O rovnosti mužů a žen v práci se sice mluví stále a hodně, ale pořád se setkáváme s tím, že práce žen není mnohdy doceněna. Oficiální statistiky už delší dobu mluví jasně. Plat, který muži a ženy obdrží za stejnou práci, se liší. Pravda je totiž taková, že když ženy na pár let přeruší svou kariéru kvůli výchově dítěte, své mužské protějšky často už platově nedoženou. Zamýšlí se nad tímto problémem zaměstnavatelé? Může snad ovlivnit, respektive zlepšit situaci i přístup samotných žen?

 „Snadno se to řekne a hůře provede, ale jsem také žena a vím, jak je důležité, aby maminka na rodičovské dovolené neztratila kontakt se svou profesí a snažila se dál vzdělávat,“ říká Jaroslava Šindelářová, HR team leader ve skupině Geis a pokračuje: „U nás si velmi vážíme žen, které si chtějí i během péče o dítě udržet svou kvalifikaci. Dva nebo tři roky rodičovské dovolené jsou v životě firmy celkem dlouhá doba, ve které může nastat mnoho změn jak v náplni práce, jejím stylu, nebo ve využívaných technologiích. Proto, pokud to pozice umožňuje, nabízíme například občasné výpomoci nebo zkrácené úvazky.“ Podle Šindelářové to platí především v administrativě nebo obchodu. „Před nástupem je ale třeba si upřímně odpovědět na otázku, jaké jsou moje možnosti. Jak bude fungovat rodina, jak se může zapojit partner, kolik času můžu, respektive chci práci dát a na základě toho pak vyhledávat vhodná pracovní místa. Většina z nás řeší podobné problémy – školku, kroužky, družinu, hlídání. Ten samý přístup ale doporučuji i před návratem do pracovního procesu po ukončení rodičovské dovolené,“ dodává Šindelářová.

Proč je lepší vracet se na stejné místo

Mnoho maminek po rodičovské dovolené zvažuje, zda se vrátit na stejné místo nebo zda si najít jinou práci. „Záleží na mnoha okolnostech, někdy návrat není z různých důvodů jednoduše možný. Obecně platí, že i návrat na původní místo vždy znamená potřebu nového zaškolení,“ připomíná Šindelářová s tím, že některé maminky mají nereálné požadavky: „Prezentují se tak, jakoby z nich mateřství udělalo kvalifikovaného manažera, očekávají speciální zacházení nebo si kladou nereálné podmínky ohledně stylu práce nebo pracovní doby. Někdy mívám pocit, že zapomínají, že nejsou jedinými ženami, které mají rodinu, že i jejich budoucí nadřízení nebo kolegové také musí skloubit zaměstnání a péči o rodinu.“

Skupina Geis má v České republice zhruba 1 600 zaměstnanců. „Ač se zabýváme především přepravou a skladováním a většina pracovních pozic je spíše provozního charakteru, tak z celkového počtu zaměstnanců tvoří 43% ženy,“ říká Šindelářová a pokračuje: „Nejsou jen na administrativních pozicích, máme u nás ženy i na pozicích řidiče, a to jak dodávkových vozidel, tak i vozidel s nosností nad 3,5 tuny. Je u nás opravdu málo typicky „ženských“ oddělení, dokonce i v reklamacích nebo na zákaznických linkách, máme smíšený kolektiv. Ženy jsou zastoupeny i na manažerských postech, například na pozicích manažerek našich dvou velkých distribučních center. Máme manažerku marketingu, šéfku personálního oddělení a jednu z našich firem vedou dvě prokuristky,“ doplňuje Šindelářová. „Průměrný věk našich zaměstnankyň je 37 let, nebráníme se zaměstnávání čerstvých absolventek, žen po mateřské ani žen v předdůchodovém věku. Naopak si ceníme dosavadní praxe a zkušeností a maminkám s dětmi umíme vyjít vstříc při požadavcích na úpravu pracovní doby. Pokud je to provozně možné, umožňujeme i práci na zkrácený pracovní úvazek.“

(tz)