Zakladatelky yourchance Gabriela Štiková (stojící) a Jana Merunková hovořily v tomto rozhovoru o současné podobě fundraisingu, dobročinnosti v české společnosti a významu CSR pro firmy i potřebné skupiny. Setkání bylo také o jejich práci při hledání prostředků pro fungování neziskové společnosti a jejích projektů: Finanční gramotnost do škol a Začni správně – integračního programu pro mladé po odchodu z institucí náhradní výchovy.

Čemu se Vaše nezisková organizace yourchance již více než deset let věnuje?

Jana: Yourchance se věnuje dvěma tématům: pomoci mladým lidem z dětských domovů a pěstounské péče na startu samostatného života a rozvoji finanční gramotnosti na školách. Je to docela výzva vypořádat se s přechodem z prostředí, kde je o vás plně postaráno, a začít od nuly sám za sebe. Navíc s vědomím, že hodně často návrat k příbuzným, znamená zadlužení se v řádu i stovek tisíc. A člověk se sám těžko brání emocionálnímu tlaku biologické rodiny…
Druhým naším velkým tématem je finanční gramotnost. Zásadní je to, aby měli učitelé dostatečné znalosti a učili toto téma prakticky. Vždyť peníze a naše rozhodování o nich se dotýká kvality našeho života na každodenní úrovni. A v rodinách mnohdy děti dobrý příklad zrovna nemají.
Gabriela: Naše počínání asi nejlépe vystihuje motto yourchance „Vedeme lidi k osobní prosperitě“, a to díky efektivnímu vzdělávání. Jedině vzdělaná společnost totiž dokáže vzkvétat, ctít demokratické principy a rozvíjet kapitalismus. K tomuto se mi líbí například citát od Johna F. Kennedyho: „Svoboda bez vzdělání je nebezpečná, vzdělání bez svobody je zbytečné.“ Vzdělání potřebujme také proto, abychom si dokázali poradit s propojením mezi svobodou a zodpovědností, dělali chytrá rozhodnutí a nenechali sebou manipulovat.

Jaký je podle Vás společenský dopad yourchance a obou projektů?

Jana: V projektu Finanční gramotnost do škol máme největší radost, když učitelé a škola prokážou, že s tématem finanční gramotnosti pracují systematicky, dlouhodobě a v určité požadované kvalitě. Taková škola pak získá různé stupně certifikace – od bronzového po zlatý a pak ten nejvyšší certifikát diamantový. V takové škole si pak rodiče mohou být jisti, že děti získají skvělé předpoklady v praktickém finančním rozhodování obstát.
Nejdůležitější moment v Začni správně je shoda kolegů o tom, že je konkrétní mladý člověk plně samostatný a dál naši podporu nepotřebuje. Učíme lidi nezávislosti a odpovědnosti za svůj život. Není hezčí pocit, než když mladý dospělý dokáže, že je dlouhodobě schopen samostatně žít. Dříve byly takové případy výjimkou, proto vzniklo označení Bílá vrána. Dnes už je jich v projektu početné hejno.
Gabriela: Prosazujeme změny ve vzdělávacím a sociálním systému České republiky. Máme za sebou pevně vyšlapané cesty, kterými se finanční gramotnost dostala do škol. Zachránili jsme více jak sto životů mladých lidí, kteří by dnes jinak byli na ulici. Jsme autorkami několika knih, boříme mýty o dětech z dětských domovů, ústavní výchovy a jejich uplatnění na trhu práce. Jsme součástí několika pracovních skupin na ministerstvech, kde máme možnost připomínkovat návrhy zákonů a různé koncepce v oblasti vzdělávání ve finanční gramotnosti a podnikavosti i v oblasti ústavní výchovy.

Jano, fundraising je Tvým denním chlebem? Co vše pro Tebe tento výraz znamená?

Je to tak. Starám se o to, aby měla yourchance potřebné peníze na realizaci veškerých svých aktivit. Pro mě osobně je fundraising poslání. Je úžasné si uvědomit, že díky penězům, které zajistím, vytvářím prostor pro své kolegy, aby mohli pomoci těm, kteří to potřebují.
Mezi naše další aktivity patří ale i výrazná nakladatelská činnost, řada odborných aktivit nad rámec projektů a v posledních letech i mezinárodní působení. Fundraising pro mě proto znamená litry vypité kávy na schůzkách s potenciálními dárci, občas vymluvené hlasivky, když je období, kdy jdete ze schůzky do schůzky, pár dlouhých nocí, když píšu prezentace a žádosti o podporu. Naštěstí jsme si ale za celé ty roky udrželi přímý způsob fundraisingu, kdy se s našimi dárci znám osobně, a nemusím vypisovat mnohastránkové elaboráty pro podání žádosti o peníze z fondů EU nebo některých jiných státních titulů. Naši dárci samozřejmě chtějí vědět, jak přesně peníze použijeme, jaké jsou naše cíle, jaké budou výstupy a měřitelné dopady… Ale vše ostatní si řekneme u stolu.

