V Česku roste celková výše pojistného plnění kvůli pracovním úrazům a nemocem z povolání, vyplývá z údajů pojišťoven. Zvedají se i finanční náhrady, tak zvané renty, například Kooperativa vyplácí v průměru 18 tisíc korun měsíčně. Potenciál dalšího navýšení vyplácených peněz lidem přinese nový zákoník práce, který začal platit letos v říjnu. Češi si v práci přivodí ročně desítky tisíc úrazů a nemocí. Značný vliv na to má nekoncepční přístup firem k ochraně zaměstnanců a nadměrný tlak na co nejlevnější ochranné pracovní prostředky, shodují se odborníci na bezpečnost práce.

Češi marodí kvůli úplně jiným nemocem z povolání než v minulosti

„V Česku se výrazně změnila povaha nemocí z povolání. Zatímco před čtyřiceti lety vedly ve statistikách infekční nemoci, aktuálně jsou v čele žebříčku choroby plynoucí z přetěžování horních končetin. Následují infekční, kožní a respirační nemoci. Nejvíce vážných úrazů se v absolutním vyjádření stává ve zpracovatelském průmyslu. V přepočtu na 100 tisíc pojištěnců však patří mezi nejrizikovější odvětví zemědělství, lesnictví i stavebnictví,“ shrnuje aktuální stav Lubomír Winkler ze společnosti Ardon Safety, která se zabývá snižováním úrazovosti v průmyslových firmách.

Počet žádostí o odškodnění se každým rokem zvyšuje

Pojišťovna Kooperativa hlásí, že každým rokem stoupá v průměru o tisícovku počet žádostí o odškodnění kvůli pracovnímu úrazu či nemoci z povolání. „Sílící trend se dá dobře ilustrovat na rozdílu loňského roku, kdy jsme evidovali přes 53 tisíc případů, zatímco v roce 2014 jich bylo o 4 tisíce méně. Loni jsme pak celkově vyplatili na pojistném plnění přes 4 miliardy korun. Více než polovina vyplaceného plnění jde na úhradu rent, což je finanční odškodnění, které zaměstnanci kompenzuje ušlý výdělek po pracovním úrazu s trvalými následky nebo kvůli nemoci z povolání,“ uvedl tiskový mluvčí pojišťovny Milan Káňa. Rostoucí sumu vypláceného pojistného plnění ze zákonného pojištění potvrzuje také Česká pojišťovna. Podle mluvčí Ivany Buriánkové se jedná za poslední roky o pravidelný mírný nárůst, který je nejvíce ovlivněn růstem průměrných výdělků. „Nejčastěji plníme z důvodu pracovních úrazů, nemocí z povolání je méně.“

Lidé dostávají stále vyšší rentu, loni přesáhla už 18 tisíc měsíčně

Pojišťovna Kooperativa dále informuje, že meziročně roste i průměrná výše měsíční renty a v loňském roce přesáhla 18 tisíc korun, což je o 1300 korun víc než před čtyřmi lety. „Naopak mírně klesá počet rent, které klientům každoročně vyplácíme. Zatímco v roce 2016 jsme jich spravovali 10075, letos je to 9829 případů. Od letošního října pak pojišťovny nově promítají do výpočtu renty i minimální mzdu, která byla platná ke dni, kdy se zaměstnanec evidoval na úřadu práce z důvodu pracovního úrazu nebo nemoci z povolání. Nový výpočet tak může některým lidem navýšit vyplácenou sumu, což je důležitá změna, kterou přinesl zákoník práce,“ upřesňuje mluvčí Kooperativy Milan Káňa.

Bezpečností audity odhalují překvapivé příčiny úrazů i nemoci z povolání

Zaměstnancům se v Česku ročně přihodí desítky tisíc úrazů a nemocí z povolání. Podle odborníků to souvisí se špatně nastaveným systémem bezpečnosti práce a přílišným tlakem firem na cenu ochranných pracovních prostředků, například rukavic, obuvi a dalších. Překvapivé je, že některý běžně pořizovaný sortiment je dokonce sám o sobě zdravotně rizikový. „Například ve stavebnictví se často používají nejlevnější kožené rukavice, u kterých testy prokázaly nadlimitní obsah šestimocného chromu, který je karcinogenní a dráždivý pro pokožku. Pro alergiky je rizikové i její stopové množství. Už jsme se setkali s případem, kdy byla svářeči s alergií na tuto látku přiznána nemoc z povolání,“ říká Lubomír Winkler ze společnosti Ardon Safety, konzultant pro bezpečnost práce, a pokračuje: „Jindy zase firmy zaměstnancům pořídí zcela nevhodný typ rukavic, které se vůbec nehodí pro vykonávanou práci a nechrání například před pořezáním. Vyplývá to z výsledků bezpečnostních auditů, které nezávazně provádíme ve firmách s cílem snížit počet neschopenek kvůli úrazům nebo nemocem z povolání.“

Příklad z praxe: firmy nakupují zaměstnanců nevhodné ochranné vybavení

Před nepromyšleným nákupem ochranných pracovních prostředků varuje také Alena Komolá, expertka na bezpečnost práce a lektorka z inspekční a certifikační společnosti Bureau Veritas. Vysvětluje to na jednoduchém příkladu praxe. „Nákupčí pořídili zaměstnancům pracovní rukavice, které chrání jejich ruce před škodlivými látkami 6 hodin. Jenže pracovní směna trvá 8 hodin, takže jsou nuceni v jednom dni použít dva páry rukavic. To znamená dvojnásobné náklady na pracovní prostředky, delší čas na fasování nových rukavic a více odpadu kvůli vyřazeným rukavicím, který se musí někam odvézt. Je opravdu důležité, aby firmy přemýšlely nad tím, jaké pracovní pomůcky zaměstnancům nakupují a zda odpovídají vykonávané práci a rizikům. Nejenže tím omezí riziko pracovních úrazů a sníží počet lidí na neschopenkách, ale také zefektivní své hospodaření.“

(tz)