Výstava LIBEŇ - ZMIZELÝ SVĚT seznámí návštěvníky a veřejnost s historickým
a kulturním dědictvím této svébytné pražské čtvrti. Libeň v minulých desetiletích
prošla bouřlivými stavebními proměnami, které bohužel nebyly vždy ku prospěchu
(zničení židovských památek až na synagogu, plošné demolice kvůli autobusovému
nádraží Palmovka atd.).

Je proto žádoucí obrátit pozornost občanů k těm
hodnotám, které zbyly, aby si uvědomili význam jejich zachování do budoucna.
Návštěvník „vstoupí do Libně" Královskou (dnešní Sokolovskou) třídou; na Palmovce zabočí
do Primátorské (dnes Zenklovy) třídy, odkud bude pokračovat do Horní Libně. Při jednotlivých
odbočkách se zastaví u význačných památek, existujících i zaniklých. Prostřednictvím
historických fotografií (z nichž značná část nebyla nikdy publikována), pohlednic a kreseb
návštěvník sleduje proměnu veřejných prostranství a staveb v průběhu času a projde se
i ulicemi dávno zmizelými. Samostatná kapitola je věnována libeňským usedlostem, které většinou
zanikly, nebo podstatně změnily svou tvář.
Obrazový materiál je doplněn trojrozměrnými předměty a pozoruhodnými archeologickými
nálezy, na které je Libeň bohatá a které byly učiněny zejména na přelomu 19. a 20. století během
bouřlivého stavebního rozvoje města.
Část věnovaná průmyslu představuje Libeň jako rychle se rozvíjející průmyslové předměstí
s řadou větších i menších podniků. K nejvýznamnějším odvětvím patřila stavba lodí: Pražská
akciová strojírna dodávala osobní i nákladní parníky do tuzemska i zahraničí až do roku
1910.
Loděnice Praga proslula v meziválečném období výrobou nákladních člunů; později se České
loděnice v Libni vypracovaly na jednoho z hlavních světových výrobců sacích bagrů.
Neodmyslitelnou součástí Libně byla První českomoravská továrna na stroje v Praze vyrábějící
od roku 1900 lokomotivy, které se v pozdějších letech proslavily pod značkou ČKD po
celém světě. Světovou proslulost si získala rovněž libeňská automobilka Praga, vzniklá v roce
1907 jako Pražská automobilní továrna. Pozornost je věnována i ve své době známým menším
závodům.
Bohatá je i historie dopravy na území Libně. Již od roku 1845 spojovala přes území Libně
Prahu se světem Olomoucko-pražská dráha a od roku 1873 Rakouská severozápadní dráha.
Ale teprve v roce 1877 na území obce vznikla dvě nádraží, horní (dnešní Praha-Libeň) a dolní
(zaniklo v roce 1972). Zajímavou kapitolu dějin městské dopravy představuje elektrická dráha
Praha-Libeň-Vysočany, kterou provozoval vynálezce František Křižík v letech 1896-1907.
Kromě tramvají jezdily v Libni v letech 1952 až 1965 také trolejbusy.
Libeň žila svérázným společenským a kulturním životem. Působila zde řada spolků nejrůznějšího
zaměření. Jejich činnost zachycují fotografie, dokumenty, medaile a prapory.
Další způsob trávení volného času obyvatel Libně představovaly např. populární poutě na
Rasáku, procesí o Božím těle aj.
Neoddělitelnou součástí kulturního života Libně býval hostinec „U Deutschů", ve kterém se
již od roku 1865 hrávalo divadlo, a to až do roku 1909. Dnes zde působí Divadlo pod Palmovkou.
S Libní je svým životem a dílem spjato několik spisovatelů. Patřili k nim dekadentní básník
Karel Hlaváček, autor pozoruhodné knihy „Zrození města - Libeňské kapitoly", V. K. Krofta,
popularizátor archeologie, autor knih pro mládež Eduard Štorch, českožidovský spisovatel
Vojtěch Rakous a zejména dlouholetý obyvatel ulice „Na hrázi Věčnosti" Bohumil Hrabal.
Výstava, kterou doprovází stejnojmenná publikace, je výjimečným historickým
obrazovým průvodcem ulicemi Libně a jejím hospodářským a společenským
životem v minulosti.
Muzeum hlavního města Prahy
Na Poříčí 52, Praha 8 (stanice metra Florenc)
13. 10. 2010 -20. 2. 2011
Otevřeno denně, mimo pondělí, 9 -18 hodin.
Budova ÚMČ Praha 8 - tzv. bílý dům
U Meteoru 6, Praha 8 - Libeň
19. 11. 2010 -14. 1. 2011
Otvírací doba:
pondělí a středa 8 -18 hodin
úterý a čtvrtek 8 -15.30 hodin
pátek 8 -15 hodin
sobota, neděle a svátky zavřeno
Libeňský zámek

(tz)