Během svého života se jí nevyhne většina z nás. Někdo má to „štěstí“, že ho jen nárazově potkává akutní bolest – například při úrazech, nebo třeba bolest zad, se kterou se setkává 85 % populace. Stále více lidí však trpí dlouhodobou, chronickou bolestí – tedy trvající déle, než 3 měsíce.

Určit příčinu vašich bolestí by samozřejmě měl vždy odborník, tedy lékař. Vy však nemusíte být pouhým pacientem, který polkne hrst analgetik. Jsou sice rychlým tlumičem bolesti, ale neřeší její příčinu. Navíc u řady léků proti bolesti časem klesá účinnost a mnohé mají nepříjemné vedlejší účinky. Za všechny jmenujme například dráždění žaludku způsobené oblíbenou „růžovou pilulkou“ Ibalgin, které může vést až k rozvoji žaludečních vředů.
Naopak můžete být i vy sami sobě lékařem a aktivně podílet na léčbě své chronické bolesti, tedy odstraňování jejích příčin. Vyzkoušejte různé podpůrné neinvazivní metody. Které to jsou?

Psychoterapie

Chronické bolesti, například v bedrech, mohou mít často psychologickou příčinu, například v zavalení starostmi. Ne nadarmo se říká, že jsme si toho na bedra naložili moc. V takovém případě může pomoci odborně vedená psychoterapie. V dnešní době, kdy jsou na nás všechny kladeny velké nároky, je těžké přesvědčit sebe sama, že bychom měli zvolnit. Právě proto může mít pozitivní efekt citlivé koučování od člověka, který má zkušenosti s tím, jak lidská psychika funguje.

Mindfulness

Celou řadu technik, které terapeuti využívají, však můžete vyzkoušet i sami. Stále oblíbenější pojem mindfulness označuje jednoduše všímavost. Meditace a relaxace nabízí snadné postupy, jak si uvědomit, co se děje s naším tělem a myslí – a vědomě se uvolnit. Omezením napětí tak opět dochází také k redukci chronické bolesti. Vyzkoušejte třeba s motivující meditací nastartovat svůj den už ráno a udržet se tak ve větší pohodě. Progresivní svalová relaxace zase přináší uvolnění střídáním jemného zatínání a povolování jednotlivých svalů v kombinaci s hlubokým dechem.

Dechové techniky

Dechových technik existuje mnoho, pro lepší zvládání se doporučuje především hluboký brániční dech. Nejde o nic jiného než takzvané dýchání do břicha, které pomáhá přepnout nervový systém ze stavu ostražitosti do fáze uvolnění. Při ní dochází k regeneraci a vyplavení hormonu serotoninu, který hraje nezastupitelnou roli také v regulaci vnímání bolesti. Jednoduše si lehněte na klidné místo a zavřete oči. Dlaně si položte na břicho a hluboce dýchejte tak, aby se břicho s nádechem mírně nafukovalo.

Pravidelné cvičení

Bolestivé části pohybového aparátu bychom měli šetřit, avšak pravidelný pohyb přispívá k celkové kondici a schopnosti těla i psychiky vyrovnávat se s bolestí. Pohybem a protahováním svalů dochází k odplavení nahromaděné kyseliny mléčné, která způsobuje pocit únavy a tíhy. Navíc pohyb opět působí na hormonální systém, především na produkci endorfinů, které zajišťují dobrou náladu a potlačují bolest. V době pandemie je stále oblíbenější cvičení doma podle videí. Například česká online platforma pro fyzickou i duševní kondici Gymbee.cz nabízí stovky videí s kvalifikovanými lektory a mnoho z nich je zaměřených právě na úlevu od bolesti a její prevenci.

Fyzioterapie

Bolest bývá často ochranným mechanismem, kterým nás organismus informuje o nesprávném pohybovém chování a držení těla. Fyzioterapie je mladý dynamický obor, který přináší řešení obtíží neinvazivním způsobem – tedy bez porušení kontinuity kůže a bez operativního zásahu. Na začátku by měl být kineziologický rozbor, tedy posouzení držení těla, pohybových návyků a chování. Důležité jsou informace o odchylkách v postavení pánve, vliv poruchy na ostatní segmenty těla a různé asymetrie páteře. Poté fyzioterapeut stanovuje vhodné terapeutické postupy, které zahrnují manuální terapii, vedené cvičení a přístrojové ošetření například ultrazvukem. Nejlepší efekt přinášejí opakované terapie, díky kterým si osvojíme správné držení těla a provádění cviků. Skvělou volbou proto mohou být fyziopobyty, během nichž terapie probíhají několikrát denně.

Přírodní medicína

Mezi tradičně využívané přírodní prostředky proti lokální bolesti patří například hřebíček. Má dezinfekční, antibakteriální a antimykotické účinky, proto se hodí pro hygienu úst, kde tlumí bolesti zubů a dásní. Zkuste rozkousat jeden až dva hřebíčky na kaši, co nejdéle ponechat v ústech a potom vyplivnout. Vrbová kůra zase obsahuje salicyl, proto se jí říká přírodní aspirin a odvar se používá ke koupelím, obkladům a kloktání. Inspirací z Asie mohou být masti a náplasti s obsahem kapsaicinu, tedy látky z chilli papriček, která zvyšuje prokrvení tkáně a tím urychluje hojení bolestivých svalů, šlach a kloubů.

Chlad a teplo

Otužování například formou sauny s následným zchlazením nebo krátkých studených studených sprch pomáhá snižovat zánět. Bolestivé tkáně je možné prohřívat také cíleně pomocí cílené radiofrekvenční terapie, která přenáší vysokofrekvenční elektromagnetickou energii tělesnou tkání. Vytváří tak selektivní tkáňovou hypertermii, tedy prohřátí, které vede k okamžité a výrazné redukci bolesti, uvolnění ztuhlých svalů, snížení otoků a podpoře regenerace a hojení tkáně. Tato inovativní metoda, která je v ČR dostupná jen v několika málo fyzioterapeutických pracovištích, je účinná u 86 % pacientů.

Úprava stravování

Podle odborného webu Futuremedicine.com naznačují mnohé výzkumy, že vhodnou úpravou jídelníčku můžeme dosáhnout snížení zánětlivosti svého organismu, která chronickou bolest zhoršuje. Měli bychom si hlídat, že naše dieta obsahuje denní porci ovoce a zeleniny, olivového oleje, ořechů a luštěnin (tj. dieta ve středomořském stylu) s odpovídajícími mikroživinami (omega-3, vitamin B12 a hořčík). Zároveň má pozitivní efekt také omezení průmyslově zpracovaných potravin, tedy polotovarů, konzerv, sladkostí a smažených pochutin. Stále populárnější je také přerušovaný půst.

(tz)