Každý Čech sní průměrně 39,3 kilogramů chleba za rok. V roce 1989 to bylo o 17,5 kilogramu více* než tomu je nyní. S nižší spotřebou chleba klesala i spotřeba žitné mouky, která je dle odborných studií zdraví prospěšná. Žitné mouky přitom sníme téměř pětkrát méně než naši předci před sedmdesáti lety. Proti tomuto trendu jdou pekaři, kteří se nabídku žitného pečiva snaží rozšiřovat. Například v patnácti pekárnách hypermarketů Globus pečou vedle dalších druhů i chleby z žitné mouky a vlastního žitného kvasu.

V roce 1948 průměrně každý obyvatel spořádal 46,8 kilogramů žitné mouky. V roce 2018 už to bylo jen 9 kilogramů. Přitom se odborníci shodují, že žito je pro fungování lidského těla velmi prospěšné. Zásadní zlom u spotřeby hodnotnější žitné mouky nastal po roce 1989, kdy trh zaplavily novinky v podobě bílých baget, croissantů, toastových chlebů a hamburgerových žemlí. Posledních dvacet let se tak u nás plošně zvýšila spotřeba pšeničné mouky. Na českých polích se díky tomu pěstuje i mnohem méně žita. Loni se ho v Česku sklidilo třicetkrát méně (157,6 tis. tun) než pšenice (4,8 mil. tun). I to může mít zásadní vliv na snížení spotřeby klasického chleba z žitného kvasu.

Podle čerstvých dat Českého statistického úřadu každý z nás snědl v roce 2018 o 1,3 kilo víc výrobků z pšeničné mouky než v roce 2017, zatímco u žitné mouky byl nárůst jen o pouhých 200 gramů.

Konzumace žitného pečiva prospívá redukci váhy, má dobrý vliv i na trávení. Je ideální ke každodenní konzumaci. Energie ze složených sacharidů se odbourává rovnoměrně a díky tomu má člověk déle pocit sytosti. Žito je blízce příbuzné pšenici, ze všech obilnin však obsahuje největší množství aminokyselin, je zdrojem komplexu vitaminu B a vitaminu E. Je bohaté na fosfor, hořčík, železo, vápník a zinek. Výrobky z žitné mouky mají také nižší glykemický index (až 3 x nižší než z pšenice) a obsahují více vlákniny. Energie ze složených sacharidů se odbourává rovnoměrně a díky tomu má člověk déle pocit sytosti.

(tz)