„Tradičně pro nás bývá MDŽ příležitostí vyhodnotit, jaké postavení mají ženy na trhu práce, zda jsou rovnoprávně odměňovány, nebo jaké příležitosti mají v kariérních rolích. Nutně se ale nově musíme zamýšlet nejen nad tím, jak můžeme pomoci ženám (a matkám) v práci, ale také nad tím, jak můžeme pomoci ženám, které byly nuceny opustit svůj domov z důvodu válečné agrese na Ukrajině. Ženy mohou a chtějí pracovat, mají ty správné požadované dovednosti. Často ale svůj potenciál nemohou v práci realizovat z důvodu nedostatečné flexibility nebo podpory,“ říká Jaroslava Rezlerová.

Proto jsme se zeptali zaměstnavatelů, zda a jak podporují ženy v práci, jaké jsou jejich cíle v oblasti rovného odměňování žen a mužů nebo v oblasti zastoupení žen na manažerských a seniorních pozicích. V porovnání s ostatními evropskými zeměmi na tom nejsme v České republice nejlépe.

86 % českých firem nějakým způsobem měří genderovou rovnost ve své organizaci. 46 % měří rovnost v odměňování, počty zaměstnanců s různými zkušenostmi nebo z různého prostředí na vedoucích pozicích měří 25 % firem. Počet žen v managementu firem a počet žen na pozicích, kde tradičně dominují muži zjišťuje 14 % zaměstnavatelů a počet žen na vedoucích pozicích měří pouze 13 % českých firem.

Z průzkumu zaměřeném na zkoumání preferencí žen v zaměstnání vyplývá, že jsou pro ně nejdůležitější tři faktory flexibility práce: možnost zvolit si čas začátku a konce pracovní doby (49 %), více dní dovolené (33 %) a plně flexibilní možnost pracovního místa (33 %).

Oproti tomu pouze pětina firem v ČR podporuje flexibilitu v práci, vyšší flexibilita (32 %) je v sektoru bankovnictví, financi pojišťovnictví a realit, 21 % pak v maloobchodu a velkoobchodu, a spíše ve velkých společnostech.

Centrum pomoci ukrajinským válečným uprchlíkům

Jsme v úzkém kontaktu s ukrajinskými uprchlíky. 3. března 2022 jsme vytvořili Centrum pomoci Ukrajině, které poskytuje válečným uprchlíkům právní pomoc a pomáhá jim najít ubytování a práci. Spustili jsme informační kampaň zaměřenou na ukrajinské uprchlíky, rodiny našich zaměstnanců, klienty uprchlických center a vládní i neziskové organizace.
Zároveň naši konzultanti oslovují firmy a pomáhají jim rychle vytvořit vhodné podmínky pro jejich zaměstnání.
Za dva týdny jsme obdrželi 310 příchozích hovorů od uprchlíků, kdy 172 hledala již konkrétní práci práce, 88 zjišťovala potřebné kroky po příjezdu do ČR, 34 uprchlíků hledalo právní rady a zbytek se informoval na možnosti pomoci rodině.

Z hlediska profilu uchazečů o zaměstnání se jedná o průřez běžnou populací se zástupci všech možných kvalifikací a zkušeností. 82 % ale uvádí, že je jim jedno, jakou práci budou vykonávat. Největší vyhraněnou skupinou s 8 % jsou učitelé.

V nabídce firem nyní převažují manuální práce ve výrobě. Postupně ale roste nabídka v dalších oborech. Ženy uprchlice mohou najít uplatnění v gastronomii, hotelnictví, službách, prodeji, obchodu, zákaznickém servisu, doručovatelských službách, sociální službách. Hledá se také velké množství multilingválních uchazeči bez znalosti češtiny pro různá mezinárodní centra sdílených služeb a také IT specialistů. Převažující ženská populace uprchlíků zatím nepomůže řešit nedostatek svářečů, obráběčů, nástrojářů, zámečníků, řemeslníků ve stavebnictví nebo řidiči mezinárodní kamionové dopravy atp.

Vláda ale naštěstí zareagovala velmi rychle a v tzv. Lex Ukrajina zrušila všechny administrativní bariéry pro zaměstnávání Ukrajinců, kteří mohou nastoupit do práce prakticky okamžitě. V tento moment jsou ale uprchlíci vyčerpaní a vystresovaní. S hledáním práce začnou asi až za nějaký čas. Další výzvou také bude najít školní kapacity pro děti a případně jejich hlídání. Na straně firem je potřeba udělat různá organizační opatření, aby vytvořili vhodné podmínky pro ukrajinské uprchlíky, a to především v provozech, kde doposud dominují muži. České firmy nejsou zvyklé přizpůsobovat pracovní podmínky pro lidi s individuálními požadavky, což dlouhodobě v kariéře hendikepuje především ženy s dětmi. Právě tato skupina mezi uprchlíky dominuje. Na trhu práce je zoufale málo nabídek na částečný úvazek, nebo s flexibilní pracovní dobou. Příchod ukrajinských žen snad bude dalším podmětem, jak tento problém řešit a věřím, že se v tomto posuneme, protože vůle pomáhat je nyní obrovská. Dalším velkým nedostatkem je, že naprostá většina inzerce pracovních pozic na pracovních portálech a na stránkách vládních organizací je v češtině, což znesnadňuje uprchlíkům samostatné hledání práce.

Velkým rizikem je také zneužívání uprchlíků a jejich zaměstnávání za nelegálních podmínek a je potřeba tyto případy velmi tvrdě řešit. Kontrolovat toto má Státní úřad inspekce práce, kam by měl každý, kdo se s tímto setká, podat podnět k prošetření. V souvislosti s uprchlickou krizí bude nutné, aby stát navýšil kapacity tohoto kontrolního týmu a také adekvátně k nové situaci řídil jejich priority.

(tz)

Ilustrace Pixabay.com