Gabrielo, participuješ nějak i Ty na fundraisingových aktivitách yourchance?

Moje role v rámci fundraisingu je více systémová a rozvojová. Prostřednictvím koučování, psychoterapie a dalších nástrojů pracuji s potenciálem lidí a společně tak hledáme nejúčinnější fundraisingové cesty, jedinečnost fundraisera, pracujeme s přesvědčeními a jejich přerámováním. Zároveň fundraiserovi umožňuji vidět funkční vzorce, kterých si často není vědom a společně tak hledáme další možnosti, jak se posouvat dál. Na druhou stranu i se mnou budete mít možnost setkat se v roli fundraisera.

Proč se musí neziskové organizace fundraisingu věnovat?

Jana: Zatím nikdo nevypěstoval strom, na kterém by rostly zlaté mince a místo listů stokoruny. A mámin „blahokeř“ skončil ve spárech jejich kocoura, takže ani to moc nezafungovalo. Možná by se tohoto tématu mohla ujmout moderní botanika… Ale než to páni vědci vymyslí, musíme se věnovat fundraisingu, prostě proto, aby naše projekty mohly fungovat.
Gabriela: Yourchance je jedna z mála organizací, která je financována výhradně z darů soukromých nebo firemních dárců. A to hlavně z toho důvodu, že chceme ovlivňovat právě státní aparát a jeho fungování tak, aby vznikaly funkční systémy v oblasti sociální i ve školství. Nezávislost na financování státem nám dává možnost větší otevřenosti v jednáních o možných změnách. Zároveň nemusíme ohýbat to, co funguje do tabulek tak, aby projekt vycházel z vypsaného grantu. Děláme to, co funguje, co má výsledky a dopad na společnost jako takovou. O to víc si vážím našich dárců, kteří jsou ochotni podporovat naše aktivity dlouhodobě.

O čem je fundraising zejména?

Jana: Je zejména o důvěře a vztazích. Dárci musí vědět, komu, proč a jak chcete pomoci a jak přesně bude naloženo s jejich financemi. Klíčový je dopad a jeho měřitelnost. Dárci jsou v první řadě lidé z byznysového prostředí a chtějí vidět výsledky. Nad konkrétními výsledky s nimi vedeme pravidelné rozhovory.
Gabriela: Fundraising je hlavně o vztazích, nadšení pro věc, disciplíně, vytrvalosti, kombinačních schopnostech a plánování. Peníze jsou až výsledkem spojení všeho v jeden celek.

Jaké vlastnosti by měl podle Vás současný fundraiser mít?

Jana: Určitě musí věřit tomu, co dělá. Měl být důvěryhodný a autentický.
Gabriela: Důležitá je morálka fundraisera, disciplinovanost, jeho jasně usazené hodnoty, vize a strategie společnosti, pro kterou fundraising dělá. Měl by být ochoten bojovat za dobrou věc, zvedat se ze země, když se zrovna nedaří a jít stále kupředu.

Co je podle Vás opravdovou výzvou pro dnešní fundraisery?

Jana: Určitě najít nové cesty k novým dárcům v online prostředí. Pochopit, v čem se pravidla změnila, rychle se je naučit a začít podle nich fungovat. Je iluzí si myslet, že se vrátíme do původních kolejí. Vytvořil se nový standard, a to je třeba respektovat.
Gabriela: Většina fundraiserů byla zvyklá setkávat se s potenciálními dárci osobně. Mohla zde fungovat i určitá „chemie“ mezi fundraiserem a donátorem. Bylo tedy potřeba naučit se fungovat v online světě fundraisingu, který je jiný než ten původní.

Proč je podle Vás v této drsné době potřeba podporovat dobročinné organizace?

