, o víkendu. V pracovních dnech se pak stravujeme hůře, což není příliš optimistické. Konzumace lehčích a vyvážených jídel v pracovní dny se totiž odráží nejen na lepším zdravotním stavu, ale i pracovní výkonnosti zaměstnanců.

„Zdravá strava by měla tvořit základ našeho jídelníčku a určitě bychom ji neměli odkládat jen na víkend. Jedním z řešení je připravit si jídlo doma a nosit si ho s sebou do práce v krabičce. Nemusí to ani zabrat příliš času a připravit si k obědu například kuskus s tuňákem nebo mozzarellou a zeleninou zabere 5 minut a lze to připravit dokonce i přímo v práci. Důležité ale je, aby i v restauracích byla nabídka vhodných jídel. Bohužel je stále zažité, že co je zdravé, je drahé. Vůbec to ale nemusí být pravda a existuje celá řada zdravých surovin, které patří naopak mezi ty levnější. Problém vidím spíše v tom, že je lidé (včetně kuchařů v restauracích) neumí používat a raději připraví své klasické osvědčené recepty. Na našem webovém portálu STOBklub jsme měli celý podzim seriál o levném stravování, kde jsme se snažili ukázat, že i při vyšších cenách potravin se určitě lze stravovat zdravě. Součástí bylo i plno zdravých receptů, kde lze čerpat inspiraci,“ říká Hana Pávková Málková ze společnosti STOB.

Grafy:

a. Průzkum mezi strávníky

Zdravé a vyvážené jídlo, které je obvykle dražší než klasické, si v porovnání s dobou před prudkým růstem cen

Zdravá/vyvážená jídla nejčastěji:

Oběd, který je zdravý/vyvážený si v týdnu dopřáváte:

Jste ochotni si připlatit za kvalitně připravovaná zdravá a vyvážená jídla?

b. Průzkum mezi restauracemi

Příprava zdravých/vyvážených jídel je dražší?

Vaření zdravých/vyvážených jídel zabere více času