Agrární komora České republiky a chovatelé drůbeže a nosnic sdružení v Českomoravské drůbežářské unii, společně se zástupci veterinární správy připravili pro spotřebitele již tradiční předvelikonoční setkání s novináři tak, aby mohli upozornit na aktuální problematiku v produkci drůbežího masa a vajec. „Domníváme se, že právě nyní před Velikonocemi dokáže spotřebitel více vnímat apel na českou produkci, která je v porovnání s rizikovými dovozy z Brazílie, Polska či po aféře s vejci z Belgie a Nizozemí dlouhodobě bezpečná, zdravotně nezávadná a na vysoké úrovni chovů i zpracování,“ říká Gabriela Dlouhá, předsedkyně drůbežářské unie, a dodává k tomu: „spotřebitel by měl zároveň vědět, že ze současných vysokých cen vajec v obchodech těží především prodejci a rozhodně ne chovatelé, protože těm už řetězce zase platí částku pouze zhruba 1,70 Kč za kus, zatímco v obchodě stále stojí 3 - 3,50 korun, tedy zhruba dvojnásobek, a to bez další přidané hodnoty. Jak je vidět, i tak lze využít, či zneužít podzimní fipronilovou kauzu.“

Všechny chovy drůbeže produkující konzumní vejce nebo maso, které jsou dodávány do tržní sítě, jsou pod pravidelnou kontrolou Státní veterinární správy, a jak říká Petr Šatrán: Tato kontrolní činnost je prováděna komplexně v celém potravním řetězci, včetně zdraví zvířat. V chovech se sleduje výskyt nebezpečných nákaz jako ptačí chřipka, nebo výskyt původců onemocnění ohrožujících zdraví lidí, například salmonela. Samozřejmě jsou kontrolovány i standardy ustájení, tedy životních podmínek, péče, krmení a napájení zvířat. Také při zpracování masa a vajec jsou prováděny kontroly, včetně laboratorních vyšetření s cílem zajistit bezpečnost potravin.“ A dodává k tomu: „Používání antibiotik a dalších léčiv se důsledně kontroluje s tím, že SVS ve spolupráci s ostatními organizacemi aktivně podporuje minimalizaci jejich používání. Proto zavedla a finančně podporuje vyšetřování citlivosti významných patogenů k antibiotikům s vizí jejich cíleného používání a minimalizace rizik vzniku rezistencí u baktérií.“

Považujeme v této vazbě zároveň za potřebné vyjasnit fámy, které se v posledních dnech vynořily o tom, že „supermarkety nabízejí zpravidla vejce z nehumánních klecových velkochovů, ze kterých existuje větší riziko přenosu chorob, které je potlačováno preventivní dávkou antibiotik“. Vyjádření je naprosto mimo realitu a prakticky již na hraně poplašné zprávy, která vyvolává naprosto neoprávněné dojmy o úrovni českých chovů. Jak dokládají dlouhodobé výsledky sledování zdraví zvířat, jsou to právě velkochovy, jejichž výraznou předností je vysoká hygienická úroveň, mnohaúrovňový systém kontrol a tedy minimální přímá i následná kontaminace produkce. Zároveň je nezbytné upozornit, že antibiotika nejsou nosnicím podávána v produkčním období vůbec a výkrmu pouze ve výjimečných případech. Praktický veterinář Karel Kutlvašr upřesňuje: “Léčba antibiotiky je povolena u kuřat pouze v oprávněných případech. To znamená pro snížení jejich utrpení nebo omezení ztrát. Antibiotika se rozhodně nemůžou nasadit v situacích, kdy by hrozil zásah do potravinového řetězce. Užití je možné, pokud se vyskytne onemocnění u kuřat nejmladších kategorií tak, aby byly dodrženy přísné ochranné lhůty před jejich zpracováním pro výrobu potravin.“

MVDr. Jiří Bureš, ředitel Ústavu pro státní kontrolu veterinárních biopreparátů a léčiv k tomu říká: „Jsme země s odpovědným přístupem k používání antibiotik a funkčním systémem dozoru nad veterinárními léčivými přípravky, který je v souladu s národním plánem pro snižování jejich spotřeby v humánní i veterinární medicíně,“ a dodává: „z veřejných dat jasně vyplývá, že úroveň spotřeby antibiotik v České republice je například oproti Polsku na jednotku produkce na poloviční úrovni. Z toho lze odvodit, že naše aplikace jsou nejenom nižší, ale zároveň cílenější.“

Česká drůbež a vejce jsou kvalitní, bezpečné a chutné a čeští zemědělci mají zájem nabízet ji hlavně našim spotřebitelům, kdy se dokáže lépe využít čerstvost a krátké převozní vzdálenosti. Ostatně jak doplňuje Zdeněk Jandejsek, prezident komory: „Vedle všeobecné propagace se snažíme do praxe uvést také myšlenku, aby provozy veřejného stravování či školních jídelen upřednostňovaly pro své potřeby pouze české vejce a maso. U hůře kontrolovatelných levných dovozů nejsou záruky nezávadnosti, jak dokládají kauzy polského či brazilského masa. Opravdu nám stojí úspora pár korun na kilogramu masa za zdraví našich dětí a dalších spotřebitelů?“

A jak se tedy můžeme v záplavě informací orientovat? Po zadání číselného kódu na spotřebitelském balení vajec nebo v tzv. oválu na obale masa a masných výrobků, který může mít podobu například „CZ 1234“ lze na stránkách www.svscr.cz zjistit, kdo a kde potravinu vyrobil. K povinným údajům na obalu patří: název a adresa podniku, který vejce balil; číslo třídírny, jakost a hmotnost (S, M, L), počet vajec, datum minimální trvanlivosti, metoda chovu nosnic, apod. Povinně značena jsou také vejce, a to: první číslice značí metodu chovu 1 – volný výběh, 2 – chov na podestýlce, 3 – klecový chov a 0 – ekologický chov. Dále je označení země původu např. CZ, SK, PL, DE. Poslední čtyřčíslí je registrace chovu. Stejně je značeno maso a masné výrobky. Tato identifikace zároveň představuje závazek českých zemědělců a potravinářů zodpovídat za kvalitu vlastní produkce. „Dlouhodobě naše produkce drůbežího masa a vajec pokrývá zhruba 57 – 62 % národní spotřeby, při tom jde o potraviny, u kterých bychom mohli jako zemědělci zajistit plné objemy a třeba i více vyvážet. Efekt by se přenesl i do roviny využití produkce krmiv, zapravování statkových hnojiv do péče o půdu a zvyšování její úrodnosti, do ekonomických výsledků firem i příjmů státního rozpočtu,“ nastiňuje Zdeněk Jandejsek.

Z dalších doporučení pro spotřebitele lze upozornit například na následující. Kupujte u osvědčených prodejců, zajímejte se o prostředí, ve kterém prodej probíhá, dávejte si pozor na vystavení potravin vyšším teplotám nebo přímým slunečním paprskům. Obzvláště u drůbežího masa a vajec dbejte na hygienické standardy, jako je dodržení doporučených teplot skladování, a to včetně omezení výkyvů při přenosu nákupu domů. Dodržujte data spotřeby a trvanlivosti. Dbejte o to, aby při domácí úpravě nedocházelo ke křížení nádobí či potravin.

(tz)

Ilustrační foto Pixabay.com