Jana: V současné době jsou dobročinné organizace mnohdy jedinou podanou rukou pro lidi ve složitých životních situacích. Jakou váhu mají společnostmi často deklarované hodnoty jako integrita nebo společenská odpovědnost se nejlépe dozvíte v momentě, kdy je doba náročná a činností neziskovek je třeba o to více.
Gabriela: Neziskovky vytváří velmi často záchranou síť pro ty lidi, kteří by jinak propadli přes podpůrný systém státu a zůstali na ulici, bez potřebného vzdělání, pomoci, zdravotní péče a možnosti nebo lépe získání příležitosti k lepšímu životu. To by v důsledku mělo vliv na celou společnost, zvýšila by se kriminalita, výdaje státu na nezaměstnanost, sociální dávky a potažmo tak i daně pro zaměstnance, živnostníky a firmy. Právě teď je potřeba jejich činnosti mnohem více než kdy jindy, což je spojeno i s rostoucími náklady, a tedy i větší potřebou finanční podpory ze strany dárců. Díky podpoře neziskovek se člověk může cítit mnohem lépe, mít větší smysl svého bytí.

Jaký smysl může mít dobročinná činnost pro firmy?

Jana: Dej a bude ti dáno. To není jen dobře znějící fráze. Dávat a dělit se s ostatními o své peníze, čas a know-how je součástí vyspělé kultury. Ať už společnosti jako takové nebo firmy. Zájem o dění kolem sebe, sounáležitost, angažovanost… to jsou hodnoty, které kultivují stát i firemní kulturu.
Gabriela: Na firemní úrovni vnímám podporu neziskových organizací a dobročinných spolků jako jeden z nástrojů, který firmě umožní budovat dobré jméno na pracovním trhu. Firma se může podílet na společenské změně bez toho, aniž by musela realizovat vlastní projekty, speciálně třeba proškolovat své zaměstnance v dané problematice. Může tak své jméno spojit s profesionály z neziskové organizace, kde rozhodně platí pravidlo, že jedna plus jedna rovná se jedenáct. Zapojení zaměstnanců do firemní sbírky má pozitivní vliv na jejich loajalitu, budování pozitivního wellbeing. Firmy mohou neziskové organizace podpořit i formou dobročinných aktivit – manuální práce, odborné školení pro zaměstnance neziskovek aj. Pokud má firma zájem, může zase neziskovka zorganizovat den, kdy budou moci zaměstnanci, klienti nebo majitelé firem nahlédnout pod pokličku a vidět, kam jdou jejich prostředky a co se díky podpoře mohlo realizovat, změnit nebo zprostředkovat.

Jak vnímáte poslední pandemický rok v souvislosti právě s dobročinností?

Jana: Ukázalo se, že lidé jsou schopni obrovské solidarity. Myslím, že se to projevilo i ve formách dárcovství. Velcí dárci byli štědří, protože chápou správně svoji roli mecenášů a podporovatelů. Přibyla řada individuálních dárců, kteří podpořili nějaký projekt ve svém okolí třeba menší částkou, někteří začali posílat peníze pravidelně. Počítejme… kdyby každý s průměrným příjmem dal 500 Kč měsíčně. To by řada věcí kolem nás vypadala hned jinak.
Gabriela: Uplynulý rok se odrazil i na ekonomické situaci firem, které mnohem více zvažují využití svých finanční prostředků ve prospěch dobročinných aktivit. Jsem vděčná našim dlouhodobým dárcům, kteří nás i přes změny minulého roku podporují.

Na závěr… souhlasíte s tvrzením, že je třeba ve firmách budovat CSR?

Jana: Určitě. Podívejme se na význam těch tří písmen: společenská odpovědnost firem. Co to opravdu znamená? Vnímám to tak, že by mělo být přirozené, že firma regionálního charakteru podporuje nějakou aktivitu ve svém regionu. Místní malá firmička, může přispět v místě svého působení, ať už vysázením stromů v parku, opravou a péčí o místní dětské hřiště apod. A velké firmy by měly podporovat projekty podle svých možností. Velké s velkým dopadem nebo širší škálu menších, podle své strategie. Dokonce i student z peněz z brigády může poslat malou na konto nějaké veřejné sbírky. Dávání stejně jako sobectví je zvyk a duševní postoj. A kdo nedává, když má málo, nebude dávat, ani když bude mít hodně. A naopak. Moje zkušenost je, že čím víc člověk dává, tím méně chce, aby se o tom mluvilo. Firmy si CSR občas pletou s marketingem a záleží jim hlavně na tom, kde bude vidět logo a že danou věc podpořily.
Gabriela: Společenská zodpovědnost firem je součástí trvale udržitelného rozvoje společnosti. Správně komunikované CSR aktivity mají pozitivní vliv na loajalitu a angažovanost zaměstnanců, možnost získání a udržení kvalitních zaměstnanců, retenci zákazníků, budování značky, odlišení se od konkurence a mnoho dalšího. Správně nastavené CSR ve svém důsledku vede ke snížení nákladů a zvýšení obratu firmy.

rozhovor připravila Renata Majvaldová, PR yourchance o.p.s.