Poslední rok se ve znamení koronavirové pandemie snížil výskyt infekčních onemocnění, jako jsou chřipka, žloutenka, spalničky, plané neštovice nebo nákaza menigokokem, a to v důsledku omezení sociálních kontaktů. Kvůli obavám z onemocnění covid-19 ovšem významně klesly počty preventivních i akutních návštěv u lékařů, což vedlo k nárůstu komplikací spojených s kardiovaskulárním onemocněním. Pro řadu postižených se komplikace staly závažnými, a to zejména kvůli podcenění včasného vyhledání lékařské pomoci.

Omezení sociálních kontaktů snížilo výskyt řady infekčních onemocnění

Kroky, které měly za úkol snížit počty onemocnění nákazou covid-19, přinesly snížení počtu i dalších infekčních onemocnění, a to zejména v důsledku omezení sociálního kontaktu a používání ochranných prostředků dýchacích cest. Například výskyt planých neštovic se meziročně snížil téměř na třetinu, výskyt případů spalniček klesl z počtu 590 hlášených v roce 2019 na čtyři případy v roce 2020 a v letošním roce k posledními březnu nebyl zatím evidován žádný případ.

Počet nemocných v loňském roce klesl i v případě onemocnění žloutenkou typu A i B, stejně tak se snížil počet invazivních meningokokových onemocnění, onemocnění spálou, mononukleózou, ale i výskyt virových střevních infekcí. Dokonce i sezonní chřipka, která trápí české pacienty pravidelně, se letos prakticky nevyskytla, jak vyplývá z dat Státního zdravotního ústavu.

Pacienti svá onemocnění zanedbávali

Nemoci oběhové soustavy mají v České republice za následek nejvíce úmrtí. Každý rok na ně umírá v ČR okolo 50 tisíc pacientů, nejčastěji na infarkt nebo cévní mozkovou příhodu. Přesto ve všech evropských zemích lékaři v první polovině minulého roku zaznamenali pokles infarktů o 25 až 75 procent. Bohužel to však neznamenalo, že by onemocnění srdce a cév zmizela. Jen se pacienti s potížemi raději k lékaři nedostavili a přivodili si tím pro další období zbytečné komplikace.

„Zhruba polovina nemocných kardiaků nepřišlo při akutních potížích k lékaři. A ti, kteří k lékaři přišli, dorazilo většinou příliš pozdě, a nebyla tak možná včasná intervence. Přesné statistiky za ČR nemáme, ale tento trend bohužel můžeme pozorovat i u nás,“ uvádí prof. MUDr. Richard Češka, garant projektu Srdce v hlavě a dodává: „Mnozí z pacientů se totiž obávali návštěvy zdravotnického zařízení a promeškali včasnou léčbu infarktu nebo dokonce zemřeli bez pomoci doma.“

V pandemické situaci lidé začali více podceňovat počínající příznaky kardiovaskulárních onemocnění vedoucí k infarktům a dalším srdečním onemocněním. Mediální ohlas, který vyvolala nebezpečná infekce covid-19, by neměl zastínit jednoznačný a dlouhodobý fakt, že onemocnění srdce a cév jsou statisticky nejrozšířenější a nejnebezpečnější onemocnění v české populaci.

„Bylo by žádoucí, aby se všichni pacienti s chronickým onemocněním vrátili co nejdříve k pravidelným návštěvám svého lékaře a v případě jakýchkoli obtíží neváhali vyhledat lékařskou pomoc,“ dodává prof. MUDr. Richard Češka.

Více informací o prevenci a léčbě kardiovaskulárních onemocnění naleznete na webových stránkách projektu Srdce v hlavě www.srdcevhlave.cz. 

(tz)