Stále více firem v posledních letech investuje do moderního pracovního prostředí, aby uspokojily rostoucí nároky zaměstnanců. Nyní vzhledem k současným rizikům nákazy onemocnění covid-19 k tomu přibývají i další hlediska.

„Aby zaměstnanci neměli obavy se vracet z home office do kancelářských budov a dalších provozů, vyžadují čisté a bezpečné prostředí, kde jsou maximálně eliminována rizika nákazy. Chtějí se ale zároveň cítit komfortně, mít dostatek zeleně či přirozeného světla. Vedle základních požadavků na hygienicky nezávadné prostředí totiž potřebují i místo, kde se budou také dobře cítit,“ říká Michal Novák ze společnosti Profesia.

Kvalita vzduchu

„V současné situaci je nezbytné co nejvíce zamezit případnému šíření virů v pracovních prostorách. V tomto směru je nejlepším řešením kvalitní vzduchotechnika, doporučujeme udržovat teplotu na 22 °C při relativní vlhkosti vzduchu 40-55 %,“ říká Radek Škrabal, provozní ředitel společnosti SSI Group, která zajišťuje správu budov různého charakteru.

V prostorách, kde vzduchotechnika není, se větrání samozřejmě nevyhneme. Také zde pomohou například čističky vzduchu. „Čističky vzduchu umějí vytvořit dýchatelnou atmosféru, ale kromě toho efektivně odfiltrují i prachové částice, které ztěžují dýchání zejména ve městech zatížených dopravou. Výkonné filtry ale také spolehlivě eliminují bakterie, viry, spory plísní a výrazně snižují i množství alergenů,“ dodává Radek Škrabal.

Zeleň v kanceláři

Rostliny v místnosti ovlivňuji vnitřní mikroklima. Vlhkost vzduchu, která se jejich působením zvyšuje, pomáhá bránit rozšiřování bakterií a virů. Kromě toho vylepšují kvalitu vzduchu díky filtrování toxinů a snižování obsahu oxidu uhličitého.

Vliv zeleně se tedy odráží na náladě, zdraví i pracovním nasazení. Průzkum, který probíhal na Wageningen University v Nizozemsku ukázal, že přítomnost zeleně na pracovišti má nejen vliv na kvalitnější vzduch, ale také pozitivní vliv na psychiku člověka. Rozdíl mezi dvěma skupinami, které v kanceláři měly nebo neměly pokojové rostliny, byl 20 % v nemocnosti, 10 % v efektivitě a rychlosti práce a 12 % v hladině stresu. Dle studie britské University of Exeter pokojové rostliny stimulují pracovní prostředí natolik, že mohou zlepšit pozornost zaměstnanců až o 15 %.

Denní světlo

Dostatek denního světla se může pozitivně odrážet na lidské psychice i na celkovém zdraví. Dle studií ovlivňuje přirozené světlo náš přirozený biorytmus a má vliv i na kvalitu spánku. Obzvlášť v zimě, kdy tma nastupuje již v odpoledních hodinách, je potřeba prostory důkladně osvětlovat, aby na lidi nedoléhalo chmurné a únavné šero. Až 90 % svého času trávíme totiž pobytem uvnitř budov. Podle průzkumu společnosti Lightway negativní následky práce v uměle osvětleném prostředí potvrdilo 68 % dotázaných. Z tohoto průzkumu dále vyplynulo, že 34 % pracovníků se setkává s bolestmi očí a potížemi se zrakem, 23 % trpí únavou a poklesem pracovního výkonu. Na 6 % dotázaných působí umělé světlo depresivně, čtyři procenta jsou pak nervóznější a podrážděnější.

Ticho, hluk nebo hudba

Velkým nedostatkem kanceláří bývá lehčí šíření běžného rušivého hluku, jako jsou zvonící telefony, hlasité rozhovory kolegů, hučící klimatizace, ale i vrzající dveře či podlahy nebo hluk ulice z pootevřeného okna. To může způsobovat snížení pracovního soustředění až o 50 % a zvyšovat stres i podráždění.

„Na kancelářském hluku lidem v práci nejvíce vadí rušivé akustické podněty, zejména srozumitelná řeč. Podle studie společnosti Biamp si na ně stěžuje celá jedna třetina administrativních pracovníků. Zklidnění prostředí, například pomocí technologie sound masking, pak zvyšuje produktivitu práce až o deset procent,“ říká Andrej Hronec ze společnosti Audiopro. Navíc instalace takovýchto systémů dokazuje technickou vyspělost a zodpovědný přístup dané firmy k zaměstnancům.

Základem je dokonale čisté pracoviště

Vzhledem k situaci ohrožení nákazou covid-19, je ale vedle správného použití vzduchotechniky a čistého vzduchu úplným základem fungování firem dodržování maximální čistoty.

„Je třeba si uvědomit, že vše nevyřeší jenom desinfekční prostředky. Desinfekce bez předchozího vyčištění povrchů není účinná ani z poloviny. Funkčním řešením je také například čištění horkou párou, které odstraní nečistoty a umí zlikvidovat většinu běžných bakterií a obalených virů,“ říká Lukáš Rom ze společnosti Kärcher.

Na pracovišti se ale setkáváme i s místy, kde může zůstávat během dne mnoho nečistot. I když bude ve firmě dokonale systematicky řešen úklid a čistota ve všech místnostech a na většině povrchů, stále jsou zde klíčová riziková místa, která jsou mnohdy přehlížena a podceňována. Jedná se například o kuchyňky, kde na kávovar či mikrovlnou troubu ve větších firmách sahají desítky či stovky lidí denně. Pokud tato místa nejsou i během dne ošetřována relevantními desinfekčními prostředky, bakterie a viry se zde hromadí a šíří.

Podobně přehlíženými místy jsou také klávesnice notebooků či displeje chytrých telefonů. Tam většinou úklidovou firmu či pracovníka úklidu nepouštíme, a je tedy nutné apelovat na každého zaměstnance, aby o čistotu svých zařízení pečoval podobně jako o čistotu svých rukou. A také pracovníkům poskytnout dostatek desinfekčních a hygienických pomůcek. Samozřejmostí je dodržování aktuálních nařízení vlády i dalších hygienických a preventivních opatření a ohleduplnost směrem ke kolegům.

(tz