Bolest hlavy, slabost a nepříjemný pocit v celém těle. Trápí vás podobné příznaky, ale ukázalo se, že za nimi nestojí žádná vážná nemoc, ale jen obyčejné nachlazení, či chřipka? Ani tak byste nad nimi neměli jen mávnout rukou a vracet se k práci. Tělo vám dává jasně najevo, že teď potřebuje více péče.

Chřipka, angína, rýma nebo záněty dutin. Typicky podzimní nemoci mnoho lidí často přechází a v době coronaviru je mohou lidé vnímat jako málo významné. To je ale chyba. Pro tělo je totiž zátěží každá nemoc, a aby se s ní zvládlo vypořádat, potřebuje k tomu vhodné podmínky. K těm patří teplo, klid, dostatek spánku a zvýšený příjem tekutin.

Klid by ale neměl být jen fyzický, ale také psychický. Pokud tedy kvůli nemoci zůstáváme doma, neznamená to, že se pustíme do úklidu, vaření a už vůbec ne práce z postele. Naopak, vyvarovat bychom se měli pohledu do notebooku, mobilu, i dalších obrazovek. Místo televize je vhodnější relaxovat u čtení, nebo ještě lépe například u poslechu audioknih, aby si odpočinuly i oči.

Pokud si nenaměříme vysokou teplotu, není nutné ani vyrážet hned do lékárny. Pomoci si můžeme i šetrnými přírodními přípravky. „Důležitá je prevence infekčních onemocnění. Je nutné především povzbudit a upevnit imunitu, kdy máme spoustu bylinných prostředků pro tento účel. Jedním z nejlepších bylinných prostředků je eleuterokok či echinacea a hlavně gemmoterapeutika – prostředky ze zárodečných částí rostliny jako je černý rybíz, ořešák královský, lesní bez,“ říká bylinkářka Jarmila Podhorná. Pomoc organismu potlačit viry podle ní pomáhá také gemmoterapeutikum z vrby a tinktura ze semen grepu. Na bakterie je zase velice účinná lichořeřišnice a česnek.

Po dostatečném klidu a dlouhém spánku se tělo může za pár dní, někdy i hned druhý den, cítit mnohem lépe. To ale určitě neznamená, že je vhodné se ihned vrátit do běžného režimu s veškerou zátěží. Na vypořádání se s nemocí organismus spotřebuje velkou dávku energie, takže můžeme být i další týden zesláblí a náchylnější k dalším nákazám. Alespoň pár dní bychom si tedy měli nechat na doléčení a následující týden až dva se vyhnout zvýšené fyzické aktivitě a stresům, ale například také otužování nebo alkoholu. „Po prodělaných infekcích je nutné podpořit organismus, a hlavně jednotlivé orgány, které byly infekcí postiženy a také je posílit. Zde můžeme využít houby jako žampion, lesklokorku, penízovku či šiitaké. Na dýchací orgány nám pomohou divizna, habr a líska. Celkovou sílu organismu můžeme znovu získat podpořením jater a žlučníku pomocí ostropestřce, jalovce či rozmarýnu. Důležitá je činnost ledvin, které posílíme a pročistíme vřesem či celíkem zlatobýlem,“ dodává Podhorná. Stále také platí, že bychom se měli udržovat v teple a dopřát si dostatek spánku i odpočinku během dne.

Pozor na trvalé následky

Především pracující a lidé starající se o rodinu mají přesto často sklony některé nemoci podceňovat a své zdraví odsouvají až na druhé místo. Přestože mají pocit, že přecházení nemocí může fungovat, v konečném důsledku se nevyplácí. Přechozené nemoci nás totiž nakonec doženou, a nejen že nás mohou vyřadit z provozu na dlouhé týdny, či měsíce. Zaděláváme si navíc na chronické potíže a trvalé následky. Z přechozené chřipky se tak může snadno stát zápal plic. Další neléčené nemoci virového původu, či angína mohou zase zanechat následky na srdečním svalu či chlopni.

Pokud se v rizikovém chování poznáváte, je čas zvolnit. Kvůli zdraví stojí za to polevit ze svých pracovních cílů i představě o vždy perfektně uklizené domácnosti. Víc času si vyhraďte na sebe, příjemný čas se svými blízkými a pravidelnému spánku dejte prioritu nad vším ostatním. K dlouhodobému posílení organismu můžeme přispět také nasazením bylinných kúr. „Podpořením činnosti vnitřních orgánů, zvýšením a zlepšením imunitního systému můžeme předejít dalším nemocem. Máme celou řadu rostlin, které se využívají ve východních civilizacích pro svou účinnost – kalisie, rozchodnice, eleuterokok či maralí kořen. K nejúčinnějším prostředkům ke zvýšení imunity patří flavonoid Matuzalem,“ potvrzuje Podhorná.

(tz)