shutterstock 164608022Podíl žen studujících na technicky zaměřených vysokých školách v průběhu času roste. Od začátku tisíciletí se zvedl o zhruba devět procentních bodů. Díky tomu se zároveň zvyšuje i počet žen zaměstnaných v průmyslových firmách, které byly dlouho považovány za mužskou záležitost. Personalisté uvádějí, že zájem je často oboustranný – průmyslově orientované firmy se na ženy více obracejí, ty však zároveň jeví větší zájem než v minulosti.

Podle statistik ministerstva školství byl podíl žen studujících na technicky zaměřených vysokých školách ještě začátkem tisíciletí sotva čtvrtinový. Konkrétně v roce 2001 šlo o pouhých 22 %, o deset let později se však dostal k 30 % a kolem této hranice se pohybuje dosud. Například v loňském roce tvořil podíl studentek u tří největších technicky zaměřených vysokých škol v Česku – na Českém vysokém učení technickém v Praze, Vysokém učení technickém v Brně a Technické univerzitě v Ostravě – 31 %. Při pohledu na absolutní počty pak lze sledovat dlouhodobě klesající hodnoty. Platí to však nejen u žen v technických oborech, ale i pro celkové počty studentů.

Právě větší podíl žen na technicky zaměřených školách je přitom podle personalistů hlavním důvodem, proč se ženy čím dál více objevují i v průmyslových firmách. „Nemyslím si, že by byl trend současnosti zaměřovat se v průmyslových podnicích na ženy. Probíhá to již delší dobu a spíš je to tím, že je daleko více žen, které jdou třeba už na střední nebo vysokou školu technického zaměření,“ uvedla Gabriela Kodenková ze společnosti
Talentica.cz zaměřující se na nábor technicky zaměřených pracovníků.

Podle ní přitom nelze brát v potaz pouze větší zájem žen o studium technických oborů. „Ženy také určitě jeví větší zájem o pozice v průmyslových firmách než v minulých letech,“ doplnila. V poslední době tak bylo možné v celé řadě průmyslových firem sledovat zajímavý jev – přizpůsobování se rostoucímu počtu žen, které zde začaly pracovat. „V posledních třech letech i ve výrobních společnostech, kde dříve byli ve výrobě výhradně jen muži, dnes zaměstnávají i ženy. Dokonce museli někteří dobudovat zázemí jako šatny či sprchy pro ženy, protože je měli jen pro muže,“ řekla Martina Černá z personální agentury Jobs Contact. V současnosti se tak podle ní podíl žen v českém průmyslu pohybuje okolo 20 %. Hlavním důvodem vyššího podílu žen byl podle ní zejména nedostatek pracovních sil, firmy proto zkusily na své pozice, u kterých není například omezení z důvodů zvedání těžkých břemen, obsazovat i ženy. K jejich angažování jsou přitom nakloněné i do budoucna při dostatku pracovních sil na trhu.

Některé průmyslové firmy se však na angažování žen zaměřují dlouhodobě. Jednou z nich je i strojírenský koncern ZKL, který se zabývá výrobou ložisek. „Ženy jsou stabilním prvkem našeho pracovního týmu. Často je lze zaznamenat i na pozicích, které mohou na první pohled působit jako mužské. Jedinou výjimku tvoří případy, kdy je práce více fyzicky namáhavá. U těchto pozic stále převažují muži,“ sdělil výkonný ředitel koncernu Jiří Prášil mladší s tím, že již delší dobu neplatí, že by ženy v podobně orientovaných firmách působily pouze na administrativních pozicích.
Podle firemního sociologa Vojtěcha Bednáře jsou ženy obecně pečlivější, spolehlivější a v týmu působí coby stabilizační prvek. Za jejich rostoucím podílem v průmyslových firmách lze podle Martiny Černé hledat i otázku mzdy. V případě výrobních pozic totiž firmy ženám mohou nabídnout vyšší mzdy než v administrativě či službách.

Aktivity směrem k většímu zastoupení žen v technických oborech a následně i zaměstnání v průmyslových firmách se snaží vyvíjet i ministerstvo školství. „Podporujeme popularizační akce, které mají studentkám přiblížit technické obory a vědecké bádání, například Mezinárodní den žen a dívek ve vědě. Spolupracujeme také s Národním kontaktním centrem – Ženy a věda například na organizaci Ceny Milady Paulové pro nejlepší vědkyni,“ doplnila mluvčí rezortu Aneta Lednová.

Naopak průmyslové firmy v tomto směru aktivní nejsou a spoléhají se zejména samy na sebe. „Důležité je pro nás to, jak člověk danou práci zvládne. Je úplně jedno, zda jde o ženu, či muže. I díky tomu, že na rozdíly pohlaví nehledíme, se podíl žen v naší společnosti pohybuje v nadprůměrných hodnotách, a to okolo 37 %,“ uvedl Jiří Prášil. Jeho slova potvrdil i Vojtěch Bednář. „Roli pohlaví bych nepřeceňoval. To, co rozhoduje, je schopnost vykonávat samotnou práci, a zde vesměs není až tak podstatné pohlaví, jako spíše ochota učit se, schopnost přizpůsobit se a v neposlední řadě odborná znalost,“ uzavřel.

(tz)