V aktuálním období začíná Česko ve větším měřítku pokrývat první sníh a teploty místy klesají průměrně k -5 °C. Zejména ve městech se lidé začínají potýkat s nenápadnými kluzkými místy oproti loužím, případně s náledím na chodnících. Právě v důsledku náledí se v nemocnicích objevili první pacienti s pohmožděninami, poraněními svalů, vazů a kloubů či zlomeninami. Zejména starším a méně mobilním osobám proto lékaři v případě náledí doporučují, aby raději omezili vycházení ven.

Se zimou a souvisejícím náledím jsou spojeny pády, které v mnoha případech způsobují nepříjemné pohmožděniny a zlomeniny. Ohroženi jsou zejména lidé vyššího věku a lidé s omezenou mobilitou. Nejčastěji se jedná o zlomeniny dolních končetin, avšak pozadu nezůstávají ani zlomeniny v oblasti zápěstí, lokte a ramene. Nebezpečné je poranění vazů a kloubů, jejichž hojení bývá komplikovanější. Při zranění kloubů nejsou výjimkou trvalé následky, jako je omezení jejich hybnosti a bolestivost.

Zlomeniny nezřídka mohou souviset také s osteoporózou. „Osteoporóza je velmi časté chronické onemocnění vyznačující se zvýšenou křehkostí kostí a vysokým rizikem vzniku zlomenin. Osteoporotické zlomeniny se dočká přibližně každá 3. žena a každý 5. muž po 50. roce věku. Onemocnění probíhá dlouhou dobu bezpříznakově a postihuje kosti celého těla. Prvním klinickým příznakem bývá až zlomenina po nepřiměřeně malém úrazu (zvednutí těžšího břemena, pád z výšky stojícího člověka), která by u zdravého jedince nevznikla. Taková prodělaná zlomenina znamená již pokročilou osteoporózu a vysoké riziko dalších zlomenin. Mezi typické osteoporotické zlomeniny patří zlomeniny obratlů, zlomeniny dolního úseku předloktí – „zápěstí“, zlomeniny žeber a zlomeniny v oblasti kyčle. Zlomeniny, zvláště obratlů a kyčle, přinášejí významné zdravotní komplikace, zhoršení kvality života i úmrtí. Proto je důležité se zaměřit na včasnou diagnostiku snížené kostní hustoty (pomocí denzitometrického vyšetření), léčbu a v neposlední řadě na prevenci v podobě dostatku vápníku, vitamínu D a pravidelné pohybové aktivity. Vyšetření kostní hustoty (denzitometrii) je možno absolvovat v rámci našeho pracoviště. Následné přijetí pacientů s osteoporózou do péče je u nás samozřejmostí“, říká MUDr. Olga Hudáková, Ph.D. z osteologické ambulance Polikliniky IPP.

Jak předcházet uklouznutí na náledí a následnému zranění

Nejlepší ochranou je prevence. Při náledí by tedy lidé měli nosit kvalitní a pevnější obuv s protiskluzovou podrážkou a na přechodu pro chodce počítat s tím, že bílé pruhy bývají při náledí či dešti obzvláště kluzké. Ke zvýšení bezpečnosti je možné použít i nasazovací hroty na podrážky či hole. Velmi důležité je také teplé oblečení. U zahřátých a prokrvených svalů se totiž snižuje riziko jejich natažení či natržení. Důležitá je pak pravidelná fyzická aktivita, která snižuje jak riziko pádu, tak i následné zlomeniny.

Léčba zlomenin

Pokud dojde ke zlomenině, je třeba kost znehybnit fixací. V případě vzájemného posunu úlomků kostí a zakřivení končetiny je nutné kost před fixací nejdříve uvést zpět do původního postavení (tzv. zreponovat). Při komplikovanějších zlomeninách se musí přistoupit k operačnímu řešení. K zajištění správného vzájemného postavení částí kostí se používají kovové dráty, šrouby a dlahy upevněné přímo ke kostem. U zlomenin v blízkosti kloubů, zejména v oblasti horní části kosti stehenní, je v některých případech nejlepším řešením umělá náhrada celého kloubu, tzv. totální endoprotéza. Nedílnou součástí léčby zlomenin je následná dobře načasovaná fyzioterapie pod vedením zkušeného fyzioterapeuta se snahou posílit ochablé svalstvo, dosáhnout původního rozsahu pohybu kloubů a obnovení správné funkce pohybového aparátu doplňuje Mgr. Simona Hájková, Ph.D., vedoucí Centra pohybové rehabilitace Polikliniky IPP.
Celkovou léčbu je vhodné doplnit užíváním vápníku, hořčíku a vitamínů D3 a K2. Zlepšení hojení zlomenin je možno také podpořit přípravky s enzymy urychlujícími procesy hojení a regeneraci tkání.

(tz)