Podle průzkumu agentury Research Dive zaznamenává světový trh rostoucí poptávku po ekologických a energeticky účinných budovách. To se odráží také na výběru materiálů. Zatímco u nábytku dominuje díky své odolnosti dřevo, u okenního stínění uživatelům ekologičtější domov zařídí spíše hliník a moderní technologie. Například žaluzie napojené na systém vytápění dokážou ušetřit až 30 procent nákladů.

Téměř každý chce při nesnesitelných venkovních teplotách co nejlépe zastínit okna tak, aby do interiéru vpustila jen minimum světla. Ať už se jedná o závěsy, žaluzie či rolety, trh nabízí rozmanitá řešení i při výběru jejich materiálu. Podle studie časopisu International Journal of Sustainable Built Environment, která mapovala poptávku interiérových designérů po udržitelných produktech, je dokonce v oblasti okenního stínění zájem o žaluzie ze dřeva či bambusu, stínění z tkanin a přírodních látek nebo jiných komponentech vyrobených z plně recyklovatelných a obnovitelných materiálů.

Přestože přírodní materiály reflektují ekologický styl bydlení, jejich majitelé musí počítat s tím, že vyžadují více péče. Dřevěné či bambusové žaluzie totiž většinou zachytí více prachu než žaluzie z hliníku. Jejich čištění se však musí provádět opatrně, dřevo by nemělo přijít do kontaktu s větším množstvím vody, vlhkost by ho totiž mohla nenávratně poškodit. Lamely by navíc měly být pravidelně ošetřovány speciálními nátěry, které obsahují impregnační složku a UV lak. Díky nim si dřevo uchová původní odstín a je odolnější vůči slunečnímu záření, větru i vlhkosti.

Hliníkové žaluzie jsou oproti tomu sice dražší, vyžadují však jen minimální péči a dřevo předčí také svou životností. „Výběr kvalitního a odolného materiálu je nicméně klíčový především pokud jsou žaluzie umístěné venku. Venkovní stínění je totiž často vystaveno přímému slunečnímu záření, povětrnostním podmínkám i změnám počasí. Tyto faktory mohou negativně působit na jeho vzhled i životnost,“ vysvětluje Petr Přichystal ze společnosti Lomax, která se věnuje produkci stínící techniky.

Venkovní stínění vyžaduje hlavně odolnost

U venkovního stínění se proto lidé většinou setkají s hliníkovými lamelami, které díky svému stálému tvaru vždy dobře dovírají. „Ojediněle se pro výrobu venkovního stínění používá také dřevo. To se ale po určité době působením povětrnostních vlivů deformuje a lamely se kroutí. Uživatelé tak potřebují častější servis, nebo se musí smířit s tím, že stínění ztratilo jednu ze svých hlavních předností, a to dům pasivně ochlazovat,“ vysvětluje Přichystal s tím, že v takovém případě se investice na ochlazování domácnosti výrazně prodraží, ať už kvůli pravidelným opravám nebo nutnosti pořídit zařízení pro aktivní chlazení, například klimatizaci.

Žaluzie by totiž kromě ochrany soukromí a usměrňování intenzity světla měly také umět regulovat teplotu během letních měsíců. Zatímco interiérové stínění sluneční svit pouze odkloní, s teplem, které proudí do místnosti si neporadí. „V Česku je venkovní stínění aktuálně velmi žádané. Nejen proto, že vytvoří stín v interiéru, ale zároveň do něj nepustí prakticky žádné teplo. Množství zadržené tepelné energie totiž dosahuje až 94 %,“ popisuje Přichystal.

Dodává, že obliba venkovní stínicí techniky bude i kvůli vyšším nárokům na energetickou úspornost nových výstaveb do budoucna ještě pokračovat. „Kvůli stoupajícím cenám energií se lidé začínají ohlížet po řešeních, které jim přinese větší energetické úspory. Díky venkovnímu řešení se uživatelé ve výsledku například mohou vyhnou pořízení klimatizace, která patří mezi zařízení s vyšší spotřebou energie a vzduch zatěžuje velkým množstvím emisí,“ říká Přichystal.

Podle analytiků společnosti Research Dive je totiž poptávka po ekologických a energeticky účinných stavbách mezi spotřebiteli rok od roku vyšší. Rostoucí oblibu automatických řešení ostatně potvrzuje i společnost Lomax. „Ještě větších úspor energií lidé dosáhnou, pokud venkovní stínění připojí na systém vytápění. Světelná čidla potom rozpoznají, že vysvitlo slunce, a rolety či žaluzie vytáhnou. Interiér se tak ohřeje přirozeně díky slunečnímu svitu,“ dodává Přichystal. Moderní technologie tak šetří energie a tím i snižují zátěž na životní prostředí.

(tz)