Společnost Vindicia se věnuje tématu, které obvykle bývá velmi vážné a neveselé – odškodnění převážně po dopravních nehodách a pracovních úrazech. I tak se mezi případy našly takové, které měly nejen dobrý konec v podobě vysoké finanční kompenzace, ale ještě přinesly zajímavý lidský příběh. Vindicia se o několik z nich podělila.

Nehoda se sladkou pointou

Doba covidová připravila mnoho lidí o jejich běžné zaměstnání. Jeden činorodý mladý muž ale neváhal, a když jeho podnik zavřel, vrhl se na dráhu řidiče autobusu. Nedlouho poté projížděl přes vesnici s vozem plným pasažérů, na křižovatce mu ovšem nedal přednost šofér osobního auta. Mladík dupl na brzdu ve snaze zabránit srážce v plné rychlosti. Bohužel to odneslo zdraví starší cestující, která kvůli prudkému brždění upadla a polámala si několik kostí. „Řešili jsme pro ni odškodnění a vše i díky vstřícnému přístupu dopravního podniku probíhalo hladce. Jenže ačkoliv situaci nezavinil, mladý řidič autobusu byl velmi nešťastný. Trval tedy na tom, že ke kompenzaci přidá ještě částku z vlastní kapsy,“ vypráví Tomáš Beck, expert na odškodnění společnosti Vindicia. Řidič se rozhodl darovat několik desítek tisíc korun. S odškodněním své zraněné babičce pomáhala i vnučka. „Lidské osudy jsou opravdu zajímavé. Vnučka a řidič se do sebe zamilovali a nedávno nám do firmy posílali svatební oznámení. A babička? Ta byla velice spokojena a k sňatku páru darovala příspěvek na společné bydlení,“ uvádí Beck.

Karma je zdarma

V jisté severočeské firmě se při výkonu své práce zranila paní uklízečka. A docela ošklivě, hned natřikrát si zlomila holenní kost. Její nárok na odškodnění byl jednoznačný, jenže firma nebyla příliš nápomocna. Proto se žena obrátila právě na Vindicia. To se ovšem nelíbilo ředitelce společnosti, pro kterou zraněná pracovala. „Vedoucí nám několikrát volala a byla velice nerudná, důrazně nám dávala najevo, že podobné záležitosti řeší po svém a právo uklízečky na kompenzaci neuznává,“ vypráví Tomáš Beck. Zastrašování ovšem nepomohlo a poškozená žena odešla jak s vysokým bolestným, tak i s dvanácti platy, protože ze zdravotních důvodů nemohla pokračovat v práci. Tím by příběh mohl skončit a zařadit se mezi desítky velmi podobných. Pointu mu ovšem zasadil telefonát o několik měsíců později. „K našemu překvapení se nám ozvala sama paní ředitelka s tím, že při jízdě služebním autem zavinila nehodu. Podařilo se nám ji odškodnit v rámci pracovního úrazu s 20% krácením za zavinění a také ze soukromých pojistek. Úspěch nás potěšil, ale osobně jsme tomuto případu přezdívali ‚Karma‘,“ usmívá se Beck.

Všechno zlé je k něčemu dobré

Za některými profesemi člověk musí jít od svého útlého dětství. Pokud chce být tenistou či jiným profesionálním sportovcem, jeho úspěchu předchází roky tvrdé dřiny. To se ale týká i tance. Svůj velký sen si splnila i mladá baletka z Ostravska. Potkalo ji ovšem neštěstí. Přímo na podiu na ni při zkoušce představení spadly kulisy. Utrpěná zranění Vindicia úspěšně odškodnila a žena se poměrně dobře zotavila – jenže bohužel už následkem úrazu nemohla dále profesionálně tančit. „Samozřejmě to velice špatně nešla. Našemu znalci jí bylo líto a doporučil jí dobrého psychoterapeuta, který by jí pomohl se s následky vyrovnat a najít jiný směr. A povedlo se. Žena se rozhodla spojit svůj život s tancem i nadále – stala se z ní učitelka, která vede baletní kroužek. Naprosto se v tom našla. Jsme spolu stále v kontaktu a paní si práci s holčičkami velmi pochvaluje, dokonce tvrdí, že ji to baví ještě více, než když tančila sama,“ uzavírá Beck.

(tz)

Ilustrace Pixabay.com